Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky DUDA Josef 9.8.1905-7.12.1977

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef DUDA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 9.8.1905
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 7.12.1977
| místo úmrtí = Prostějov
| povolání = 45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 414
}}
'''DUDA, Josef''', ''* 9. 8. 1905 Praha, † 7. 12. 1977 Prostějov, důstojník, účastník 2. odboje''

Narodil se v rodině šikovatele rakousko-uherské armády a aktivního
sokolského funkcionáře Jana D. a Marie, roz. Selixové.
Po maturitě na pražské reálce nastoupil 1923 do Vojenské
akademie v Hranicích, kterou ukončil jako poručík dělostřelectva 1925. Po krátké službě u dělostřeleckého pluku 111 v Košicích byl 1928 převelen k letectvu, kde 1929–30 absolvoval
výcvik ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, odkud
nastoupil k leteckému pluku 2 v Olomouci. 1933 se vrátil do
Prostějova jako instruktor létání. 1935 byl převelen k leteckému pluku 3 ve Vajnorech, rok nato se stal velitelem letky v Piešťanech.

Po okupaci českých zemí odešel počátkem června 1939 do exilu do Polska, odkud po dvou týdnech odplul do Francie
a vstoupil do cizinecké legie. Po vypuknutí války sloužil v řadách francouzského letectva na základně v Chartres. Bojové nasazení u legendární francouzské perutě La Fayette GCh II/5
mu přineslo první úspěchy, dva jisté a jeden pravděpodobný
sestřel nepřátelských letounů. Po pádu Francie přeletěl do severní
Afriky, odkud se lodí přes Gibraltar dostal počátkem srpna
do Anglie, kde byl přijat 16. 8. 1940 do RAF a po přecvičení na britské letouny byl jako Pilot Officer zařazen k 312. československé stíhací peruti, s níž se zapojil do letecké bitvy
o Británii. Od listopadu 1940 působil u 4. pomocné přepravní
jednotky v Kemble a od února 1941 u 55. operačního výcvikového střediska. 22. 6. 1942 přebral (již v hodnosti Wing
Commander) funkci velitele Československé náhradní a výcvikové jednotky v St. Athanu, rok poté byl pře místěn k Inspektorátu československého letectva v Londýně, kde se stal styčným důstojníkem u britského velení stíhacího letectva.

Po osvobození se vrátil (17. 5. 1945) do vlasti a byl ustanoven
velitelem Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. 1947 se
oženil s Danou Silnou. Po komunistickém převratu byl perzekvován, již 3. 3. 1948 zbaven funkce, koncem dubna zproštěn aktivní vojenské služby, následovalo zbavení vojenské hodnosti
plukovníka letectva a vystěhování z bytu. Pracoval pak
jako dělník v kovovýrobě a později jako řidič. 1955 se rozvedl
a do konce života zůstal v osamění. Za válečnou činnost obdržel
řadu československých i zahraničních vyznamenání
(francouzský Croix de Guerre, Československý válečný kříž
1939, medaile Za zásluhy I. stupně, medaile Za chrabrost,
britský řád C.B.E. ad.). 1990 byl rehabilitován a povýšen do
hodnosti generálmajora letectva in memoriam.

'''L:''' J. Váňa – J. Sigmund – E. Padior, Příslušníci československého letectva
v RAF, 1999, s. 31; Tomeš 1, s. 264; Válečná ohlédnutí. J. D., 1995; Z.M.
Duda, Velitel stíhacího letectva, 1994; ČBS, s. 121.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/54446 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jan Němeček
  
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

[[Kategorie:1905]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1977]]
[[Kategorie:Prostějov]]