HERBSTOVÁ Nina 21.12.1802-3.11.1848

Z Personal
Nina HERBSTOVÁ
Narození 21.12.1802
Místo narození Praha
Úmrtí 3.11.1848
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 501
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58044

HERBSTOVÁ, Nina, * 21. 12. 1802 Praha, † 3. 11. 1848 Praha, herečka

Často bývá zaměňována s herečkou Friederike H. (1805–1866), s níž nebyla v příbuzenském poměru. Křtěna Aloysia Antonia Josefa. Dcera pražského státního úředníka Johanna Herbsta (* 1768) a Františky, roz. Kirchmaierové (* 1775). Mezi 1817–23 studovala operní zpěv na Pražské konzervatoři, kde od 1820 také koncertně vystupovala. Jako altistka debutovala ve Stavovském divadle 1824 rolí Tancreda ve stejnojmenné opeře Gioacchina Rossiniho, angažmá však nedostala. Na podzim 1825 byla přijata jako heroina do německého činoherního souboru, kde setrvala do 1835. Roku 1830 hostovala ve Vídni (Burgtheater). 1835/36 účinkovala v Drážďanech (Hoftheater), 1836 v Berlíně (Königstädtisches Theater) a ve Vídni (Theater an der Wien), 1837 hostovala v pražském Stavovském divadle, poté v Linci a v Brně, na jaře 1838 rovněž v Budíně. 1838–42 se o její divadelní dráze nedochovaly žádné zprávy. V Praze se znovu objevila 1842, kdy začala hrát ve Stögerově Novém divadle v Růžové ulici. Souběžně vyučovala německou deklamaci na operním oddělení konzervatoře. 1843 se jako host znovu objevila na jevišti Stavovského divadla. Když Johann August Stöger 1844 soubor Nového divadla rozpustil, získala angažmá v Prešpurku (Bratislava, 1844–47). Na sklonku života se vrátila do Prahy a soukromě vyučovala herectví (např. Elišku Peškovou).

Disponovala vznosnou postavou a zvučným, melodickým hlasem s velkým rozsahem výškové modulace. Ve Stavovském divadle se uplatnila v rolích mladých hrdinek a vznešených dam. Úspěchu dosáhla zvláště v tragédiích W. Shakespeara a F. Schillera, v nichž exaltovanou deklamací přesvědčivě tlumočila jejich patos. Angažmá ve Stögerově divadle získala pod podmínkou, že bude hrát česky. Musela se současně přizpůsobit žánrově pestřejšímu repertoáru. Vedle tragického oboru ztělesnila postavy v soudobých hrách V. K. Klicpery a J. K. Tyla. Očekávání české divadelní kritiky, že se stane přední reprezentantkou českého herectví, však nenaplnila, neboť soustavně zápasila s jevištní výslovností. Ačkoliv ovládala oba zemské jazyky, patřila výukou i dosavadní uměleckou činností jednoznačně do okruhu německé divadelní kultury. Věnovala se rovněž recitaci.

L: Wurzbach 8, s. 362; RSN 3, s. 740; OSN 11, s. 149 (s chybnými údaji); ND a jeho předchůdci, s. 139; Šormová 1, s. 258–259 (se soupisem divadelních rolí v Novém divadle v Růžové ulici a bibliografií); E. Pešková, Zápisky české herečky, 1886, s. 9n.; O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit 3, 1888, s. 65–66, 76, 81, 118–119, 145–146, 158, 161, 206, 216–217, 307, 315, 328; L. Eisenberg, Großes Biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jahrhundert, Leipzig 1903 (údaje chybně připsány Friederice H.); J. Branberger, Konzervatoř hudby v Praze / Das Konservatorium für Musik in Prag, 1911, rejstřík (zde jako Anna/Nina); J. Vondráček, Dějiny českého divadla. Doba předbřeznová 1824–1846, 1957; J. K. Tyl, divadelní referáty a stati, 1960, s. 138–140, 179, 183, 187, 194, 205n., 281, 283 (údaje chybně připsány Friederice H.).

P: AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. Matky Boží před Týnem, matrika narozených 1799–1814, sign. TÝN N12, fol. 169; NA, Praha, f. Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 174, obr. 71 (jako Aloysie Anna H.); Knihovna NM, Praha, divadelní oddělení, cedule Stavovského divadla (1824–1834, 1843) a Nového divadla v Růžové ulici (1842–1844).

Zdeněk Doskočil