Biografický slovník
HAVLIČEK Hans 1.5.1891-13.3.1949: Porovnání verzí
(HAVLIČEK_Hans_1.5.1891-13.3.1949) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.5.1891 | | datum narození = 1.5.1891 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Chomutov |
| datum úmrtí = 13.3.1949 | | datum úmrtí = 13.3.1949 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Wetzlar (Německo) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 345 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVLIČEK, Hans''', ''* 1. 5. 1891 Chomutov, † 13. 3. 1949 Wetzlar (Německo), lékař chirurg'' | ||
| + | |||
| + | Syn železničního inspektora Johanna H. a Pauly, roz. Künzelové. Rodiče se odstěhovali na Královské Vinohrady (Praha), | ||
| + | kde H. maturoval na gymnáziu. Od 1910 studoval na pražské | ||
| + | německé univerzitě medicínu (MUDr. 1917); během první | ||
| + | světové války si jako asistent prof. Hermanna Schloffera prohloubil vzdělání v chirurgii a rentgenologii. | ||
| + | |||
| + | H. chirurg a od 1926 primář nemocnice v Žacléři proslul jako | ||
| + | schopný operatér v léčbě hnisavých zánětů pobřišnice i v odvracení pooperační trombózy. Svou praxi opíral o přístroje, z nichž | ||
| + | některé sám navrhl a sestrojil. Proti šíření infekce a k rychlejšímu hojení hnisavých ran úspěšně využíval ultrafialové záření | ||
| + | Woodovy lampy. O krevním oběhu přednášel na univerzitách | ||
| + | ve Vratislavi, Basileji, Kodani, Berlíně, Gentu a v Paříži. Po nástupu nacismu a vypuknutí druhé světové války se stal pro režim | ||
| + | osobou nevhodnou k vedení nemocnice také proto, že nikdy neodepřel péči nemocným židům. 1940 byl suspendován a byl mu | ||
| + | zakázán vstup do nemocnice, vědecké materiály mu byly zabaveny a nakonec ho zatklo gestapo. Do 1944 byl vězněn v Trutnově a Hradci Králové. Po válce marně žádal o československé | ||
| + | občanství. Po vysídlení do americké okupační zóny vedl městskou nemocnici v hessenském Friedbergu. 1946–48 svědčil ve | ||
| + | prospěch gdaňského anatoma Rudolfa Spannera, obžalovaného | ||
| + | ze zužitkování lidského tuku k přípravě mýdla. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Neue Wege der Thromboseforschung, Dresden–Leipzig 1934; Die Durchblutung der Niere im Rahmen des Gesetzes der Leistungs-Zweiteilung | ||
| + | des Kreislaufs, in: Ärztliche Forschung 2, 1948, s. 265–274. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' E. Liek, Ein Besuch in Schatzlar, in: Hippokrates 5, 1934; E. Sehrt, H. H., | ||
| + | in: tamtéž 24, 1953, N. 3, s. 92; nekrolog: týž, H. H., in: Riesengebirgsheimat 4, 1956, s. 11; ÖBL 2, s. 224; J. Neander, The Danzig soap case, in: German Studies Review 29, 2006, s. 63–86. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Litoměřice, matrika N řkt. f. ú. Chomutov, sign. 62/25, 1889–1893, | ||
| + | fol. 158; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 166, obr. 657; | ||
| + | Archiv UK, Praha, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity | ||
| + | v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), fol. 371. | ||
| + | |||
| + | Pavel Čech | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
| + | [[Kategorie:Chomutov]] | ||
[[Kategorie:1949]] | [[Kategorie:1949]] | ||
| + | [[Kategorie:Wetzlar]] | ||
Aktuální verze z 21. 2. 2022, 16:08
| Hans HAVLIČEK | |
 | |
| Narození | 1.5.1891 |
|---|---|
| Místo narození | Chomutov |
| Úmrtí | 13.3.1949 |
| Místo úmrtí | Wetzlar (Německo) |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 345 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76317 |
HAVLIČEK, Hans, * 1. 5. 1891 Chomutov, † 13. 3. 1949 Wetzlar (Německo), lékař chirurg
Syn železničního inspektora Johanna H. a Pauly, roz. Künzelové. Rodiče se odstěhovali na Královské Vinohrady (Praha), kde H. maturoval na gymnáziu. Od 1910 studoval na pražské německé univerzitě medicínu (MUDr. 1917); během první světové války si jako asistent prof. Hermanna Schloffera prohloubil vzdělání v chirurgii a rentgenologii.
H. chirurg a od 1926 primář nemocnice v Žacléři proslul jako schopný operatér v léčbě hnisavých zánětů pobřišnice i v odvracení pooperační trombózy. Svou praxi opíral o přístroje, z nichž některé sám navrhl a sestrojil. Proti šíření infekce a k rychlejšímu hojení hnisavých ran úspěšně využíval ultrafialové záření Woodovy lampy. O krevním oběhu přednášel na univerzitách ve Vratislavi, Basileji, Kodani, Berlíně, Gentu a v Paříži. Po nástupu nacismu a vypuknutí druhé světové války se stal pro režim osobou nevhodnou k vedení nemocnice také proto, že nikdy neodepřel péči nemocným židům. 1940 byl suspendován a byl mu zakázán vstup do nemocnice, vědecké materiály mu byly zabaveny a nakonec ho zatklo gestapo. Do 1944 byl vězněn v Trutnově a Hradci Králové. Po válce marně žádal o československé občanství. Po vysídlení do americké okupační zóny vedl městskou nemocnici v hessenském Friedbergu. 1946–48 svědčil ve prospěch gdaňského anatoma Rudolfa Spannera, obžalovaného ze zužitkování lidského tuku k přípravě mýdla.
D: Neue Wege der Thromboseforschung, Dresden–Leipzig 1934; Die Durchblutung der Niere im Rahmen des Gesetzes der Leistungs-Zweiteilung des Kreislaufs, in: Ärztliche Forschung 2, 1948, s. 265–274.
L: E. Liek, Ein Besuch in Schatzlar, in: Hippokrates 5, 1934; E. Sehrt, H. H., in: tamtéž 24, 1953, N. 3, s. 92; nekrolog: týž, H. H., in: Riesengebirgsheimat 4, 1956, s. 11; ÖBL 2, s. 224; J. Neander, The Danzig soap case, in: German Studies Review 29, 2006, s. 63–86.
P: SOA, Litoměřice, matrika N řkt. f. ú. Chomutov, sign. 62/25, 1889–1893, fol. 158; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 166, obr. 657; Archiv UK, Praha, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), fol. 371.
Pavel Čech
