BUKOVSKÝ Mirko 19.6.1893-3.4.1976: Porovnání verzí
(BUKOVSKÝ_Mirko_(Miroslav)_19.6.1893-3.4.1976) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.6.1893 | | datum narození = 19.6.1893 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Nový Bydžov |
| datum úmrtí = 3.4.1976 | | datum úmrtí = 3.4.1976 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti | 81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BUKOVSKÝ, Mirko''' ''(vl. jm. Miroslav), * 19. 6. 1893 Nový Bydžov, † 3. 4. 1976 Praha, operetní zpěvák, divadelní ředitel, libretista'' | ||
+ | |||
+ | Studoval obchodní školu v Plzni, přitom se učil zpěvu u Antonína | ||
+ | Karase-Harfnera. 1910–12 byl sboristou ve společnosti | ||
+ | Karla Moora, do 1918 pak sólistou Východočeské | ||
+ | společnosti. Doškoloval se v Pivodově pěvecké škole. 1919 | ||
+ | zpíval v kladenském divadle, 1920–23 byl angažován v Národním | ||
+ | divadle v Brně v nerozlišeném operním a operetním | ||
+ | souboru, 1923/24 v Olomouci, kde se uplatnil i jako režisér. | ||
+ | 1924 se stal operetním zpěvákem a režisérem Vinohradské | ||
+ | zpěvohry v Praze. 1930 založil v Hasičském domě v Římské | ||
+ | ulici v Praze vlastní scénu nazvanou Malá opereta (250 | ||
+ | míst), kterou provozoval jako podnikatel, zpěvák a režisér. | ||
+ | 1935 divadlo zkrachovalo, 1936 bylo zavřeno. Poté B. působil | ||
+ | ve Východoslovenském divadle v Košicích (1937, šéf operety) | ||
+ | a v Městském divadle v Olomouci (1939, zpěvák a režisér). | ||
+ | Po zákazu vystupovat za okupace na jevišti se uplatnil | ||
+ | v pražském rozhlase, kde byl operetním režisérem a po válce | ||
+ | programovým pracovníkem. Těžištěm jeho pěveckého repertoáru | ||
+ | byly především mladokomické tenorové role, zpravidla | ||
+ | operetní, výjimečně operní (Vašek, B. Smetana: ''Prodaná'' | ||
+ | ''nevěsta''); během své kariéry vytvořil téměř sto operetních | ||
+ | postav. Zkušenosti s operetní režií získal již v Brně, kde spolupracoval | ||
+ | s Oldřichem Novým, který nastoupil do angažmá | ||
+ | současně s ním. Později ve Vinohradské zpěvohře tvořili zkušený | ||
+ | režijní tým spolu s Františkem Lacinou a Jindřichem | ||
+ | Edlem. V Malé operetě zaměstnal B. dirigenta a skladatele | ||
+ | Vlastislava Antonína Viplera, který tam uvedl v premiéře několik | ||
+ | svých prací, dále subrety Helenu Monczakovou a Annu | ||
+ | Steimarovou, později Ljubu Hermanovou. Nejúspěšnějším | ||
+ | titulem Malé operety byla hra s kuplety ''Hanácká krev'', která | ||
+ | přebírala známou brněnskou rozhlasovou figurku stréčka | ||
+ | Matěje Křópala z Břochovan. 1932/33 angažoval B. Křópalova | ||
+ | brněnského představitele Valentina Šindlera a s texty | ||
+ | Přemysla Payera uvedl celou sérii dalších Křópalových příhod | ||
+ | (''Křópal amorkem'', ''Křópal poslancem'', ''Křópal detektivem'' | ||
+ | ad.). Ve svém divadle uváděl B. široký zahraniční i domácí | ||
+ | repertoár (v průměru jedna premiéra za dva týdny) a v meziválečné | ||
+ | Praze byl jedním z významných provozovatelů lidového | ||
+ | hudebního divadla. | ||
+ | |||
+ | Jeho čtyřdílná práce ''Svět v operetě – Světový operetní repertoir'' | ||
+ | (1957) je soupisem operetních titulů hraných v českých zemích, | ||
+ | včetně obsazení některých premiér; zde byly zachyceny | ||
+ | i jeho role, vytvořené v různých divadlech. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Hanácká krev, opereta [přesný autorský podíl nejasný, jako autor libreta | ||
+ | je uváděn i V. Šindler], provedeno 1932 Malá opereta, upravená verze Rudy | ||
+ | Nížkovského vyšla 1933; Selská čest, „operetní románek lásky“, libreto B., | ||
+ | který upravil též hudbu Aloise Bukovského, rkp. v Divadelním ústavu Praha, | ||
+ | provedení nezjištěno; Svět v operetě. Světový operetní repertoir, I–IV (strojopis, | ||
+ | rozmnoženo Československý rozhlas asi 1957, exemplář v knihovně | ||
+ | Divadelního ústavu v Praze). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' L. Pacák, Opereta, 1946, s. 146, 194n., 265n., 305, 317; M. Šulc, Česká | ||
+ | operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; HS 1, | ||
+ | s. 146; Postavy brněnského jeviště 3, 1990–1994, s. 557 (chybné datum | ||
+ | úmrtí, s bibliografií). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Divadelní cedule Vinohradské zpěvohry a Malé operety v Divadelním | ||
+ | oddělení Národního muzea v Praze. | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]] | [[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1893]] | [[Kategorie:1893]] | ||
+ | [[Kategorie:Nový Bydžov]] | ||
[[Kategorie:1976]] | [[Kategorie:1976]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 31. 1. 2017, 17:55
Mirko (Miroslav) BUKOVSKÝ | |
Narození | 19.6.1893 |
---|---|
Místo narození | Nový Bydžov |
Úmrtí | 3.4.1976 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
78- Hudební interpret 81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43241 |
BUKOVSKÝ, Mirko (vl. jm. Miroslav), * 19. 6. 1893 Nový Bydžov, † 3. 4. 1976 Praha, operetní zpěvák, divadelní ředitel, libretista
Studoval obchodní školu v Plzni, přitom se učil zpěvu u Antonína Karase-Harfnera. 1910–12 byl sboristou ve společnosti Karla Moora, do 1918 pak sólistou Východočeské společnosti. Doškoloval se v Pivodově pěvecké škole. 1919 zpíval v kladenském divadle, 1920–23 byl angažován v Národním divadle v Brně v nerozlišeném operním a operetním souboru, 1923/24 v Olomouci, kde se uplatnil i jako režisér. 1924 se stal operetním zpěvákem a režisérem Vinohradské zpěvohry v Praze. 1930 založil v Hasičském domě v Římské ulici v Praze vlastní scénu nazvanou Malá opereta (250 míst), kterou provozoval jako podnikatel, zpěvák a režisér. 1935 divadlo zkrachovalo, 1936 bylo zavřeno. Poté B. působil ve Východoslovenském divadle v Košicích (1937, šéf operety) a v Městském divadle v Olomouci (1939, zpěvák a režisér). Po zákazu vystupovat za okupace na jevišti se uplatnil v pražském rozhlase, kde byl operetním režisérem a po válce programovým pracovníkem. Těžištěm jeho pěveckého repertoáru byly především mladokomické tenorové role, zpravidla operetní, výjimečně operní (Vašek, B. Smetana: Prodaná nevěsta); během své kariéry vytvořil téměř sto operetních postav. Zkušenosti s operetní režií získal již v Brně, kde spolupracoval s Oldřichem Novým, který nastoupil do angažmá současně s ním. Později ve Vinohradské zpěvohře tvořili zkušený režijní tým spolu s Františkem Lacinou a Jindřichem Edlem. V Malé operetě zaměstnal B. dirigenta a skladatele Vlastislava Antonína Viplera, který tam uvedl v premiéře několik svých prací, dále subrety Helenu Monczakovou a Annu Steimarovou, později Ljubu Hermanovou. Nejúspěšnějším titulem Malé operety byla hra s kuplety Hanácká krev, která přebírala známou brněnskou rozhlasovou figurku stréčka Matěje Křópala z Břochovan. 1932/33 angažoval B. Křópalova brněnského představitele Valentina Šindlera a s texty Přemysla Payera uvedl celou sérii dalších Křópalových příhod (Křópal amorkem, Křópal poslancem, Křópal detektivem ad.). Ve svém divadle uváděl B. široký zahraniční i domácí repertoár (v průměru jedna premiéra za dva týdny) a v meziválečné Praze byl jedním z významných provozovatelů lidového hudebního divadla.
Jeho čtyřdílná práce Svět v operetě – Světový operetní repertoir (1957) je soupisem operetních titulů hraných v českých zemích, včetně obsazení některých premiér; zde byly zachyceny i jeho role, vytvořené v různých divadlech.
D: Hanácká krev, opereta [přesný autorský podíl nejasný, jako autor libreta je uváděn i V. Šindler], provedeno 1932 Malá opereta, upravená verze Rudy Nížkovského vyšla 1933; Selská čest, „operetní románek lásky“, libreto B., který upravil též hudbu Aloise Bukovského, rkp. v Divadelním ústavu Praha, provedení nezjištěno; Svět v operetě. Světový operetní repertoir, I–IV (strojopis, rozmnoženo Československý rozhlas asi 1957, exemplář v knihovně Divadelního ústavu v Praze).
L: L. Pacák, Opereta, 1946, s. 146, 194n., 265n., 305, 317; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; HS 1, s. 146; Postavy brněnského jeviště 3, 1990–1994, s. 557 (chybné datum úmrtí, s bibliografií).
P: Divadelní cedule Vinohradské zpěvohry a Malé operety v Divadelním oddělení Národního muzea v Praze.
Jitka Ludvová