ECKSTEINOVÁ-HNILIČKOVÁ Božena 7.3.1871-22.5.1930: Porovnání verzí
(ECKSTEINOVÁ-HNILIČKOVÁ_Božena_7.3.1871-22.5.1930) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.3.1871 | | datum narození = 7.3.1871 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Smíchov (Praha) |
| datum úmrtí = 22.5.1930 | | datum úmrtí = 22.5.1930 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 520 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''ECKSTEINOVÁ-HNILIČKOVÁ, Božena''' ''(roz. Olmerová), * 7. 3. 1871 Smíchov (Praha), † 22. 5. 1930 Praha, úřednice, politička'' | ||
+ | |||
+ | Pocházela z dělnické rodiny. Po skončení školní docházky začala | ||
+ | 1885 pracovat v tiskárně a současně si přivydělávala šitím | ||
+ | na zakázku. Před první světovou válkou působila v sociálně | ||
+ | demokratickém ženském hnutí a od počátku patřila k jeho | ||
+ | nejvýraznějším postavám. 1900 vstoupila do sociální demokracie. | ||
+ | V zaměstnání se postupně vypracovala do pozice úřednice. | ||
+ | Po rozvodu s prvním manželem Karlem Ecksteinem | ||
+ | (* 1866), obchodním cestujícím z Hroznětína na Karlovarsku | ||
+ | (s nímž měla dvě děti, Luisu a Jindřicha), se provdala za truhláře | ||
+ | Karla Hniličku (* 1876). | ||
+ | |||
+ | Po 1918 zasedala v předsednictvu ČSSD a současně vykonávala | ||
+ | funkci pokladní. Přes značné pracovní vytížení se stala | ||
+ | i důvěrnicí v sociálně demokratickém ženském hnutí (předsedala | ||
+ | rovněž sboru důvěrnic Velké Prahy) a v humanitárních | ||
+ | spolcích (např. ČČK). V době rozkolu sociálně demokratické | ||
+ | strany (1920) založila novou administraci a expedici listu ''Právo'' | ||
+ | ''lidu'' a zaručila jeho nerušené vydávání. Měla pověst výborné | ||
+ | řečnice. 1918–20 zasedala v Revolučním národním shromáždění | ||
+ | (RNS) a byla místopředsedkyní sociálně demokratického | ||
+ | poslaneckého klubu. Působila v řadě výborů, nejaktivněji v sociálněpolitickém. | ||
+ | V RNS se věnovala převážně sociální problematice | ||
+ | (péče o pracující ženy, dětská práce, ochrana domácké | ||
+ | práce). Další dvě volební období byla za ČSSD senátorkou, | ||
+ | v prvním 1920–25 jedinou Češkou mezi třemi senátorkami, | ||
+ | členkou předsednictva sociálně demokratického senátorského | ||
+ | klubu, sociálněpolitického, kulturního a rozpočtového výboru. | ||
+ | Na plénu opakovaně vystupovala jako zpravodajka klubu, zejména k problematice ochrany nájemníků. Aktivně se zapojila | ||
+ | do parlamentní diskuse o zákonech o úrazovém pojištění dělníků, | ||
+ | o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity | ||
+ | a stáří a o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Ve | ||
+ | druhém volebním období 1925–29 znovu zasedala v rozpočtovém | ||
+ | a sociálněpolitickém výboru. V rozpravě se vyjadřovala | ||
+ | převážně k sociální problematice, k níž zaměřila i své interpelace. | ||
+ | Z politického života ji vyřadila vážná nemoc. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' http://www.psp.cz/eknih (digitalizované zápisy z jednání parlamentu); | ||
+ | D. Musilová, Z ženského pohledu. Poslankyně a senátorky Národního | ||
+ | shromáždění ČR 1918–1939, 2007, s. 98–99; J. Tomeš, Průkopníci | ||
+ | a pokračovatelé, 2004, s. 38. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 185, obraz 351 | ||
+ | a 352. | ||
+ | |||
+ | Dana Musilová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1871]] | [[Kategorie:1871]] | ||
− | [[Kategorie:Praha | + | [[Kategorie:Praha]] |
[[Kategorie:1930]] | [[Kategorie:1930]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 12:29
Božena ECKSTEINOVÁ-HNILIČKOVÁ | |
Narození | 7.3.1871 |
---|---|
Místo narození | Smíchov (Praha) |
Úmrtí | 22.5.1930 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 520 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81599 |
ECKSTEINOVÁ-HNILIČKOVÁ, Božena (roz. Olmerová), * 7. 3. 1871 Smíchov (Praha), † 22. 5. 1930 Praha, úřednice, politička
Pocházela z dělnické rodiny. Po skončení školní docházky začala 1885 pracovat v tiskárně a současně si přivydělávala šitím na zakázku. Před první světovou válkou působila v sociálně demokratickém ženském hnutí a od počátku patřila k jeho nejvýraznějším postavám. 1900 vstoupila do sociální demokracie. V zaměstnání se postupně vypracovala do pozice úřednice. Po rozvodu s prvním manželem Karlem Ecksteinem (* 1866), obchodním cestujícím z Hroznětína na Karlovarsku (s nímž měla dvě děti, Luisu a Jindřicha), se provdala za truhláře Karla Hniličku (* 1876).
Po 1918 zasedala v předsednictvu ČSSD a současně vykonávala funkci pokladní. Přes značné pracovní vytížení se stala i důvěrnicí v sociálně demokratickém ženském hnutí (předsedala rovněž sboru důvěrnic Velké Prahy) a v humanitárních spolcích (např. ČČK). V době rozkolu sociálně demokratické strany (1920) založila novou administraci a expedici listu Právo lidu a zaručila jeho nerušené vydávání. Měla pověst výborné řečnice. 1918–20 zasedala v Revolučním národním shromáždění (RNS) a byla místopředsedkyní sociálně demokratického poslaneckého klubu. Působila v řadě výborů, nejaktivněji v sociálněpolitickém. V RNS se věnovala převážně sociální problematice (péče o pracující ženy, dětská práce, ochrana domácké práce). Další dvě volební období byla za ČSSD senátorkou, v prvním 1920–25 jedinou Češkou mezi třemi senátorkami, členkou předsednictva sociálně demokratického senátorského klubu, sociálněpolitického, kulturního a rozpočtového výboru. Na plénu opakovaně vystupovala jako zpravodajka klubu, zejména k problematice ochrany nájemníků. Aktivně se zapojila do parlamentní diskuse o zákonech o úrazovém pojištění dělníků, o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří a o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců. Ve druhém volebním období 1925–29 znovu zasedala v rozpočtovém a sociálněpolitickém výboru. V rozpravě se vyjadřovala převážně k sociální problematice, k níž zaměřila i své interpelace. Z politického života ji vyřadila vážná nemoc.
L: http://www.psp.cz/eknih (digitalizované zápisy z jednání parlamentu); D. Musilová, Z ženského pohledu. Poslankyně a senátorky Národního shromáždění ČR 1918–1939, 2007, s. 98–99; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé, 2004, s. 38.
P: NA Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 185, obraz 351 a 352.
Dana Musilová