ČECH František 8.5.1898-19.11.1951: Porovnání verzí

Z Personal
(ČECH_František_8.5.1898-19.11.1951)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 8.5.1898
 
| datum narození = 8.5.1898
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Hejčín (Olomouc)
 
| datum úmrtí = 19.11.1951
 
| datum úmrtí = 19.11.1951
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Olomouc
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
 
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>František ČECH
+
}}
 +
'''ČECH, František''', ''* 8. 5. 1898 Hejčín (Olomouc), † 19. 11. 1951 Olomouc, autor loutkových her, redaktor, loutkoherec, režisér''
 +
 
 +
Po maturitě na reálce v Olomouci (1917) studoval techniku
 +
v Praze. Jako inženýr chemie pracoval v cukrovarnické dohlížecí
 +
službě na mnoha místech Moravy a ve Slezsku. Trvale se
 +
usadil v Olomouci-Hejčíně, kde 1920 založil ochotnickou
 +
loutkovou scénu. Jako režisér tam na scéně malého rodinného
 +
divadélka uvedl tradiční hru ''Johanes doktor Faust''. 1922
 +
došlo k vybudování nového velkého jeviště a scény, kterou
 +
Č. vedl do konce života a která si pod názvem Kašpárkova
 +
říše získala významné postavení mezi moravskými loutkovými
 +
divadly. Pro ni napsal na sto padesát her, které zároveň
 +
i režíroval. Na Moravě organizoval loutkářské hnutí Sokola,
 +
pro tamní sokolské soubory pořádal kursy, zároveň byl aktivním
 +
členem Loutkářského soustředění, tehdejší české profesní
 +
organizace. Přispíval články o loutkářských aktivitách
 +
a problémech do regionálního tisku a do ''Loutkáře'', vydával
 +
odbornou literaturu k tomuto tématu. Redigoval knižnice
 +
loutkových her určených ochotnickým scénám: ''Kašpárkova''
 +
''knihovnička'', ''Loutkářova vitrínka'' a ''Naše hry''. Od 1951 působil
 +
ve funkci osvětového inspektora a spolupracoval s Ústředím
 +
lidové tvořivosti, patřil rovněž k agilním spolupořadatelům
 +
každoročního festivalu Loutkářská Chrudim.
 +
 
 +
Hry psal především pro marionety, tehdy nejrozšířenější
 +
druh loutek. Jeho prvotinou, kterou napsal ještě v době
 +
studií, bylo ''Zlaté srdce''. V tvorbě uplatňoval nabyté bohaté
 +
praktické zkušenosti, byl si vědom možností marionet i tehdejších
 +
ochotnických loutkových divadel. Kladl důraz na jednoduchý,
 +
přehledný děj a živé dialogy, měl smysl pro humor.
 +
V jeho hrách vystupovala velmi často trojice veselých protagonistů:
 +
Kašpárek, Škrhola a policajt Pivoňka, kolem nichž
 +
se soustřeďovaly komické situace. Kašpárek představoval
 +
u Č. již novodobou variantu této tradiční figury jako veselý
 +
chasník, schopný vtipnými nápady řešit vzniklé situace, často
 +
se snažící nenásilně výchovně působit na dětské publikum.
 +
V závěru autorské a inscenační činnosti se Č. propracoval
 +
v některých hrách k využití jistých specifických (zejména trikových)
 +
možností loutkového divadla jako základny svých
 +
her (např. ''Křídová pohádka''). Svými aktivitami se zasloužil
 +
o rozvoj českého ochotnického loutkářství.
 +
 
 +
'''D:''' Zlaté srdce; Kašpárek sluhou u čaroděje, 1922; Kašpárek vždy vítězí; Kašpárek
 +
loupežníkem, 1925; Bruncvík; Fištrón, 1926; Drak, 1928; Kašpárek
 +
se ani čerta nebojí; Čert na cestách; Mlýn na čerty; Kašpárek, Škrhola a Pivoňka,
 +
1929; Kašpárek a hvězdář; Zdeňkův štědrovečerní sen, 1930; Pivoňka
 +
králem; Čarodějka Mrákava, 1931; Konec čarodějky Hadimršky, 1932; Kašpárkův
 +
první krok do života; Vánoční sen; Mikuláš pana Ferdinanda, 1936;
 +
Kašpárek letí do pohádky, 1938; Buchlovský kámen, 1939; Jeníček a Mařenka,
 +
1941; Kouzelný koberec, 1946; Kašpárek vaří živou vodu; Princezna
 +
Jitřenka se vdává, 1947; Pohádky na ruby; Dračí komedie; Matěj čaruje;
 +
Strašidlo Mulisák, 1948; Křídová pohádka, 1953.
 +
 
 +
'''L:''' R., Hejčínskému jubilantovi do památníku, in: Loutková scéna, 1947/48,
 +
nestr.; J. Malík, Umřel nám Ing. F. Č., in: Československý loutkář 1, 1951,
 +
s. 167n.; V. Cinybulk, Na konci krásné cesty, in: tamtéž, s. 168n.; F. Štěrba,
 +
40 let Kašpárkovy říše, in: tamtéž 10, 1960, s. 65; C [V. Cinybulk], Je dobře
 +
si připomenout, in: tamtéž 18, 1968, s. 68; Z. Bezděk, Tři moravští autoři
 +
loutkových her, 1975; týž, Dějiny české loutkové hry do roku 1945, 1983,
 +
s. 94n.; LČL 1, s. 405n.; A. Dubská, Dvě století českého loutkářství, 2004,
 +
s. 178, passim.
 +
 
 +
Alice Dubská
  
−
== Literatura ==
 
−
  PSN I, 367;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 19: Řádka 80:
  
 
[[Kategorie:1898]]
 
[[Kategorie:1898]]
 +
[[Kategorie:Hejčín]]
 
[[Kategorie:1951]]
 
[[Kategorie:1951]]
 +
[[Kategorie:Olomouc]]

Verze z 20. 11. 2016, 18:21

František ČECH
Narození 8.5.1898
Místo narození Hejčín (Olomouc)
Úmrtí 19.11.1951
Místo úmrtí Olomouc
Povolání

63- Spisovatel

82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44560

ČECH, František, * 8. 5. 1898 Hejčín (Olomouc), † 19. 11. 1951 Olomouc, autor loutkových her, redaktor, loutkoherec, režisér

Po maturitě na reálce v Olomouci (1917) studoval techniku v Praze. Jako inženýr chemie pracoval v cukrovarnické dohlížecí službě na mnoha místech Moravy a ve Slezsku. Trvale se usadil v Olomouci-Hejčíně, kde 1920 založil ochotnickou loutkovou scénu. Jako režisér tam na scéně malého rodinného divadélka uvedl tradiční hru Johanes doktor Faust. 1922 došlo k vybudování nového velkého jeviště a scény, kterou Č. vedl do konce života a která si pod názvem Kašpárkova říše získala významné postavení mezi moravskými loutkovými divadly. Pro ni napsal na sto padesát her, které zároveň i režíroval. Na Moravě organizoval loutkářské hnutí Sokola, pro tamní sokolské soubory pořádal kursy, zároveň byl aktivním členem Loutkářského soustředění, tehdejší české profesní organizace. Přispíval články o loutkářských aktivitách a problémech do regionálního tisku a do Loutkáře, vydával odbornou literaturu k tomuto tématu. Redigoval knižnice loutkových her určených ochotnickým scénám: Kašpárkova knihovnička, Loutkářova vitrínka a Naše hry. Od 1951 působil ve funkci osvětového inspektora a spolupracoval s Ústředím lidové tvořivosti, patřil rovněž k agilním spolupořadatelům každoročního festivalu Loutkářská Chrudim.

Hry psal především pro marionety, tehdy nejrozšířenější druh loutek. Jeho prvotinou, kterou napsal ještě v době studií, bylo Zlaté srdce. V tvorbě uplatňoval nabyté bohaté praktické zkušenosti, byl si vědom možností marionet i tehdejších ochotnických loutkových divadel. Kladl důraz na jednoduchý, přehledný děj a živé dialogy, měl smysl pro humor. V jeho hrách vystupovala velmi často trojice veselých protagonistů: Kašpárek, Škrhola a policajt Pivoňka, kolem nichž se soustřeďovaly komické situace. Kašpárek představoval u Č. již novodobou variantu této tradiční figury jako veselý chasník, schopný vtipnými nápady řešit vzniklé situace, často se snažící nenásilně výchovně působit na dětské publikum. V závěru autorské a inscenační činnosti se Č. propracoval v některých hrách k využití jistých specifických (zejména trikových) možností loutkového divadla jako základny svých her (např. Křídová pohádka). Svými aktivitami se zasloužil o rozvoj českého ochotnického loutkářství.

D: Zlaté srdce; Kašpárek sluhou u čaroděje, 1922; Kašpárek vždy vítězí; Kašpárek loupežníkem, 1925; Bruncvík; Fištrón, 1926; Drak, 1928; Kašpárek se ani čerta nebojí; Čert na cestách; Mlýn na čerty; Kašpárek, Škrhola a Pivoňka, 1929; Kašpárek a hvězdář; Zdeňkův štědrovečerní sen, 1930; Pivoňka králem; Čarodějka Mrákava, 1931; Konec čarodějky Hadimršky, 1932; Kašpárkův první krok do života; Vánoční sen; Mikuláš pana Ferdinanda, 1936; Kašpárek letí do pohádky, 1938; Buchlovský kámen, 1939; Jeníček a Mařenka, 1941; Kouzelný koberec, 1946; Kašpárek vaří živou vodu; Princezna Jitřenka se vdává, 1947; Pohádky na ruby; Dračí komedie; Matěj čaruje; Strašidlo Mulisák, 1948; Křídová pohádka, 1953.

L: R., Hejčínskému jubilantovi do památníku, in: Loutková scéna, 1947/48, nestr.; J. Malík, Umřel nám Ing. F. Č., in: Československý loutkář 1, 1951, s. 167n.; V. Cinybulk, Na konci krásné cesty, in: tamtéž, s. 168n.; F. Štěrba, 40 let Kašpárkovy říše, in: tamtéž 10, 1960, s. 65; C [V. Cinybulk], Je dobře si připomenout, in: tamtéž 18, 1968, s. 68; Z. Bezděk, Tři moravští autoři loutkových her, 1975; týž, Dějiny české loutkové hry do roku 1945, 1983, s. 94n.; LČL 1, s. 405n.; A. Dubská, Dvě století českého loutkářství, 2004, s. 178, passim.

Alice Dubská

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=ČECH_František_8.5.1898-19.11.1951&oldid=95906“