Biografický slovník
ČERVINKA Václav 8.1.1807-21.7.1870: Porovnání verzí
(ČERVINKA_Václav_8.1.1807-21.7.1870) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.1.1807 | | datum narození = 8.1.1807 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Krupná u Karlštejna |
| datum úmrtí = 21.7.1870 | | datum úmrtí = 21.7.1870 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
21- Odborník rostlinné výroby | 21- Odborník rostlinné výroby | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČERVINKA, Václav''', ''* 8. 1. 1807 Krupná u Karlštejna, † 21. 7. 1870 Praha, právník, politik, velkostatkář'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny Antonína Č., vrchního rychtáře karlštejnského | ||
| + | a sedláka s písmáckými sklony, a Evy, roz. Jirasové, ze | ||
| + | Svinař na Berounsku. Obecnou školu navštěvoval v Kornau | ||
| + | (nyní Obilné) u Chebu, dokončil ji v Litni. Od 1818 studoval | ||
| + | na pražském gymnáziu na Malé Straně, pokračoval | ||
| + | na filozofické a absolvoval na právnické fakultě univerzity | ||
| + | v Praze (JUDr. 1837). Působil jako vychovatel ve šlechtických | ||
| + | rodinách. 1841 se oženil s dcerou majitele tetínského panství | ||
| + | Jana rytíře Vojáčka Alžbětou a převzal do správy dvůr Veselá | ||
| + | u Berouna. S manželkou měl pak Č. šest dětí, které se všechny | ||
| + | uplatnily ve veřejném životě. 1844 zakoupil velkostatek | ||
| + | Ostředek u Benešova, 1847 Lišany u Rakovníka a z obou | ||
| + | postupně vytvořil vzorná hospodářství s prvky tržní zemědělské | ||
| + | ekonomiky. Založil spolek Přátelé svobody v Ostředku | ||
| + | a okolí, místní knihovnu a přednáškový sál. Správcem Č. | ||
| + | velkostatku a jeho osobním přítelem byl František Jaroslav | ||
| + | Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Spolu s ním se v březnu | ||
| + | 1848 účastnil schůze ve Svatováclavských lázních, byl také | ||
| + | delegátem Slovanského sjezdu a členem Národního výboru. | ||
| + | V Ostředku pronesl 18. 4. 1848 řeč o významu ústavních | ||
| + | svobod (vydal ji v brožuře ''Slovo ku první slavnosti konstituce'' | ||
| + | ''v Čechách, na Moravě a ve Slezsku''). Vzápětí uspořádal | ||
| + | sjezd benešovských občanů, při té příležitosti zorganizoval | ||
| + | Národní gardu a agitoval proti frankfurtskému sněmu a pro | ||
| + | řádné volby. Na Slovanském sjezdu podal návrh na odvolání | ||
| + | chorvatských vojenských jednotek z českého a italského | ||
| + | území. Jako volební komisař pro přípravu voleb do zemského | ||
| + | sněmu se 11. 6. 1848 odebral do oblasti Dobříše. Po vypuknutí | ||
| + | svatodušních bouří v Praze se vrátil domů, a tak unikl | ||
| + | perzekuci. V září veřejně podpořil zrušení poddanství (svoji | ||
| + | řeč publikoval v ''Domácím a hospodářském kalendáři na rok'' | ||
| + | ''1849''). Od 1849 se stáhl do soukromí a věnoval se plánům | ||
| + | na všeobecnou encyklopedii pro lid ''Rukověť života''. Ač byl Č. | ||
| + | předním liberálním demokratem své doby, politické ambice | ||
| + | neměl. V národním duchu vychoval své děti, uznával autoritu | ||
| + | F. Palackého a F. L. Riegra, s nimiž se úzce spřátelil. Ostředeckému | ||
| + | i lišanskému panství a jeho obyvatelům prospěl jako | ||
| + | výjimečný hospodář, lidumil a vzdělavatel. Č. byl prastrýcem | ||
| + | novináře Vincence Č. (1877–1942). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 6, s. 656; AČP, s. 66; KSN 2, s. 470; MSN 1, s. 1007–1008. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA Zámrsk; NA Praha; LA PNP Praha; SOA Praha, úmrtní list syna | ||
| + | Miloše Č.: matrika narozených římskokatolického f. ú. Kozmice, inv. č. 5 pro | ||
| + | léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 66: | ||
[[Kategorie:1807]] | [[Kategorie:1807]] | ||
| + | [[Kategorie:Krupná]] | ||
[[Kategorie:1870]] | [[Kategorie:1870]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 6. 12. 2016, 19:05
| Václav ČERVINKA | |
 | |
| Narození | 8.1.1807 |
|---|---|
| Místo narození | Krupná u Karlštejna |
| Úmrtí | 21.7.1870 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 21- Odborník rostlinné výroby |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45071 |
ČERVINKA, Václav, * 8. 1. 1807 Krupná u Karlštejna, † 21. 7. 1870 Praha, právník, politik, velkostatkář
Pocházel z rodiny Antonína Č., vrchního rychtáře karlštejnského a sedláka s písmáckými sklony, a Evy, roz. Jirasové, ze Svinař na Berounsku. Obecnou školu navštěvoval v Kornau (nyní Obilné) u Chebu, dokončil ji v Litni. Od 1818 studoval na pražském gymnáziu na Malé Straně, pokračoval na filozofické a absolvoval na právnické fakultě univerzity v Praze (JUDr. 1837). Působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách. 1841 se oženil s dcerou majitele tetínského panství Jana rytíře Vojáčka Alžbětou a převzal do správy dvůr Veselá u Berouna. S manželkou měl pak Č. šest dětí, které se všechny uplatnily ve veřejném životě. 1844 zakoupil velkostatek Ostředek u Benešova, 1847 Lišany u Rakovníka a z obou postupně vytvořil vzorná hospodářství s prvky tržní zemědělské ekonomiky. Založil spolek Přátelé svobody v Ostředku a okolí, místní knihovnu a přednáškový sál. Správcem Č. velkostatku a jeho osobním přítelem byl František Jaroslav Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Spolu s ním se v březnu 1848 účastnil schůze ve Svatováclavských lázních, byl také delegátem Slovanského sjezdu a členem Národního výboru. V Ostředku pronesl 18. 4. 1848 řeč o významu ústavních svobod (vydal ji v brožuře Slovo ku první slavnosti konstituce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku). Vzápětí uspořádal sjezd benešovských občanů, při té příležitosti zorganizoval Národní gardu a agitoval proti frankfurtskému sněmu a pro řádné volby. Na Slovanském sjezdu podal návrh na odvolání chorvatských vojenských jednotek z českého a italského území. Jako volební komisař pro přípravu voleb do zemského sněmu se 11. 6. 1848 odebral do oblasti Dobříše. Po vypuknutí svatodušních bouří v Praze se vrátil domů, a tak unikl perzekuci. V září veřejně podpořil zrušení poddanství (svoji řeč publikoval v Domácím a hospodářském kalendáři na rok 1849). Od 1849 se stáhl do soukromí a věnoval se plánům na všeobecnou encyklopedii pro lid Rukověť života. Ač byl Č. předním liberálním demokratem své doby, politické ambice neměl. V národním duchu vychoval své děti, uznával autoritu F. Palackého a F. L. Riegra, s nimiž se úzce spřátelil. Ostředeckému i lišanskému panství a jeho obyvatelům prospěl jako výjimečný hospodář, lidumil a vzdělavatel. Č. byl prastrýcem novináře Vincence Č. (1877–1942).
L: OSN 6, s. 656; AČP, s. 66; KSN 2, s. 470; MSN 1, s. 1007–1008.
P: SOA Zámrsk; NA Praha; LA PNP Praha; SOA Praha, úmrtní list syna Miloše Č.: matrika narozených římskokatolického f. ú. Kozmice, inv. č. 5 pro léta 1845–1854, stará signatura sv. V., folio 219.
Martin Kučera
