Biografický slovník
ČECHURA Josef 21.6.1812-22.12.1891: Porovnání verzí
(ČECHURA_Josef_21.6.1812-22.12.1891) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.6.1812 | | datum narození = 21.6.1812 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Chrást u Plzně |
| datum úmrtí = 22.12.1891 | | datum úmrtí = 22.12.1891 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Klatovy |
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | | povolání = 21- Odborník rostlinné výroby | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 565 |
| + | }} | ||
| + | '''ČECHURA, Josef''', ''* 21. 6. 1812 Chrást u Plzně, † 22. 12. 1891 Klatovy, pedagog, šlechtitel karafiátů'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z katolické rodiny domkáře. Chodil v Plzni do německé | ||
| + | hlavní školy. 1833 absolvoval matematiku a měřictví | ||
| + | na reálné škole přivtělené k pražské technice. Od 1846 učil | ||
| + | po celý život na klatovské nižší podreálce (od 1870 chlapecká | ||
| + | měšťanská škola) technické předměty. 1848 se oženil s Josefou | ||
| + | Podhůrskou z Klatov. Již v první polovině 19. století | ||
| + | Klatovy prosluly pěstováním karafiátů. Č. navázal na práci | ||
| + | barona Volšanského a M. Bullmanna. | ||
| + | |||
| + | Stal se organizátorem klatovského karafiátnictví v jeho druhé | ||
| + | etapě. Křížil karafiáty s vlámskými žíhanými. Vypěstoval jeden | ||
| + | z nejvzácnějších druhů a nazval ho Afrodita. Shromáždil | ||
| + | a vlastnil ve své době nejlepší sbírku nových odrůd karafiátů, | ||
| + | kterou nakonec předal 1875 J. Bullmannovi a J. Waltrovi. | ||
| + | Podrobným studiem odhalil rozmanité zabarvení a kresbu | ||
| + | korunních lístků a nakonec dospěl k přehlednému, přesnému | ||
| + | a praktickému třídění klatovských karafiátů. Vypracoval | ||
| + | a 1882 zveřejnil novou jednoduchou soustavu (též klatovský | ||
| + | systém karafiátů nebo Č. soustava), jež se ujala v praxi a nahradila | ||
| + | dosavadní německou MUDr. Weissmantla (1779). | ||
| + | Č. přiměl pěstitele k vydávání ceníků, intenzivnímu prodeji | ||
| + | výpěstků a pořádání každoročních výstav. | ||
| + | |||
| + | V jeho práci pokračovali mj. T. Vejvoda, F. Celerin/Celerýn, | ||
| + | M. Spora, A. Ších, V. Boublík, J. Walter, V. Svoboda. Vyšlechtili | ||
| + | pravý český karafiát, odrůdu klatovský (Dianthus | ||
| + | caryophyllus var. clatoviensis), vytrvalou mrazuvzdornou | ||
| + | trvalku. Získali za ni nejvyšší pocty na domácích a na světových | ||
| + | výstavách. Č. byl pohřben 25. 12. 1891 na klatovském | ||
| + | hřbitově. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HSN 1, s. 618n. (heslo dianthus), 2, s. 394 (klatovské karafiáty); A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze, 1906, s. 226n., 240n.; Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 361; MSB 1, s. 91; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova | ||
| + | A–L, 1993, s. 62n.; Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 12; F. Švec, | ||
| + | Obrázky ze starých klatovských škol (zvl. otisk z časopisu Klatovské listy); | ||
| + | týž, Klatovské karafiáty. Jejich dějiny a pěstování, 1926, s. 48n., passim; týž, | ||
| + | Klatovské karafiáty, in: R. Jarušek (ed.) a kol., Klatovy. Město a okolí (řada | ||
| + | A, sv. 20), 1936, s. 17n.; M. Hrdlička, Květy pod Černou věží. Vypravování | ||
| + | o lidech a květinách, 1958, passim; J. Urban, Klatovské karafiáty. Stručné dějiny, | ||
| + | 1971 (s bibliografií); Klatovské karafiáty. Katalog klatovských karafiátů, | ||
| + | [1993]; J. Weinmann, Zajímavosti z historie Klatov od založení města až do | ||
| + | konce roku 1939, 1997, s. 107n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA Plzeň, matrika narozených římskokatolické fary Dýšina, část pro | ||
| + | Chrást, sv. 5, fol. 15; matrika oddaných římskokatolické fary Klatovy, sv. | ||
| + | 19, fol. 69; matrika zemřelých římskokatolické fary Klatovy, sv. 81, fol. 49; | ||
| + | SOkA Klatovy, fond Archiv města Klatovy (nezpracováno); Vlastivědné muzeum | ||
| + | Dr. Hostaše v Klatovech, pozůstalost J. Č. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:1812]] | [[Kategorie:1812]] | ||
| + | [[Kategorie:Chrást]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
| + | [[Kategorie:Klatovy]] | ||
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:10
| Josef ČECHURA | |
 | |
| Narození | 21.6.1812 |
|---|---|
| Místo narození | Chrást u Plzně |
| Úmrtí | 22.12.1891 |
| Místo úmrtí | Klatovy |
| Povolání | 21- Odborník rostlinné výroby |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 565 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44611 |
ČECHURA, Josef, * 21. 6. 1812 Chrást u Plzně, † 22. 12. 1891 Klatovy, pedagog, šlechtitel karafiátů
Pocházel z katolické rodiny domkáře. Chodil v Plzni do německé hlavní školy. 1833 absolvoval matematiku a měřictví na reálné škole přivtělené k pražské technice. Od 1846 učil po celý život na klatovské nižší podreálce (od 1870 chlapecká měšťanská škola) technické předměty. 1848 se oženil s Josefou Podhůrskou z Klatov. Již v první polovině 19. století Klatovy prosluly pěstováním karafiátů. Č. navázal na práci barona Volšanského a M. Bullmanna.
Stal se organizátorem klatovského karafiátnictví v jeho druhé etapě. Křížil karafiáty s vlámskými žíhanými. Vypěstoval jeden z nejvzácnějších druhů a nazval ho Afrodita. Shromáždil a vlastnil ve své době nejlepší sbírku nových odrůd karafiátů, kterou nakonec předal 1875 J. Bullmannovi a J. Waltrovi. Podrobným studiem odhalil rozmanité zabarvení a kresbu korunních lístků a nakonec dospěl k přehlednému, přesnému a praktickému třídění klatovských karafiátů. Vypracoval a 1882 zveřejnil novou jednoduchou soustavu (též klatovský systém karafiátů nebo Č. soustava), jež se ujala v praxi a nahradila dosavadní německou MUDr. Weissmantla (1779). Č. přiměl pěstitele k vydávání ceníků, intenzivnímu prodeji výpěstků a pořádání každoročních výstav.
V jeho práci pokračovali mj. T. Vejvoda, F. Celerin/Celerýn, M. Spora, A. Ších, V. Boublík, J. Walter, V. Svoboda. Vyšlechtili pravý český karafiát, odrůdu klatovský (Dianthus caryophyllus var. clatoviensis), vytrvalou mrazuvzdornou trvalku. Získali za ni nejvyšší pocty na domácích a na světových výstavách. Č. byl pohřben 25. 12. 1891 na klatovském hřbitově.
L: HSN 1, s. 618n. (heslo dianthus), 2, s. 394 (klatovské karafiáty); A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze, 1906, s. 226n., 240n.; Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 361; MSB 1, s. 91; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova A–L, 1993, s. 62n.; Zahradnický slovník naučný 2, 1996, s. 12; F. Švec, Obrázky ze starých klatovských škol (zvl. otisk z časopisu Klatovské listy); týž, Klatovské karafiáty. Jejich dějiny a pěstování, 1926, s. 48n., passim; týž, Klatovské karafiáty, in: R. Jarušek (ed.) a kol., Klatovy. Město a okolí (řada A, sv. 20), 1936, s. 17n.; M. Hrdlička, Květy pod Černou věží. Vypravování o lidech a květinách, 1958, passim; J. Urban, Klatovské karafiáty. Stručné dějiny, 1971 (s bibliografií); Klatovské karafiáty. Katalog klatovských karafiátů, [1993]; J. Weinmann, Zajímavosti z historie Klatov od založení města až do konce roku 1939, 1997, s. 107n.
P: SOA Plzeň, matrika narozených římskokatolické fary Dýšina, část pro Chrást, sv. 5, fol. 15; matrika oddaných římskokatolické fary Klatovy, sv. 19, fol. 69; matrika zemřelých římskokatolické fary Klatovy, sv. 81, fol. 49; SOkA Klatovy, fond Archiv města Klatovy (nezpracováno); Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, pozůstalost J. Č.
Gustav Novotný
