ČAPEK Jan Vratislav 3.1.1842-3.6.1909: Porovnání verzí

Z Personal
(ČAPEK_Jan_Vratislav_3.1.1842-3.6.1909)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.1.1842
 
| datum narození = 3.1.1842
| místo narození =  
+
| místo narození = Chrášťovice u Strakonic
 
| datum úmrtí = 3.6.1909
 
| datum úmrtí = 3.6.1909
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = New York (USA)
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan Vratislav ČAPEK
+
}}
 +
'''ČAPEK, Jan Vratislav''', ''* 3. 1. 1842 Chrášťovice u Strakonic, † 3. 6. 1909 New York (USA), žurnalista, beletrista, amatérský elektrotechnik''
 +
 
 +
Nejstarší ze sedmi dětí rolníka. Č. nejmladší bratr Tomáš Č.
 +
(1861–1950) byl účastníkem prvního odboje, historikem
 +
a spisovatelem.
 +
 
 +
Základní školní docházku absolvoval v Radomyšli u Strakonic
 +
a ve Svaté Anně na Sušicku, kde se také naučil německy.
 +
Pak navštěvoval městskou školu v Klatovech. 1856–60 studoval
 +
na gymnáziích v Klatovech, 1860–63 v Písku, 1864
 +
maturoval v Praze. Od 1864 se na filozofické fakultě pražské
 +
univerzity připravoval k profesuře klasické filologie. Složitě
 +
hledal finanční prostředky ke studiu. Byl přijat do františkánské
 +
koleje, ale 1865 vystoupil z církve. 1868 se stal vychovatelem
 +
v rodině advokáta a statkáře Šimáčka, od 1869
 +
byl opisovačem v advokátních kancelářích, 1870–71 se učil
 +
francouzsky a anglicky, přispíval do ''Světozoru'', ''Obrazů života'',
 +
''Humoristických listů'' a ''Thálie'', chystal se k doktorátu a plánoval
 +
trojdílný cyklus dramat s husitskou tematikou. Na výzvu přítele
 +
z mládí J. W. Sýkory, tajemníka vydavatelské společnosti
 +
krajanského časopisu ''Pokrok'' v severoamerickém Clevelandu,
 +
odplul v létě 1871 do USA. 1871–74 byl v Clevelandu redaktorem
 +
''Pokroku'', 1873–74 vydával vlastní ''Národní noviny''
 +
a humoristický časopis ''Diblík'', 1874 se přestěhoval do Chicaga,
 +
kam přenesl i redakce svých časopisů, v lednu 1876 koupil
 +
prestižní ''Newyorské listy''. U novinářské profese zůstal do
 +
1878, kdy se oženil s Louisou Schaeferovou, dcerou pekaře,
 +
s níž měl dceru May. 1882–83 vydával list ''Patriot'', poté spolupracoval
 +
hlavně s ''Květy Ameriky''. Jeho politická orientace
 +
byla svobodomyslná (mladočeská). Od konce 70. let do smrti
 +
se zabýval vynálezy v oboru elektrotechniky, od Národního
 +
patentového úřadu USA obdržel asi třicet patentů, které nedokázal
 +
zpeněžit. Popis jeho vynálezů se nedochoval. Zabýval
 +
se zdokonalováním elektromotorů, přičemž překonával
 +
obtíže spojené s nedostatkem technického vzdělání. Řadu
 +
vynálezů mu dotoval spolumajitel Edisonových závodů E. H.
 +
Johnson. Č. literární činnost nenabyla v jeho životě významnějšího
 +
místa. Drobné prózy dickensovského koloritu, historický
 +
román ''Poděbrad'' a kvalitní satirické verše zůstaly pro
 +
Č. nesoustřednost k literární práci roztroušeny na stránkách
 +
krajanských časopisů. Knižně vydal pouze antiklerikální epos
 +
o svatém Františku Paduánském (1882).
 +
 
 +
'''L:''' T. Čapek, J. V. Č., New York 1921; OSND 1/2, s. 1003; ISN 4, s. 120;
 +
KSN 2, s. 426; T. Čapek, Moje Amerika, 1935.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1842]]
 
[[Kategorie:1842]]
 +
[[Kategorie:Chrášťovice]]
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
 +
[[Kategorie:New York]]

Verze z 18. 11. 2016, 10:39

Jan Vratislav ČAPEK
Narození 3.1.1842
Místo narození Chrášťovice u Strakonic
Úmrtí 3.6.1909
Místo úmrtí New York (USA)
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44471

ČAPEK, Jan Vratislav, * 3. 1. 1842 Chrášťovice u Strakonic, † 3. 6. 1909 New York (USA), žurnalista, beletrista, amatérský elektrotechnik

Nejstarší ze sedmi dětí rolníka. Č. nejmladší bratr Tomáš Č. (1861–1950) byl účastníkem prvního odboje, historikem a spisovatelem.

Základní školní docházku absolvoval v Radomyšli u Strakonic a ve Svaté Anně na Sušicku, kde se také naučil německy. Pak navštěvoval městskou školu v Klatovech. 1856–60 studoval na gymnáziích v Klatovech, 1860–63 v Písku, 1864 maturoval v Praze. Od 1864 se na filozofické fakultě pražské univerzity připravoval k profesuře klasické filologie. Složitě hledal finanční prostředky ke studiu. Byl přijat do františkánské koleje, ale 1865 vystoupil z církve. 1868 se stal vychovatelem v rodině advokáta a statkáře Šimáčka, od 1869 byl opisovačem v advokátních kancelářích, 1870–71 se učil francouzsky a anglicky, přispíval do Světozoru, Obrazů života, Humoristických listů a Thálie, chystal se k doktorátu a plánoval trojdílný cyklus dramat s husitskou tematikou. Na výzvu přítele z mládí J. W. Sýkory, tajemníka vydavatelské společnosti krajanského časopisu Pokrok v severoamerickém Clevelandu, odplul v létě 1871 do USA. 1871–74 byl v Clevelandu redaktorem Pokroku, 1873–74 vydával vlastní Národní noviny a humoristický časopis Diblík, 1874 se přestěhoval do Chicaga, kam přenesl i redakce svých časopisů, v lednu 1876 koupil prestižní Newyorské listy. U novinářské profese zůstal do 1878, kdy se oženil s Louisou Schaeferovou, dcerou pekaře, s níž měl dceru May. 1882–83 vydával list Patriot, poté spolupracoval hlavně s Květy Ameriky. Jeho politická orientace byla svobodomyslná (mladočeská). Od konce 70. let do smrti se zabýval vynálezy v oboru elektrotechniky, od Národního patentového úřadu USA obdržel asi třicet patentů, které nedokázal zpeněžit. Popis jeho vynálezů se nedochoval. Zabýval se zdokonalováním elektromotorů, přičemž překonával obtíže spojené s nedostatkem technického vzdělání. Řadu vynálezů mu dotoval spolumajitel Edisonových závodů E. H. Johnson. Č. literární činnost nenabyla v jeho životě významnějšího místa. Drobné prózy dickensovského koloritu, historický román Poděbrad a kvalitní satirické verše zůstaly pro Č. nesoustřednost k literární práci roztroušeny na stránkách krajanských časopisů. Knižně vydal pouze antiklerikální epos o svatém Františku Paduánském (1882).

L: T. Čapek, J. V. Č., New York 1921; OSND 1/2, s. 1003; ISN 4, s. 120; KSN 2, s. 426; T. Čapek, Moje Amerika, 1935.

Martin Kučera