StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HEINTL Franz 30.10.1769-15.4.1839

Franz HEINTL
Narození	30.10.1769
Místo narození	Staré Město (u Svitav)
Úmrtí	15.4.1839
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	19- Ekonom nebo statistik
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 417
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58061

HEINTL, Franz (též HEINDL), * 30. 10. 1769 Staré Město (u Svitav), † 15. 4. 1839 Vídeň (Rakousko), právník, národohospodář

Pocházel z nezámožné měšťanské rodiny. Studoval na lyceu v Olomouci a na Právnické fakultě univerzity ve Vídni (JUDr. 1793), a to za podpory prezidenta Dvorské studijní a knižní cenzurní komise Gottfrieda van Swietena (syna osvícence Gerharda van Swietena), současně působil jako hofmistr v rodině knížete Josefa Ditrichštejna. Po odchodu z jeho služeb zůstal ve Vídni, kde byl akreditován jako dvorský a soudní advokát a do 1824 provozoval praxi. Sepsal řadu národohospodářských, zemědělských a právnických spisů, pro úřady zpracovával odborná vyjádření týkající se otázek veřejného blaha, např. zásobování potravinami v době nouze a zřízení hypotečních bank. 1807 založil ve Vídni K. k. Landwirtschaftsgesellschaft (c. k. hospodářskou společnost), jež se stala vzorem pro vznik dalších podobných korporací v monarchii. Spoluzaložil vídeňské pojišťovací ústavy proti živelným škodám, ohni (1808) a krupobití (1837). Dále 1820–21 působil jako děkan právnické fakulty a již dříve byla z jeho podnětu založena zaopatřovací společnost pro přestárlé a chudé advokáty a členy této školy a jejich vdovy (1811). Stal se členem řady odborných zemědělských a vlastivědných společností v jednotlivých zemích habsburské monarchie (Štýrsko, Korutany, Čechy, Morava a Slezsko) i v zahraničí (Sasko, Bavorsko, Rusko, USA). Obratnými transakcemi se státními cennými papíry vydělal značné částky peněz, které investoval do nákupu panství ve Weinviertelu v Dolních Rakousích (1802 Nexing a Raspach, 1813 Würnitz) a na Moravě (1825 Staré Brno s dalšími statky). Tam úspěšně zaváděl moderní metody do zemědělského podnikání. V Nexingu založil vinařskou školu, choval bource morušového, vystavěl romantický zámeček a pro potřeby veřejnosti a její osvěty zpřístupnil geologicky významnou skalnatou část zámeckého parku se zkamenělými pravěkými mušlemi (Muschelberg, Nexinger Schweiz). Za zásluhy o národohospodářství a rozvoj zemědělství byl povýšen do rakouského rytířského stavu (1808) a obdržel domácí i zahraniční vyznamenání. V souvislosti s nobilitací byl přijat mezi dolnorakouské zemské stavy (1809) a na základě odkazu umělecké i finanční pozůstalosti po hraběti Josefu Brigidovi Joanneu ve Štýrském Hradci rovněž mezi štýrské zemské stavy (1818).

Byl ženatý, z manželství se narodili čtyři synové. Nejstarší Franz Xaver Karl H. (* 22. 4. 1796, † 5. 3. 1881) byl právník, národohospodář, vrchní finanční rada a dolnorakouský vládní sekretář, předseda a ředitel vídeňských dobročinných ústavů, rektor univerzity ve Vídni (1845/46), děkan tamní filozofické fakulty (1839) a stejné fakulty univerzity ve Štýrském Hradci (1836/37). Zdědil panství Nexing a Staré Brno (které 1843 prodal). Syn Karl H. (H.-Plächel, * 1798), právník, pracoval jako ředitel kanceláře univerzity ve Vídni, 1836 koupil panství Hetzendorf (dnes součást vídeňské čtvrti Meidling) a zdědil Würnitz. Třetí syn Wilhelm H. (1801–1857) působil jako rada dvorské válečné rady a posléze ministerstva války. Josef (* 1807) se prosadil jako hospodářský inspektor několika panství v Rakousích. Všichni H. synové se stali členy řady dobročinných spolků a vědeckých, zemědělských a vlastivědných společností v monarchii.

D: výběr: Aufruf an meine Mitbürger zur Vereinigung gegen den eindringenden Holzmangel, Wien 1805; Die Landwirtschaft des österreichischen Kaiserthumes, tamtéž 1808; Die Landwirtschaft des österreichischen Kaiserthums 1–5, tamtéž 1808–35 (4–5 = Der Weinbau des österreichischen Kaiserthums 1–2, 1821, 1835); Unterricht in der Obstbaumzucht für Landleute, Ofen 1810; Anleitung den Seidenbau im Freyen zu betreiben und mit der üblichen Seidenraupen-Zucht im Zimmer in eine sehr nützliche Verbindung zu bringen, Wien 1815; Ueber die Mittel, durch welche die, dem Leben der Menschen gefährliche kohlensaure Luft unschädlich gemacht, aus den Kellern ganz entfernt werden kann, tamtéž 1825; Unterricht im Seidenbau, tamtéž 1829; Weinbau. Nach den zwölf Monaten des Jahres in zwölf Abtheilungen vorgetragen, tamtéž 1831; Über die Mittel, die Futtererzeugung in Österr. unter der Enns zu vermehren, 1831; Bemerkungen auf einer Reise von Wien nach Paris, im Jahre 1831, Wien 1832–1834; Die merkwürdigeren Begebenheiten meines Lebens, tamtéž 1838; Einige Bemerkungen über Viehseuchen und Krankheiten der Haustiere, tamtéž 1839; Unterricht im Seidenbaue, tamtéž 1839.

L: J. S. Ebersberg, Der Studierende auf gutem Weg zum Ziele, Wien 1833, s. 250–255; Oesterreichische National-Encyklopädie oder alphabetische Darlegung der wissenswürdigsten Eigenthümlichkeiten des österreichischen Kaiserthumes 2, tamtéž 1835, s. 540–541; 6, tamtéž 1837, s. 478; G. Wolny, Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert 2/2, Brünner Kreis, 1837, s. 113–133; J. von Schreibers, Darstellung der Gründung und Entwicklung der k. k. Landwirthschafts-Gesellschaft in Wien…, tamtéž 1857, s. 6–7, 76–77; Wurzbach 8, s. 232–236; RSN 3, s. 708; Ch. d’Elvert, Geschichte der k. k. mähr.-schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde mit Rücksicht auf die bezüglichen Cultur-Verhältnisse Mährens und Österr. Schlesiens 2, 1870, s. 198–203; H. von Kadich – C. Blažek, Der mährische Adel, Nürnberg 1899, s. 44, tab. 32; J. E. Kirnbauer von Erzstätt, Niederösterreichischer Adel 1, tamtéž 1909, s. 179, tab. 85; ÖBL 2, s. 250–251; H. Kallbrunner, Der Väter Saat. Die österreichische Landwirtschaftsgesellschaft von 1807 bis 1938, Wien 1963, s. 16–17; BL 1, s. 580; P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1, 2008, s. 341.

P: Österreichisches Staatsarchiv Wien, Allgemeines Verwaltungsarchiv, Adelsakten–Hofkanzleiadelsakten, rytířský stav s přídomkem Edler von a erbem, Wien 17. 7. 1808.

Jiří Brňovják