StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie Hertl Jan 5.5.1906-16.11.1965

Jan Hertl
Narození	5.5.1906
Místo narození	Praha
Úmrtí	16.11.1965
Místo úmrtí	Benešov
Povolání	61- Pedagog 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 545
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136623

HERTL, Jan, * 5. 5. 1906 Praha, † 16. 11. 1965 Benešov, publicista, nakladatel, historik

Syn Ladislava H. a Antonie, roz. Martínkové. Docházel na malostranské gymnázium, maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze. Od 1924 studoval práva na UK. Následujícího roku přešel na obor historie, kde byl žákem Josefa Pekaře, Josefa Šusty a Jaroslava Bidla. Zároveň studoval zeměpis na Přírodovědecké fakultě UK. 1930 obhájil rigorózní práci Město a venkov (PhDr.).

Byl poradcem v nakladatelství Hokr. 1930–37 působil jako tajemník v nakladatelství Melantrich, v němž řídil edice Dějiny lidstva a Vysokoškolská rukověť. Krátce působil ve Školním vydavatelství a v průběhu války v nakladatelství Vyšehrad, jehož se stal ředitelem. Po válce vyučoval na gymnáziu v Benešově. V padesátých letech se stal konzervátorem památkové péče a později ředitelem Vlastivědného muzea Podblanicka v Jemništi, kde vytvořil koncepci nové expozice. Od 1963 byl ředitelem Okresního muzea Podblanicka v Benešově.

H. byl významným regionálním badatelem. Zabýval se osobností Karla Hynka Máchy nebo dějinami vystěhovaného prostoru mezi Sázavou a Vltavou 1942–45. Portrét Michaela Kreisingera nalezený na faře v Okrouhlici identifikoval jako dílo Jana Kupeckého. Upozornil na několik keltských oppid, lokalizoval slovanské hradiště v Podmračí a dlouhodobě se zajímal o blanickou legendu. 1933 založil společně s dalšími mladými katolickými intelektuály časopis Řád. Již od studentských let časopisecky publikoval, nejprve v Řádu, Venkově, Obnově, Přítomnosti, po válce mj. v časopisech Slovesná věda, Umění, Časopis Společnosti přátel starožitností a pravidelně ve Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka.

Oženil se 1931 se spisovatelkou a botaničkou Evou, roz. Sekaninovou (1906–1995), dcerou básníka Františka Sekaniny, s níž měl tři děti: Brigitu H. (* 1938), Mladu, provdanou Filípkovou (* 1940), a Kristiána H. (* 1943). Jako datum úmrtí se někdy uvádí 19. 11. Pohřben byl ve Chvojenu (č. o. Benešov).

D: soupis: https://cs.isabart.org/person/111228 (stav k 9. 2. 2021); Historie, to jest vyhnání z ráje. Výbor z díla 1932–1942, 2018.

L: Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 412–413; J. Dědina, Za PhDr. J. H., in: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 6, 1965, s. 218–219; M. Filípková, Vzpomínka na mého otce J. H., in: Od Josefa Floriana k Rio Preisnerovi. Inspirativní katolické osobnosti mimo hlavní proud, 2014, s. 22–25; J. Štogrová, J. H. a revue Řád, in: tamtéž, s. 14–21; táž, Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti. Život a dílo J. H., 2017; J. Štogr, Myšlenkové zdroje J. H. (o pojmenování typického), in: Historie nejen literární, 2017, s. 33–38; http://dobracestina.cz/basta/clanek/osud-historika-na-prelomu-tri-rezimu (stav k 9. 2. 2021); cs.wikipedia.org (stav k 9. 2. 2021).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Klára Andresová Skoupá