DUMEK Josef 16.2.1844-14.12.1903: Porovnání verzí
(DUMEK_Josef_1844-14.12.1903) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Josef DUMEK | | jméno = Josef DUMEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1844 | + | | datum narození = 16.2.1844 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 14.12.1903 | | datum úmrtí = 14.12.1903 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Královské Vinohrady (Praha) |
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik | | povolání = 19- Ekonom nebo statistik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''DUMEK, Josef''' ''(též DUMEK-Kolínský), * 16. 2. 1844 Praha, † 14. 12. 1903 Královské Vinohrady (Praha), zemědělský odborník, pedagog, odborný spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na gymnáziu v Praze, na hospodářském ústavu v Libverdě | ||
+ | (Děčín) a chemii a zemědělské nauky na pražské univerzitě. | ||
+ | Sbíral zkušenosti na studijních cestách a při správě | ||
+ | statků v Bolechovicích, v jižních Uhrách, Vilémově a v Chotěšanech. Od března 1873 učil zemědělství s lesnictvím a od | ||
+ | 1873 vlastnil a řídil soukromý (vyšší) česko-německý hospodářský ústav v Doubravici u Zábřehu na Moravě. Krátce | ||
+ | pracoval jako lukařský odborník ve službách arcibiskupa olomouckého | ||
+ | a od 1876 zemský kočující učitel (též polní kazatel) | ||
+ | a od 1902 inspektor českého odboru Zemědělské rady. Zastupoval | ||
+ | jilemnický okres jako delegát rady a poslanec na zemském | ||
+ | sněmu. Učil zemědělskou encyklopedii v bohosloveckých seminářích v českých zemích. | ||
+ | |||
+ | Od 1874 napsal několik samostatných knih, kapitoly do | ||
+ | souborných spisů, jako např. ''Rukověť zemědělství'' (1888) a ''Příspěvky'' | ||
+ | ''ku dějinám zemědělství v království Českém za století'' | ||
+ | ''1791–1891'' (1891), větší počet brožur (mj. o rolnickém účetnictví, | ||
+ | hnojivech, pěstování zemědělských plodin, chovu | ||
+ | i zdravovědě skotu, prasat a drůbeže, mlékařství a škůdcích | ||
+ | v zemědělství) a články do zemědělských, lesnických časopisů | ||
+ | a deníků. Psal hesla do ''Ottova slovníku naučného'', z němčiny | ||
+ | přeložil mj. ''Výtah instrukce střelecké pro pěchotu a myslivce'' a ''Výtah'' | ||
+ | ''z řádu služby pro cís. a král. vojsko, díl 2'' (obojí 1897). Od | ||
+ | 1878 redigoval čtrnáctideník ''Pražské hospodářské noviny. Časopis'' | ||
+ | ''věnovaný veškerým odvětvím a potřebám hospodářským'' | ||
+ | a 1881–82 měsíčník ''Domácí krb''. Za veřejnou činnost byl dekorován | ||
+ | několika vyznamenáními a zvolen dopisujícím členem | ||
+ | hospodářských společností v Brně, Petrohradě, Lublani | ||
+ | a Salcburku či čestným občanem několika obcí v Čechách. | ||
+ | Manželka Hana přispívala do zemědělských časopisů a vydala | ||
+ | kuchařské knihy (mj. ''Úprava jídel zemákových'', ''Česká kuchařka'', | ||
+ | ''Die Österreichische Küche''). Dcera Hana Benoniová (1868 | ||
+ | až 1922) se prosadila jako divadelní herečka. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: knihy: Řepařství…, 1874; Hnojařství, 1875; Kniha pro každého | ||
+ | rolníka a hospodáře, 1–2, 1876, 1877 (něm. 1876); Hospodářská čítanka…, | ||
+ | 1877; Drůbežnictví, 1 až 2 (1881); Zelinářství…, 1884; Nový vojenský | ||
+ | slovník německo-český. Neues militärisches deutsch-böhmisches | ||
+ | Wörterbuch, Vídeň 1898; Die Österreichische Officiersküche…, 1899. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 8, s. 169; Národní album, s. 150, sl. 205–206; HSN 1, s. 696; | ||
+ | L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova | ||
+ | 1, 1993, s. 90–91 (kde neúplné soupisy díla). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP Praha, D. J. (neuspořádaný) osobní fond (29 kartonů, 1840 | ||
+ | až 1902). | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | [[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | ||
[[Kategorie:1844]] | [[Kategorie:1844]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 13. 3. 2017, 20:06
Josef DUMEK | |
Narození | 16.2.1844 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 14.12.1903 |
Místo úmrtí | Královské Vinohrady (Praha) |
Povolání | 19- Ekonom nebo statistik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45988 |
DUMEK, Josef (též DUMEK-Kolínský), * 16. 2. 1844 Praha, † 14. 12. 1903 Královské Vinohrady (Praha), zemědělský odborník, pedagog, odborný spisovatel
Studoval na gymnáziu v Praze, na hospodářském ústavu v Libverdě (Děčín) a chemii a zemědělské nauky na pražské univerzitě. Sbíral zkušenosti na studijních cestách a při správě statků v Bolechovicích, v jižních Uhrách, Vilémově a v Chotěšanech. Od března 1873 učil zemědělství s lesnictvím a od 1873 vlastnil a řídil soukromý (vyšší) česko-německý hospodářský ústav v Doubravici u Zábřehu na Moravě. Krátce pracoval jako lukařský odborník ve službách arcibiskupa olomouckého a od 1876 zemský kočující učitel (též polní kazatel) a od 1902 inspektor českého odboru Zemědělské rady. Zastupoval jilemnický okres jako delegát rady a poslanec na zemském sněmu. Učil zemědělskou encyklopedii v bohosloveckých seminářích v českých zemích.
Od 1874 napsal několik samostatných knih, kapitoly do souborných spisů, jako např. Rukověť zemědělství (1888) a Příspěvky ku dějinám zemědělství v království Českém za století 1791–1891 (1891), větší počet brožur (mj. o rolnickém účetnictví, hnojivech, pěstování zemědělských plodin, chovu i zdravovědě skotu, prasat a drůbeže, mlékařství a škůdcích v zemědělství) a články do zemědělských, lesnických časopisů a deníků. Psal hesla do Ottova slovníku naučného, z němčiny přeložil mj. Výtah instrukce střelecké pro pěchotu a myslivce a Výtah z řádu služby pro cís. a král. vojsko, díl 2 (obojí 1897). Od 1878 redigoval čtrnáctideník Pražské hospodářské noviny. Časopis věnovaný veškerým odvětvím a potřebám hospodářským a 1881–82 měsíčník Domácí krb. Za veřejnou činnost byl dekorován několika vyznamenáními a zvolen dopisujícím členem hospodářských společností v Brně, Petrohradě, Lublani a Salcburku či čestným občanem několika obcí v Čechách. Manželka Hana přispívala do zemědělských časopisů a vydala kuchařské knihy (mj. Úprava jídel zemákových, Česká kuchařka, Die Österreichische Küche). Dcera Hana Benoniová (1868 až 1922) se prosadila jako divadelní herečka.
D: výběr: knihy: Řepařství…, 1874; Hnojařství, 1875; Kniha pro každého rolníka a hospodáře, 1–2, 1876, 1877 (něm. 1876); Hospodářská čítanka…, 1877; Drůbežnictví, 1 až 2 (1881); Zelinářství…, 1884; Nový vojenský slovník německo-český. Neues militärisches deutsch-böhmisches Wörterbuch, Vídeň 1898; Die Österreichische Officiersküche…, 1899.
L: OSN 8, s. 169; Národní album, s. 150, sl. 205–206; HSN 1, s. 696; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 90–91 (kde neúplné soupisy díla).
P: LA PNP Praha, D. J. (neuspořádaný) osobní fond (29 kartonů, 1840 až 1902).
Gustav Novotný