HERDA Jozef 21.4.1910-4.10.1985
Jozef HERDA | |
Narození | 21.4.1910 |
---|---|
Místo narození | Trnava (Slovensko) |
Úmrtí | 4.10.1985 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání |
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 507-508 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143581 |
HERDA, Jozef, * 21. 4. 1910 Trnava, † 4. 10. 1985 Bratislava (Slovensko), zápasník
Pocházel ze třinácti dětí zámečníka Jána H. a Magdaleny, roz. Lošonské; vyučil se otcovu řemeslu. Se sportem začal na Slovensku (Jánošík Trnava), po přestěhování do Prahy, kde pracoval u firem Prokopec (v Karlíně) a Waldes (ve Vršovicích), začal nejprve cvičit v Sokole a později se stal členem sportovního oddílu AFK Stráže bezpečnosti. Věnoval se vzpírání, brzy přešel k řecko-římskému zápasu. Ve váhové kategorii do 66 kg se zúčastnil mistrovství republiky 1928, od počátku třicátých let patřil mezi domácí špičku: patnáctkrát se stal mistrem republiky. 1934 přestoupil do klubu AFK Waldes, kde se kromě závodění věnoval trénování. Úspěchů dosahoval i přes zdravotní handicap, po úraze špatně viděl na jedno oko.
Neodcestoval na olympijské hry do Los Angeles 1932, protože veřejná sbírka nepokryla náklady na cestu všem sportovcům. Na následujících hrách v Berlíně 1936 získal stříbrnou medaili (někdy je uváděn jako první slovenský olympijský medailista). Účastnil se i ME v Římě 1934, Paříži 1937 a Tallinnu 1938. Ve firmě Waldes byl díky svému olympijskému stříbru povýšen na místo kontrolora s lepším platem.
V době Protektorátu Čechy a Morava se 1942 jakožto slovenský občan s rodinou vrátil na Slovensko, kde pracoval jako školník a od 1943 až do důchodu jako výběrčí poplatků Západoslovenských elektráren. Závodil i po druhé světové válce, kvalifikoval se na první poválečné hry v Londýně, kam už ale vyslán nebyl. Kariéru ukončil 1956, avšak nadále u zápasu zůstal jako trenér v týmech Ursus a Dunajplavba Bratislava a rozhodčí. 1953 získal titul mistr sportu, 1970 zasloužilý mistr sportu. Z celkem více než 800 zápasů si zapsal přes 700 výher. S manželkou Annou, roz. Daitlovou, měl čtyři syny. Zápasu se věnovali i jeho bratři Ján a Emil. V rodišti nese od 1992 jeho jméno sportovní gymnázium a náměstí, je připomenut též na slovenském Národním pomníku olympioniků na národním čestném hřbitově v Martině.
L: BLS 3, s. 425; J. Jedľovský, Muž oceľových rúk, Bratislava 1957; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 250; J. Davídek, Od Frištenského k Máchovi, 1979, s. 122–130; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo – naši olympionici, 1999, s. 120; O. Schulzová, Praha a osobnosti národnostních menšin, 2000, s. 161; cs.wikipedia.org (stav k 26. 5. 2020); www.trnavskyhlas.sk (stav k 26. 5. 2020).
Lucie Swierczeková