BUKOVSKÝ Mirko 19.6.1893-3.4.1976: Porovnání verzí

Z Personal
(BUKOVSKÝ_Mirko_(Miroslav)_19.6.1893-3.4.1976)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 19.6.1893
 
| datum narození = 19.6.1893
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Nový Bydžov
 
| datum úmrtí = 3.4.1976
 
| datum úmrtí = 3.4.1976
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
 
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Mirko (Miroslav) BUKOVSKÝ
+
}}
 +
 
 +
'''BUKOVSKÝ, Mirko''' ''(vl. jm. Miroslav), * 19. 6. 1893 Nový Bydžov, † 3. 4. 1976 Praha, operetní zpěvák, divadelní ředitel, libretista''
 +
 
 +
Studoval obchodní školu v Plzni, přitom se učil zpěvu u Antonína
 +
Karase-Harfnera. 1910–12 byl sboristou ve společnosti
 +
Karla Moora, do 1918 pak sólistou Východočeské
 +
společnosti. Doškoloval se v Pivodově pěvecké škole. 1919
 +
zpíval v kladenském divadle, 1920–23 byl angažován v Národním
 +
divadle v Brně v nerozlišeném operním a operetním
 +
souboru, 1923/24 v Olomouci, kde se uplatnil i jako režisér.
 +
1924 se stal operetním zpěvákem a režisérem Vinohradské
 +
zpěvohry v Praze. 1930 založil v Hasičském domě v Římské
 +
ulici v Praze vlastní scénu nazvanou Malá opereta (250
 +
míst), kterou provozoval jako podnikatel, zpěvák a režisér.
 +
1935 divadlo zkrachovalo, 1936 bylo zavřeno. Poté B. působil
 +
ve Východoslovenském divadle v Košicích (1937, šéf operety)
 +
a v Městském divadle v Olomouci (1939, zpěvák a režisér).
 +
Po zákazu vystupovat za okupace na jevišti se uplatnil
 +
v pražském rozhlase, kde byl operetním režisérem a po válce
 +
programovým pracovníkem. Těžištěm jeho pěveckého repertoáru
 +
byly především mladokomické tenorové role, zpravidla
 +
operetní, výjimečně operní (Vašek, B. Smetana: ''Prodaná''
 +
''nevěsta''); během své kariéry vytvořil téměř sto operetních
 +
postav. Zkušenosti s operetní režií získal již v Brně, kde spolupracoval
 +
s Oldřichem Novým, který nastoupil do angažmá
 +
současně s ním. Později ve Vinohradské zpěvohře tvořili zkušený
 +
režijní tým spolu s Františkem Lacinou a Jindřichem
 +
Edlem. V Malé operetě zaměstnal B. dirigenta a skladatele
 +
Vlastislava Antonína Viplera, který tam uvedl v premiéře několik
 +
svých prací, dále subrety Helenu Monczakovou a Annu
 +
Steimarovou, později Ljubu Hermanovou. Nejúspěšnějším
 +
titulem Malé operety byla hra s kuplety ''Hanácká krev'', která
 +
přebírala známou brněnskou rozhlasovou figurku stréčka
 +
Matěje Křópala z Břochovan. 1932/33 angažoval B. Křópalova
 +
brněnského představitele Valentina Šindlera a s texty
 +
Přemysla Payera uvedl celou sérii dalších Křópalových příhod
 +
(''Křópal amorkem'', ''Křópal poslancem'', ''Křópal detektivem''
 +
ad.). Ve svém divadle uváděl B. široký zahraniční i domácí
 +
repertoár (v průměru jedna premiéra za dva týdny) a v meziválečné
 +
Praze byl jedním z významných provozovatelů lidového
 +
hudebního divadla.
 +
 
 +
Jeho čtyřdílná práce ''Svět v operetě – Světový operetní repertoir''
 +
(1957) je soupisem operetních titulů hraných v českých zemích,
 +
včetně obsazení některých premiér; zde byly zachyceny
 +
i jeho role, vytvořené v různých divadlech.
 +
 
 +
'''D:''' Hanácká krev, opereta [přesný autorský podíl nejasný, jako autor libreta
 +
je uváděn i V. Šindler], provedeno 1932 Malá opereta, upravená verze Rudy
 +
Nížkovského vyšla 1933; Selská čest, „operetní románek lásky“, libreto B.,
 +
který upravil též hudbu Aloise Bukovského, rkp. v Divadelním ústavu Praha,
 +
provedení nezjištěno; Svět v operetě. Světový operetní repertoir, I–IV (strojopis,
 +
rozmnoženo Československý rozhlas asi 1957, exemplář v knihovně
 +
Divadelního ústavu v Praze).
 +
 
 +
'''L:''' L. Pacák, Opereta, 1946, s. 146, 194n., 265n., 305, 317; M. Šulc, Česká
 +
operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; HS 1,
 +
s. 146; Postavy brněnského jeviště 3, 1990–1994, s. 557 (chybné datum
 +
úmrtí, s bibliografií).
 +
 
 +
'''P:''' Divadelní cedule Vinohradské zpěvohry a Malé operety v Divadelním
 +
oddělení Národního muzea v Praze.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]]
 
[[Kategorie:81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti]]
−
 
 
[[Kategorie:1893]]
 
[[Kategorie:1893]]
 +
[[Kategorie:Nový Bydžov]]
 
[[Kategorie:1976]]
 
[[Kategorie:1976]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 31. 1. 2017, 17:55

Mirko (Miroslav) BUKOVSKÝ
Narození 19.6.1893
Místo narození Nový Bydžov
Úmrtí 3.4.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání

78- Hudební interpret

81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43241

BUKOVSKÝ, Mirko (vl. jm. Miroslav), * 19. 6. 1893 Nový Bydžov, † 3. 4. 1976 Praha, operetní zpěvák, divadelní ředitel, libretista

Studoval obchodní školu v Plzni, přitom se učil zpěvu u Antonína Karase-Harfnera. 1910–12 byl sboristou ve společnosti Karla Moora, do 1918 pak sólistou Východočeské společnosti. Doškoloval se v Pivodově pěvecké škole. 1919 zpíval v kladenském divadle, 1920–23 byl angažován v Národním divadle v Brně v nerozlišeném operním a operetním souboru, 1923/24 v Olomouci, kde se uplatnil i jako režisér. 1924 se stal operetním zpěvákem a režisérem Vinohradské zpěvohry v Praze. 1930 založil v Hasičském domě v Římské ulici v Praze vlastní scénu nazvanou Malá opereta (250 míst), kterou provozoval jako podnikatel, zpěvák a režisér. 1935 divadlo zkrachovalo, 1936 bylo zavřeno. Poté B. působil ve Východoslovenském divadle v Košicích (1937, šéf operety) a v Městském divadle v Olomouci (1939, zpěvák a režisér). Po zákazu vystupovat za okupace na jevišti se uplatnil v pražském rozhlase, kde byl operetním režisérem a po válce programovým pracovníkem. Těžištěm jeho pěveckého repertoáru byly především mladokomické tenorové role, zpravidla operetní, výjimečně operní (Vašek, B. Smetana: Prodaná nevěsta); během své kariéry vytvořil téměř sto operetních postav. Zkušenosti s operetní režií získal již v Brně, kde spolupracoval s Oldřichem Novým, který nastoupil do angažmá současně s ním. Později ve Vinohradské zpěvohře tvořili zkušený režijní tým spolu s Františkem Lacinou a Jindřichem Edlem. V Malé operetě zaměstnal B. dirigenta a skladatele Vlastislava Antonína Viplera, který tam uvedl v premiéře několik svých prací, dále subrety Helenu Monczakovou a Annu Steimarovou, později Ljubu Hermanovou. Nejúspěšnějším titulem Malé operety byla hra s kuplety Hanácká krev, která přebírala známou brněnskou rozhlasovou figurku stréčka Matěje Křópala z Břochovan. 1932/33 angažoval B. Křópalova brněnského představitele Valentina Šindlera a s texty Přemysla Payera uvedl celou sérii dalších Křópalových příhod (Křópal amorkem, Křópal poslancem, Křópal detektivem ad.). Ve svém divadle uváděl B. široký zahraniční i domácí repertoár (v průměru jedna premiéra za dva týdny) a v meziválečné Praze byl jedním z významných provozovatelů lidového hudebního divadla.

Jeho čtyřdílná práce Svět v operetě – Světový operetní repertoir (1957) je soupisem operetních titulů hraných v českých zemích, včetně obsazení některých premiér; zde byly zachyceny i jeho role, vytvořené v různých divadlech.

D: Hanácká krev, opereta [přesný autorský podíl nejasný, jako autor libreta je uváděn i V. Šindler], provedeno 1932 Malá opereta, upravená verze Rudy Nížkovského vyšla 1933; Selská čest, „operetní románek lásky“, libreto B., který upravil též hudbu Aloise Bukovského, rkp. v Divadelním ústavu Praha, provedení nezjištěno; Svět v operetě. Světový operetní repertoir, I–IV (strojopis, rozmnoženo Československý rozhlas asi 1957, exemplář v knihovně Divadelního ústavu v Praze).

L: L. Pacák, Opereta, 1946, s. 146, 194n., 265n., 305, 317; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; HS 1, s. 146; Postavy brněnského jeviště 3, 1990–1994, s. 557 (chybné datum úmrtí, s bibliografií).

P: Divadelní cedule Vinohradské zpěvohry a Malé operety v Divadelním oddělení Národního muzea v Praze.

Jitka Ludvová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BUKOVSKÝ_Mirko_19.6.1893-3.4.1976&oldid=97731“