BĚLEHRÁDEK František 14.7.1867-7.4.1935: Porovnání verzí

Z Personal
(BĚLEHRÁDEK_František_14.7.1867-7.4.1935)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 14.7.1867
 
| datum narození = 14.7.1867
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Rozseč nad Kunštátem
 
| datum úmrtí = 7.4.1935
 
| datum úmrtí = 7.4.1935
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 61- Pedagog
 
| povolání = 61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>František BĚLEHRÁDEK
+
}}
 +
 
 +
'''BĚLEHRÁDEK, František,''' ''* 14. 7. 1867 Rozseč nad Kunštátem, † 7. 4. 1935 Praha, školský pracovník''
 +
 
 +
Potomek selského rodu, maturoval na českém klasickém
 +
gymnáziu v Brně (1886). Právnická studia v Praze z rodinných
 +
důvodů nedokončil. Pracoval jako písař v advokátních
 +
kancelářích, mj. ve funkci vedoucího kanceláře politika Tomáše
 +
Černého. Byl stenografem a tajemníkem II. sokolského sletu. 1896 nastoupil v Ústřední matici školské (ÚMŠ) jako
 +
referent v oddělení pro lidové školy, po penzionování Josefa
 +
Ladislava Turnovského vykonával funkci ředitele kanceláře
 +
(1899–1934). Aktivně prosazoval rozvoj českého menšinového
 +
školství, koordinoval činnost ÚMŠ v českých zemích
 +
a stal se zmocněncem jejího výboru pro řešení menšinové
 +
otázky. Byl považován za znalce školského zákonodárství a jeho
 +
prováděcí praxe v jazykově smíšených oblastech. Jako stálý
 +
poradce českých poslaneckých zemských i říšských delegací
 +
neuplatňoval stranická hlediska, ač byl členem mladočeské
 +
strany. 1901–06 vedl ''Věstník ÚMŠ'', inicioval vznik ''Menšinové''
 +
''revue'' a hraničářských stráží národních jednot. V prvních měsících
 +
války se snažil bránit perzekuci českých učitelů, hlavně
 +
jeho zásluhou nedošlo k rozpuštění ÚMŠ. Od prosince 1914
 +
spolupracoval prostřednictvím předsedy ÚMŠ Jindřicha Metelky
 +
s mladočeskou odbojovou skupinou Františka Síse, po
 +
zatčení Karla Kramáře a Aloise Rašína se na něho obrátil místopředseda
 +
ÚMŠ Přemysl Šámal s žádostí o pomoc tajnému
 +
výboru (Maffii). Od léta 1915 byl členem jeho užšího vedení
 +
a pověřen správou „sekretariátu“. Administrativní chod domácího
 +
odboje řídil do října 1918. Po vzniku ČSR odmítal
 +
veřejné pocty, pouze jako expert NS připravil zákon o menšinovém
 +
školství a za Prahu byl zvolen do Zemské školní
 +
rady pro Čechy. 1924 obdržel Revoluční medaili. Zasloužil
 +
se o reformu českého těsnopisu, autorsky se podílel na spisu
 +
''Česká'' ''politika''. Byl otcem biologa Jana B. (1896–1980).
 +
 
 +
'''L:''' L. H. (= Horák), Ředitel F. B. mrtev, in: Věstník ÚMŠ, 44, 1935, s. 170n.;
 +
Pedagogická encyklopedie 1, 1938, s. 92; M. Paulová, Tajný výbor (Maffie)
 +
a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–18, 1968; J. Galandauer a kol.,
 +
Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 11.
 +
 
 +
'''P:''' osobní archiv M. Kučery.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
−
 
 
[[Kategorie:1867]]
 
[[Kategorie:1867]]
 +
[[Kategorie:Rozseč nad Kunštátem]]
 
[[Kategorie:1935]]
 
[[Kategorie:1935]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 6. 2016, 15:32

František BĚLEHRÁDEK
Narození 14.7.1867
Místo narození Rozseč nad Kunštátem
Úmrtí 7.4.1935
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40769

BĚLEHRÁDEK, František, * 14. 7. 1867 Rozseč nad Kunštátem, † 7. 4. 1935 Praha, školský pracovník

Potomek selského rodu, maturoval na českém klasickém gymnáziu v Brně (1886). Právnická studia v Praze z rodinných důvodů nedokončil. Pracoval jako písař v advokátních kancelářích, mj. ve funkci vedoucího kanceláře politika Tomáše Černého. Byl stenografem a tajemníkem II. sokolského sletu. 1896 nastoupil v Ústřední matici školské (ÚMŠ) jako referent v oddělení pro lidové školy, po penzionování Josefa Ladislava Turnovského vykonával funkci ředitele kanceláře (1899–1934). Aktivně prosazoval rozvoj českého menšinového školství, koordinoval činnost ÚMŠ v českých zemích a stal se zmocněncem jejího výboru pro řešení menšinové otázky. Byl považován za znalce školského zákonodárství a jeho prováděcí praxe v jazykově smíšených oblastech. Jako stálý poradce českých poslaneckých zemských i říšských delegací neuplatňoval stranická hlediska, ač byl členem mladočeské strany. 1901–06 vedl Věstník ÚMŠ, inicioval vznik Menšinové revue a hraničářských stráží národních jednot. V prvních měsících války se snažil bránit perzekuci českých učitelů, hlavně jeho zásluhou nedošlo k rozpuštění ÚMŠ. Od prosince 1914 spolupracoval prostřednictvím předsedy ÚMŠ Jindřicha Metelky s mladočeskou odbojovou skupinou Františka Síse, po zatčení Karla Kramáře a Aloise Rašína se na něho obrátil místopředseda ÚMŠ Přemysl Šámal s žádostí o pomoc tajnému výboru (Maffii). Od léta 1915 byl členem jeho užšího vedení a pověřen správou „sekretariátu“. Administrativní chod domácího odboje řídil do října 1918. Po vzniku ČSR odmítal veřejné pocty, pouze jako expert NS připravil zákon o menšinovém školství a za Prahu byl zvolen do Zemské školní rady pro Čechy. 1924 obdržel Revoluční medaili. Zasloužil se o reformu českého těsnopisu, autorsky se podílel na spisu Česká politika. Byl otcem biologa Jana B. (1896–1980).

L: L. H. (= Horák), Ředitel F. B. mrtev, in: Věstník ÚMŠ, 44, 1935, s. 170n.; Pedagogická encyklopedie 1, 1938, s. 92; M. Paulová, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–18, 1968; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 11.

P: osobní archiv M. Kučery.

Martin Kučera

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BĚLEHRÁDEK_František_14.7.1867-7.4.1935&oldid=93374“