Biografický slovník
BONACINA Marcus Eugenius 1570-20.3.1621: Porovnání verzí
(BONACINA_Markus_Eugenius_1570-20.3.1621) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Marcus Eugenius BONACINA |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1570 | | datum narození = 1570 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Milán (Itálie) |
| datum úmrtí = 20.3.1621 | | datum úmrtí = 20.3.1621 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Moravská Třebová |
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista | ||
15- Lékaři | 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BONACINA, Marcus Eugenius''' ''(též Marco Eugenio), * 1570 Milán (Itálie), † 20. 3. 1621 Moravská Třebová, lékař, alchymista'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny milánského právníka Jana Antonia B. | ||
| + | Studoval práva a medicínu v Padově, dosáhl doktorského | ||
| + | titulu. Později Itálii opustil, 1616 pobýval na dvoře Oldřicha | ||
| + | z Kounic ve Slavkově u Brna. Během tamního pobytu | ||
| + | 1616 sepsal latinský alchymistický traktát o výrobě zlata, | ||
| + | který v předmluvě dedikoval Ladislavu Velenovi ze Žerotína, | ||
| + | s nímž se seznámil prostřednictvím jeho osobního lékaře | ||
| + | Francisca Rentzia. B. získal Ladislavovu přízeň a stal se jeho | ||
| + | osobním lékařem a dvořanem. 1618–21 působil v Moravské | ||
| + | Třebové, kde se věnoval astrologii, alchymii a podle lidové | ||
| + | tradice – písemně zaznamenané J. E. Horkým na počátku | ||
| + | 19. století – též dolování zlata. Za své služby dostal 1618 | ||
| + | dům se zahradou na předměstí a 1619 Psí mlýn (Hundmühle) | ||
| + | se zahradou, současně byly obě nemovitosti osvobozeny | ||
| + | od daní a poplatků. 1619 se zúčastnil moravského stavovského | ||
| + | povstání. Krátce před smrtí odkázal jmění synovi. Náhlá | ||
| + | smrt ho ušetřila možného zatčení či nucené emigrace. | ||
| + | |||
| + | Kromě alchymistického spisu se dochovalo několik italsky | ||
| + | psaných B. listů adresovaných Ladislavu Velenovi ze Žerotína | ||
| + | s lékařskými recepty a též korespondence s dvorským vídeňským | ||
| + | knihovníkem a orientalistou Sebastianem Tengnagelem. | ||
| + | Na základě korespondence někdy bývá B. neprávem | ||
| + | ztotožňován s Jeronýmem Bonacinou, který byl ve službách | ||
| + | Karla st. ze Žerotína jako obchodní agent ve Vídni. | ||
| + | Literárně ztvárnil B. postavu Augustin Prachař v románu | ||
| + | ''Žerotínský lev'' (1932). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Compendiolum de praeparatione auri potabilis veri M. E. Bonacinnae | ||
| + | doc. medici Mediolanensis, rkp. 1616, in: Knihovna NM Praha; Epistolae | ||
| + | ad Sebastianum Tengnagel, rkp. in: Österreichische Nationalbibliothek | ||
| + | Wien. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Ch. G. Jöcher, Allgemeines Gelehrtenlexikon 1, Leipzig 1750, rejstřík; | ||
| + | J. E. Horky, M. E. B., in: Brünner Wochenblatt, 1827, č. 36, 37; týž, Die | ||
| + | Gold grube, in: Taschenbuch für Vaterländische Geschichte 8, 1828, s. 275n.; | ||
| + | Ch. d’Elvert, Beiträge zur Geschichte der böhmischen Länder, insbesondere | ||
| + | Mährens im siebzehnten Jahrhunderte, 1875–78 (Schriften der historisch- | ||
| + | -statistischen Section der k. k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung | ||
| + | des Ackerbaues 22–23); A. Czerny, Der politische Bezirk Mährisch | ||
| + | Trübau, 1904, passim; F. Hrubý, Ladislav Velen z Žerotína, 1930, passim. | ||
| + | |||
| + | Jiří Šmeral, Martin Holý | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1570]] | [[Kategorie:1570]] | ||
| + | [[Kategorie:Milán]] | ||
[[Kategorie:1621]] | [[Kategorie:1621]] | ||
| + | [[Kategorie:Moravská Třebová]] | ||
Verze z 7. 10. 2016, 10:00
| Marcus Eugenius BONACINA | |
 | |
| Narození | 1570 |
|---|---|
| Místo narození | Milán (Itálie) |
| Úmrtí | 20.3.1621 |
| Místo úmrtí | Moravská Třebová |
| Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42557 |
BONACINA, Marcus Eugenius (též Marco Eugenio), * 1570 Milán (Itálie), † 20. 3. 1621 Moravská Třebová, lékař, alchymista
Pocházel z rodiny milánského právníka Jana Antonia B. Studoval práva a medicínu v Padově, dosáhl doktorského titulu. Později Itálii opustil, 1616 pobýval na dvoře Oldřicha z Kounic ve Slavkově u Brna. Během tamního pobytu 1616 sepsal latinský alchymistický traktát o výrobě zlata, který v předmluvě dedikoval Ladislavu Velenovi ze Žerotína, s nímž se seznámil prostřednictvím jeho osobního lékaře Francisca Rentzia. B. získal Ladislavovu přízeň a stal se jeho osobním lékařem a dvořanem. 1618–21 působil v Moravské Třebové, kde se věnoval astrologii, alchymii a podle lidové tradice – písemně zaznamenané J. E. Horkým na počátku 19. století – též dolování zlata. Za své služby dostal 1618 dům se zahradou na předměstí a 1619 Psí mlýn (Hundmühle) se zahradou, současně byly obě nemovitosti osvobozeny od daní a poplatků. 1619 se zúčastnil moravského stavovského povstání. Krátce před smrtí odkázal jmění synovi. Náhlá smrt ho ušetřila možného zatčení či nucené emigrace.
Kromě alchymistického spisu se dochovalo několik italsky psaných B. listů adresovaných Ladislavu Velenovi ze Žerotína s lékařskými recepty a též korespondence s dvorským vídeňským knihovníkem a orientalistou Sebastianem Tengnagelem. Na základě korespondence někdy bývá B. neprávem ztotožňován s Jeronýmem Bonacinou, který byl ve službách Karla st. ze Žerotína jako obchodní agent ve Vídni. Literárně ztvárnil B. postavu Augustin Prachař v románu Žerotínský lev (1932).
D: Compendiolum de praeparatione auri potabilis veri M. E. Bonacinnae doc. medici Mediolanensis, rkp. 1616, in: Knihovna NM Praha; Epistolae ad Sebastianum Tengnagel, rkp. in: Österreichische Nationalbibliothek Wien.
L: Ch. G. Jöcher, Allgemeines Gelehrtenlexikon 1, Leipzig 1750, rejstřík; J. E. Horky, M. E. B., in: Brünner Wochenblatt, 1827, č. 36, 37; týž, Die Gold grube, in: Taschenbuch für Vaterländische Geschichte 8, 1828, s. 275n.; Ch. d’Elvert, Beiträge zur Geschichte der böhmischen Länder, insbesondere Mährens im siebzehnten Jahrhunderte, 1875–78 (Schriften der historisch- -statistischen Section der k. k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues 22–23); A. Czerny, Der politische Bezirk Mährisch Trübau, 1904, passim; F. Hrubý, Ladislav Velen z Žerotína, 1930, passim.
Jiří Šmeral, Martin Holý
