StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HERODES Stanislav 14.12.1921-27.6.2007

Stanislav HERODES
Narození	14.12.1921
Místo narození	Žarošice (u Kyjova)
Úmrtí	27.6.2007
Místo úmrtí	Brno
Povolání	55- Jazykovědec
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 526-527
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47284

HERODES, Stanislav, * 14. 12. 1921 Žarošice (u Kyjova), † 27. 6. 2007 Brno, jazykovědec paleoslovenista

V Brně absolvoval 1940 klasické gymnázium, začal navštěvovat teologické učiliště (1940–42), avšak byl přikázán na nucené práce do Štýrska (1942–44). Po osvobození, 1945–47, vystudoval obory čeština a dějepis na Filozofické fakultě MU. Jeho učiteli byli mj. klasický filolog Ferdinand Stiebitz, paleoslovenista Josef Kurz, bohemista František Trávníček nebo historik Jindřich Šebánek. Po absolutoriu krátce působil jako pedagog na vyšší lesnické škole v Hranicích a na gymnáziu v Bučovicích. Od 1949 až do odchodu na odpočinek pracoval v brněnské pobočce Slovanského ústavu. Jeho celoživotním zájmem se stala staroslověnština. Obhájil rigorózní práci Syntax staroslověnských předložek v staroslověnském překladu evangelním (PhDr. 1952). V tématu pokračoval i v kandidátské disertaci s názvem Staroslověnské předložky – sémanticko-syntaktický rozbor (CSc. 1962). 1959 se stal po Markétě Štěrbové vedoucím staroslověnské skupiny v rámci brněnské pobočky Slovanského ústavu ČSAV. Po jeho zrušení a reorganizaci akademických ústavů se pracoviště stalo součástí Ústavu jazyků a literatur ČSAV (1964–71) a poté Kabinetu cizích jazyků ČSAV (1972–82). V období 1972–82 byl po Františku Kopečném vedoucím celé brněnské pobočky, poté se její zastřešující institucí stal Ústav pro jazyk český (1983).

Jako badatel se věnoval především kolektivním lexikografickým dílům. Na Slovníku jazyka staroslověnského se autorsky podílel od ukázkového sešitu (1956). Byl autorem hesel ve čtyřech svazcích tohoto pětidílného slovníku (ve 34 sešitech z celkových 52). Spolupracoval na jednosvazkovém slovníku Staroslavjanskij slovar’ po rukopisjam X–XI vekov (Moskva 1994), a to především na jeho první části (po písmeno O včetně), na níž pracoval s Emílií Bláhovou, Ludmilou Pacnerovou a Martou Bauerovou.

Výběr slovníkových hesel, jichž byl autorem, byl dán do značné míry jeho celoživotním zájmem o staroslověnské předložky a tematickým zaměřením většiny jeho prací. Texty se vyznačovaly množstvím dokladového materiálu, komparatistickým přístupem založeným na srovnání staroslověnských předložkových vazeb s řeckou předlohou i s odpovídajícími slovními spojeními ve staré češtině. H. se věnoval také popularizaci. V regionálních sbornících (Od Hradské cesty. Prameny k dějinám i současnosti Žarošic a okolí ad.) publikoval příspěvky věnované rodišti z různých úhlů pohledu včetně nářečí, historie nebo literatury.

D: výběr: Slovník jazyka staroslověnského – Lexicon linguae palaeoslovenicae 1–4, 1966–1997; Staroslavjanskije predlogi, in: Issledovanija po sintaksisu staroslavjanskogo jazyka. Sbornik statej posvjaščajetsja 5-mu Meždunarodnomu sjezdu slavistov, 1963, s. 313–368; Předložková spojení v Besědách Řehoře Velikého (diferenční pohled), in: Slavia 36, 1967, s. 233–243; Modalitní adverbia ve staroslověnštině, in: Otázky slovanské syntaxe. III. Sborník symposia „Modální výstavba výpovědi v slovanských jazycích“, 1973, s. 307–313; Klidová spojení některých ruchových sloves v stsl. překladu, in: Slavia 46, 1977, s. 23–32.

L: Kudělka–Šimeček, s. 156; R. Večerka, Paleoslovenistika, in: Slavica na Masarykově univerzitě v Brně. Literární věda, jazykověda, historiografie, uměnovědy, I. Dorovský (ed.), 1993, s. 21; týž, Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky, 2013, s. 88; K. Spurná, S. H., in: Slovník jazyka staroslověnského, historie, osobnosti a perspektivy, 2016, s. 309–321.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Helena Karlíková