HÁŠA Jaroslav 6.10.1890-28.6.1968
Jaroslav HÁŠA | |
Narození | 6.10.1890 |
---|---|
Místo narození | Smíchov (Praha) |
Úmrtí | 28.6.1968 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 280 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76745 |
HÁŠA, Jaroslav, * 6. 10. 1890 Smíchov (Praha), † 28. 6. 1968 Praha, malíř, restaurátor
Nejstarší ze tří dětí smíchovského obuvníka Matěje H. Vyučil se malířem pokojů, 1916–21 studoval malbu u Josefa Loukoty, Vlaha Bukovace a Vratislava Nechleby na AVU. Vinou těžkého zranění na frontě měl omezenou pohybovou funkci obou paží. 1928 podnikl studijní cestu do Francie, ve třicátých letech do Maroka a Alžírska. Byl mistrem malířských technik. Aniž by prošel odborným restaurátorským školením, vypracoval si účinnou vlastní metodu a renovoval řadu výtvarných děl 18. a raného 19. století, např. tvorbu Josefa Navrátila. Následkem svého úrazu se ve volné tvorbě zaměřil na miniaturní malbu na měděných a dřevěných deskách, které si sám připravoval. Pracoval výlučně technikami mistrů české renesance, baroka a empíru. Z jeho díla byly známé kresby, soubory kvašů a olejů z cest, fiktivní portréty rodiny Mánesovy, Mikoláše Alše a jeho ženy Maryny, Františka Ladislava Čelakovského, Miroslava Tyrše, z žijících Karly Rašínové, T. G. Masaryka, E. Beneše, dokumentárně cenné detailní oleje kostelních interiérů, zvláště pražských, olejomalba palladia země české, Pražského Jezulátka, cyklus staropražských motivů, cyklus památných míst Čech. Své práce málokdy signoval a téměř nevystavoval, živil se také jako dovedný kopista.
L: OSND 2/2, s. 1041; Toman 1, s. 301–302; SČSVU 3, s. 83–84; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 4. 5. 2018); https://cs.wikipedia.org (stav k 4. 5. 2018).
Martin Kučera