Biografický slovník
BIERMANN Gottlieb 12.4.1824-10.1.1901: Porovnání verzí
(BIERMANN_Gottlieb_12.4.1824-10.2.1901) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.4.1824 | | datum narození = 12.4.1824 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Bratislava (Slovensko) |
| − | | datum úmrtí = 10. | + | | datum úmrtí = 10.1.1901 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BIERMANN, Gottlieb,''' ''* 12. 4. 1824 Bratislava (Slovensko), † 10. 1. 1901 Praha, pedagog, vlastivědný pracovník, historik'' | ||
| + | |||
| + | Po evangelickém lyceu v rodném městě studoval filozofii | ||
| + | a teologii v Jeně u významných představitelů historického | ||
| + | bádání, dogmatiky a pedagogiky. Poté krátce učil na bratislavském | ||
| + | evangelickém lyceu. Od 1852 si zapsal historii | ||
| + | a germanistiku na vídeňské univerzitě. 1854 složil učitelskou | ||
| + | zkoušku, 1856 přijal místo učitele na evangelickém | ||
| + | gymnáziu v Těšíně, jehož byl 1871–73 také ředitelem. Po | ||
| + | sloučení těšínského katolického a evangelického gymnázia | ||
| + | do jednoho státního gymnázia přijal místo ředitele na německém | ||
| + | státním gymnáziu v Praze na Malé Straně a byl | ||
| + | jmenován školním radou. 1875 mu udělila vratislavská univerzita | ||
| + | čestný doktorát. Už v době působení v Těšíně uplatnil | ||
| + | své historické vzdělání a začal se zabývat historií Těšínska | ||
| + | a Opavska. Výsledky zveřejnil kromě dílčích studií ve dvou | ||
| + | samostatných publikacích. Starší, o dějinách knížectví těšínského, | ||
| + | rozčlenil do oddílů věnovaných historii osídlení, | ||
| + | politickým dějinám, hranicím území a správě, další části | ||
| + | věnoval zaměstnání obyvatel a geografii. Po třiceti letech | ||
| + | B. připravil ještě druhé rozšířené vydání. Druhá publikace, | ||
| + | věnovaná Opavsku a Krnovsku, byla vydána péčí slezského | ||
| + | zemského výboru v době, kdy B. žil v Praze. Nedostatkem | ||
| + | jeho souborných historických prací bylo přehlížení hospodářských dějin a sociálních poměrů. Za pražského působení | ||
| + | publikoval další historické práce, věnované mj. slezskému | ||
| + | protestantismu. Kromě dějin náboženských ho zajímaly především | ||
| + | dějiny politické a kulturní. Patřil k pozitivistickým | ||
| + | historikům, jeho práce se opíraly o vlastní zevrubný pramenný | ||
| + | výzkum a jsou charakteristické objektivním pohledem na | ||
| + | národnostní problematiku. Zařadil se k významným německým | ||
| + | evangelickým historikům Slezska. Převážná část jeho | ||
| + | dalších studií vycházela v programech škol, na nichž působil, | ||
| + | a v německých časopisech ''Notizenblatt'' a ''Zeitschrift'' ''des Vereines'' | ||
| + | ''für'' ''Geschichte'' ''und Altertum'' ''Schlesiens''. Syn Otto August | ||
| + | Leo B. (1858–1909), matematik, byl profesorem brněnské | ||
| + | německé techniky. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Zur Geschichte der Herzogthümer Auschwitz und Zator, Wien 1862; | ||
| + | Geschichte des Herzogthums Teschen, 1863; 2. vyd. 1894; Geschichte | ||
| + | der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, Teschen 1874; Karl IV., Römisch | ||
| + | – deutscher Kaiser und König von Böhmen, Wien 1880; Geschichte | ||
| + | des deutschen Gymnasiums in Prag – Kleinseite, 1880; Geschichte des Protestantismus | ||
| + | in Österreichisch – Schlesien, 1897. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN, 4, s. 31; Ficek 2, s. 16; Slezsko 8, s. 19; Ostschlesische Porträts. Biographisch | ||
| + | – bibliographisches Lexikon von Österreichisch – Ostschlesien 1, | ||
| + | Berlin 1991, s. 70n. (soupis díla a literatury); A. Grobelný, Slezsko v období | ||
| + | národních táborů v letech 1868–1971, 1962; B. Poloczkowa, Kultura Śląska | ||
| + | Cieszyńskiego w XVIII i XIX-wiecznych opisach, roč. 4–5, 1983, s. 128n. | ||
| + | |||
| + | Jiřina Veselská, Marie Makariusová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1824]] | [[Kategorie:1824]] | ||
| + | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 28. 7. 2016, 13:33
| Gottlieb BIERMANN | |
 | |
| Narození | 12.4.1824 |
|---|---|
| Místo narození | Bratislava (Slovensko) |
| Úmrtí | 10.1.1901 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 53- Historik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41463 |
BIERMANN, Gottlieb, * 12. 4. 1824 Bratislava (Slovensko), † 10. 1. 1901 Praha, pedagog, vlastivědný pracovník, historik
Po evangelickém lyceu v rodném městě studoval filozofii a teologii v Jeně u významných představitelů historického bádání, dogmatiky a pedagogiky. Poté krátce učil na bratislavském evangelickém lyceu. Od 1852 si zapsal historii a germanistiku na vídeňské univerzitě. 1854 složil učitelskou zkoušku, 1856 přijal místo učitele na evangelickém gymnáziu v Těšíně, jehož byl 1871–73 také ředitelem. Po sloučení těšínského katolického a evangelického gymnázia do jednoho státního gymnázia přijal místo ředitele na německém státním gymnáziu v Praze na Malé Straně a byl jmenován školním radou. 1875 mu udělila vratislavská univerzita čestný doktorát. Už v době působení v Těšíně uplatnil své historické vzdělání a začal se zabývat historií Těšínska a Opavska. Výsledky zveřejnil kromě dílčích studií ve dvou samostatných publikacích. Starší, o dějinách knížectví těšínského, rozčlenil do oddílů věnovaných historii osídlení, politickým dějinám, hranicím území a správě, další části věnoval zaměstnání obyvatel a geografii. Po třiceti letech B. připravil ještě druhé rozšířené vydání. Druhá publikace, věnovaná Opavsku a Krnovsku, byla vydána péčí slezského zemského výboru v době, kdy B. žil v Praze. Nedostatkem jeho souborných historických prací bylo přehlížení hospodářských dějin a sociálních poměrů. Za pražského působení publikoval další historické práce, věnované mj. slezskému protestantismu. Kromě dějin náboženských ho zajímaly především dějiny politické a kulturní. Patřil k pozitivistickým historikům, jeho práce se opíraly o vlastní zevrubný pramenný výzkum a jsou charakteristické objektivním pohledem na národnostní problematiku. Zařadil se k významným německým evangelickým historikům Slezska. Převážná část jeho dalších studií vycházela v programech škol, na nichž působil, a v německých časopisech Notizenblatt a Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Altertum Schlesiens. Syn Otto August Leo B. (1858–1909), matematik, byl profesorem brněnské německé techniky.
D: Zur Geschichte der Herzogthümer Auschwitz und Zator, Wien 1862; Geschichte des Herzogthums Teschen, 1863; 2. vyd. 1894; Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf, Teschen 1874; Karl IV., Römisch – deutscher Kaiser und König von Böhmen, Wien 1880; Geschichte des deutschen Gymnasiums in Prag – Kleinseite, 1880; Geschichte des Protestantismus in Österreichisch – Schlesien, 1897.
L: OSN, 4, s. 31; Ficek 2, s. 16; Slezsko 8, s. 19; Ostschlesische Porträts. Biographisch – bibliographisches Lexikon von Österreichisch – Ostschlesien 1, Berlin 1991, s. 70n. (soupis díla a literatury); A. Grobelný, Slezsko v období národních táborů v letech 1868–1971, 1962; B. Poloczkowa, Kultura Śląska Cieszyńskiego w XVIII i XIX-wiecznych opisach, roč. 4–5, 1983, s. 128n.
Jiřina Veselská, Marie Makariusová
