FRIEDRICH Caspar David 5.9.1774-7.5.1840

Z Personal
Caspar David FRIEDRICH
Narození 5.9.1774
Místo narození Greifswald (Německo)
Úmrtí 7.5.1840
Místo úmrtí Drážďany (Německo)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 426
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136153

FRIEDRICH, Caspar David, * 5. 9. 1774 Greifswald (Německo), † 7. 5. 1840 Drážďany (Německo), malíř

Byl šestým dítětem mydláře Adolfa Gottlieba F. a jeho ženy Sophie Doroty; rodné město v té době náleželo Švédsku. V dětství přišel tragicky o několik sourozenců. Nejprve F. bral hodiny kreslení na místní univerzitě, učitel G. Quistorp poznal jeho talent a doporučil ho na Královskou akademii v Kodani, kde se F. vzdělával u N. Abilgaarda a J. Juela (1794–98). Po studiích se trvale usídlil v Drážďanech, ale opakovaně se vracel do rodiště a cestoval i po dalších částech Německa, hodně na něj zapůsobila Rujana (naopak Alpy, které několikrát maloval, z autopsie neznal). Seznámil se s J. W. Goethem, který o mladém F. publikoval několik článků a zpopularizoval jeho dílo, znal se také s H. von Kleistem a jeho kruhem nacionálně- liberálních osobností. 1810 byl jmenován členem berlínské a 1816 drážďanské akademie; to F. umožnilo trvalý příjem, takže mohl založit rodinu. S Caroline, roz. Bommerovou, měl tři děti. Závěr života mu ztrpčily mrtvice (po 1835 již nebyl schopen malovat) a duševní choroba. Jeho obrazy, představující nejčistší podobu německého romantismu, byly vyhledávány už ve své době (několik jich zakoupil např. ruský car), znovu byly objeveny na přelomu 19. a 20. století, zejména po velké berlínské výstavě romantických malířů 1906.

Impuls pro F. dílo přinesly i jeho návštěvy Čech. K asi první došlo už 1803 (určitě 1807), kdy namaloval pro děčínského F. A. Thun-Hohensteina obraz Kříž v horách. 1808 znovu navštívil Děčínsko, v červenci 1810 cestoval po Krkonoších, opakovaně navštěvoval České středohoří, 1828 a 1835 se léčil v Teplicích. České motivy se objevily na řadě známých F. obrazů, např. Česká krajina s Milešovkou (asi 1810) či Krkonošská krajina (před 1835), ale i u dalších děl, kdy je použil jako ideální kompozici: Např. na slavném obraze Poutník nad mořem mlh (asi 1818) je silueta Milešovky, v Pohledu na Balt (asi 1825) Tříkřížový vrch u Litoměřic; jindy jej inspirovaly krkonošské vrcholy, Růžovský vrch u Děčína, Tolštejn či Ještěd, tehdy s křížem na vrcholu. Hluboce věřící F. považoval přírodu za dílo Boží, které nelze doslova zachytit, ale tvůrce se jím může inspirovat při pokusu o vytvoření dokonalého obrazu. F. malby ovlivnily i některé české umělce, pravděpodobně i K. H. Máchu, který v jeho obrazech hledal inspiraci pro romantické krajiny popisované ve svých literárních dílech.

L: Thieme-Becker 12, s. 464–468; N. Wolf, C. D. F. 1774–1840. Der Maler der Stille, Köln 2007 (s bibliografií); G. Spitzer, C. D. F. in der Dresdener Galerie, Dresden 2010 (s bibliografií). K českému prostředí: E. Reitharová, C. D. F., in: Umění 24, 1976, s. 385–406; táž, C.-D.-F.- Ehrung, in: Umění 38, 1990, s. 141–170; K.-L. Hoch, C. D. F. und die böhmischen Berge, Dresden 1987; Z. Hrbata, Aspekty prostoru v Máchových Cikánech, in: Česká literatura 54, 2006, č. 3, s. 186–197.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek