ČIŽMÁŘ Josef 19.4.1868-22.12.1965: Porovnání verzí
(ČIŽMÁŘ_Josef_19.4.1868-22.12.1965) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Josef ČIŽMÁŘ | | jméno = Josef ČIŽMÁŘ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cizmar Josef portret.jpg |
| datum narození = 19.4.1868 | | datum narození = 19.4.1868 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vizovice |
| datum úmrtí = 22.12.1965 | | datum úmrtí = 22.12.1965 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
− | | povolání = 54- Etnograf | + | | povolání = 54- Etnograf<br />53- Historik<br />16- Farmakolog nebo farmaceut<br /> |
− | 53- Historik | + | |
− | 16- Farmakolog nebo farmaceut | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 87-88 |
+ | }} | ||
+ | '''ČIŽMÁŘ, Josef''', ''* 19. 4. 1868 Vizovice, † 22. 12. 1965 Brno, etnograf, historik, lékárník'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rolnické rodiny. 1874–80 studoval na gymnáziích | ||
+ | v Přerově a ve Valašském Meziříčí. Po maturitě nastoupil | ||
+ | lékárnickou praxi ve Vizovicích, potom v Eferdingu v Rakousku, | ||
+ | lékárenskou aspirantskou zkoušku absolvoval v Linci. | ||
+ | 1887–89 byl posluchačem farmacie na české univerzitě | ||
+ | v Praze, 1889 získal titul PhMr. Pracoval v lékárnách v Brně | ||
+ | a v Kelči na Valašsku. Vážně onemocněl, ze zdravotních důvodů | ||
+ | přijal místo v bulharské Sofii. Působil poté ještě krátce | ||
+ | v Sarajevu, po návratu do vlasti v Prostějově, Olomouci | ||
+ | a v Kutné Hoře. 1892 odešel na Slovensko, kde do 1893 žil | ||
+ | v Novém Městě nad Váhem, v Popradě a v Sučanech. Zamýšlel | ||
+ | otevřít si vlastní lékárnu a usadit se natrvalo na Slovensku, | ||
+ | z politických důvodů (úřady Č. označily jako nebezpečného | ||
+ | panslavistu) však nedostal koncesi. V rychlém sledu opět | ||
+ | vystřídal několik míst: pronajal si lékárnu v bosenském Visoku, | ||
+ | od 1894 se stal vlastníkem zemědělského akciového | ||
+ | závodu ve Vizovicích, od 1900 lékárny v Lublani, od 1914 | ||
+ | opět nájemcem lékárny ve Vizovicích. Po 1918 založil první | ||
+ | český velkoobchod léčivy a nakonec se usadil v Brně, kde | ||
+ | měl 1918–23 vlastní lékárnu. Byl znalcem regionálních dějin | ||
+ | rodných Vizovic a zajímal se o lidové léčitelství, pověry | ||
+ | a zvykosloví. Nashromáždil cenný etnografický a folkloristický | ||
+ | materiál. Zájem o historii a etnografii rodného kraje v Č. | ||
+ | probudil vizovický učitel E. Peck, během vysokoškolských | ||
+ | studií ho pak orientoval na výzkum lidového léčitelství Č. Zíbrt. | ||
+ | V době slovenského pobytu Č. ovlivnily kontakty s J. Ľ. | ||
+ | Holubym a S. H. Vajanským. Č. publikoval články v časopisech | ||
+ | i monografie. 1933 vydal ''Dějiny a paměti města Vizovic''. | ||
+ | V knize ''Národopisné a životopisné paměti Vizovic'' (1938) | ||
+ | zpracoval především archivní prameny a vlastní sbírkový | ||
+ | materiál. Nejvíce ceněna byla kapitola popisující život v obci | ||
+ | a v rodině, pověry a zvykosloví. 1939 k nim vyšly ''Doplňky'' | ||
+ | ''národopisných a životopisných pamětí Vizovic''. Z popudu Č. | ||
+ | Zíbrta napsal dvousvazkové ''Lidové lékařství v Československu'' | ||
+ | (1946), materiál pro dílo sbíral více než padesát let. V prvním | ||
+ | svazku se věnoval lidové anatomii, fyziologii, profylaxi, | ||
+ | etiologii, terapii a diagnostice, ve druhém popsal lidové léčení | ||
+ | chorob a praktiky lidové chirurgie. Doplnil lidové názvy léčivých | ||
+ | rostlin a přísloví o zdraví a chorobách. Studie a články | ||
+ | nejčastěji publikoval v ''Časopisu Matice moravské'', ''Českém lidu'', | ||
+ | ''Našem Valašsku'', ''Sborníku Muzeálnej slovenskej spoločnosti''. | ||
+ | Podílel se na organizaci vlastivědné práce ve Vizovicích, kde | ||
+ | 1933 vznikl z Č. iniciativy muzejní spolek. Patřil k zakládajícím | ||
+ | členům českého Národního divadla a Valašského krúžku | ||
+ | v Brně, Matice školské a Muzeální slovenské společnosti. Stal | ||
+ | se čestným občanem Vizovic. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' K. Pavlištík, Seznam časopiseckých článků J. Č. z oblasti etnografie a folkloristiky, | ||
+ | in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 314. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' K. Pavlištík, Nad dílem J. Č., in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 312n.; G. Imrýšek, | ||
+ | Za PhMr. J. Č., in: Valašsko 10, 1966, s. 104n.; V. Urbancová, Slovenská | ||
+ | etnografia v 19. storočí, Martin 1987, s. 241, 248; J. Čižmář, Lidové lékařství | ||
+ | na Slovensku, in: 1. slovenské sympózium z dejín farmácie v Košiciach | ||
+ | v dňoch 28. a 29. 4. 1988, Košice 1990, s. 101n.; K. Pavlištík, K 120. výročí | ||
+ | narození PhMr. J. Č., in: Národopisné aktuality 25, 1988, s. 109n.; BLS 2, | ||
+ | s. 167; Lidová kultura – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska | ||
+ | (S. Brouček – R. Jeřábek, ed.), 1, 2007, s. 41 (se soupisem díla a literatury). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/65502 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Ľudmila Ďuranová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
Řádka 18: | Řádka 82: | ||
[[Kategorie:1868]] | [[Kategorie:1868]] | ||
+ | [[Kategorie:Vizovice]] | ||
[[Kategorie:1965]] | [[Kategorie:1965]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 2. 11. 2019, 19:53
Josef ČIŽMÁŘ | |
Narození | 19.4.1868 |
---|---|
Místo narození | Vizovice |
Úmrtí | 22.12.1965 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
54- Etnograf 53- Historik 16- Farmakolog nebo farmaceut |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 87-88 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45174 |
ČIŽMÁŘ, Josef, * 19. 4. 1868 Vizovice, † 22. 12. 1965 Brno, etnograf, historik, lékárník
Pocházel z rolnické rodiny. 1874–80 studoval na gymnáziích v Přerově a ve Valašském Meziříčí. Po maturitě nastoupil lékárnickou praxi ve Vizovicích, potom v Eferdingu v Rakousku, lékárenskou aspirantskou zkoušku absolvoval v Linci. 1887–89 byl posluchačem farmacie na české univerzitě v Praze, 1889 získal titul PhMr. Pracoval v lékárnách v Brně a v Kelči na Valašsku. Vážně onemocněl, ze zdravotních důvodů přijal místo v bulharské Sofii. Působil poté ještě krátce v Sarajevu, po návratu do vlasti v Prostějově, Olomouci a v Kutné Hoře. 1892 odešel na Slovensko, kde do 1893 žil v Novém Městě nad Váhem, v Popradě a v Sučanech. Zamýšlel otevřít si vlastní lékárnu a usadit se natrvalo na Slovensku, z politických důvodů (úřady Č. označily jako nebezpečného panslavistu) však nedostal koncesi. V rychlém sledu opět vystřídal několik míst: pronajal si lékárnu v bosenském Visoku, od 1894 se stal vlastníkem zemědělského akciového závodu ve Vizovicích, od 1900 lékárny v Lublani, od 1914 opět nájemcem lékárny ve Vizovicích. Po 1918 založil první český velkoobchod léčivy a nakonec se usadil v Brně, kde měl 1918–23 vlastní lékárnu. Byl znalcem regionálních dějin rodných Vizovic a zajímal se o lidové léčitelství, pověry a zvykosloví. Nashromáždil cenný etnografický a folkloristický materiál. Zájem o historii a etnografii rodného kraje v Č. probudil vizovický učitel E. Peck, během vysokoškolských studií ho pak orientoval na výzkum lidového léčitelství Č. Zíbrt. V době slovenského pobytu Č. ovlivnily kontakty s J. Ľ. Holubym a S. H. Vajanským. Č. publikoval články v časopisech i monografie. 1933 vydal Dějiny a paměti města Vizovic. V knize Národopisné a životopisné paměti Vizovic (1938) zpracoval především archivní prameny a vlastní sbírkový materiál. Nejvíce ceněna byla kapitola popisující život v obci a v rodině, pověry a zvykosloví. 1939 k nim vyšly Doplňky národopisných a životopisných pamětí Vizovic. Z popudu Č. Zíbrta napsal dvousvazkové Lidové lékařství v Československu (1946), materiál pro dílo sbíral více než padesát let. V prvním svazku se věnoval lidové anatomii, fyziologii, profylaxi, etiologii, terapii a diagnostice, ve druhém popsal lidové léčení chorob a praktiky lidové chirurgie. Doplnil lidové názvy léčivých rostlin a přísloví o zdraví a chorobách. Studie a články nejčastěji publikoval v Časopisu Matice moravské, Českém lidu, Našem Valašsku, Sborníku Muzeálnej slovenskej spoločnosti. Podílel se na organizaci vlastivědné práce ve Vizovicích, kde 1933 vznikl z Č. iniciativy muzejní spolek. Patřil k zakládajícím členům českého Národního divadla a Valašského krúžku v Brně, Matice školské a Muzeální slovenské společnosti. Stal se čestným občanem Vizovic.
D: K. Pavlištík, Seznam časopiseckých článků J. Č. z oblasti etnografie a folkloristiky, in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 314.
L: K. Pavlištík, Nad dílem J. Č., in: ČL 50, 1963, č. 5, s. 312n.; G. Imrýšek, Za PhMr. J. Č., in: Valašsko 10, 1966, s. 104n.; V. Urbancová, Slovenská etnografia v 19. storočí, Martin 1987, s. 241, 248; J. Čižmář, Lidové lékařství na Slovensku, in: 1. slovenské sympózium z dejín farmácie v Košiciach v dňoch 28. a 29. 4. 1988, Košice 1990, s. 101n.; K. Pavlištík, K 120. výročí narození PhMr. J. Č., in: Národopisné aktuality 25, 1988, s. 109n.; BLS 2, s. 167; Lidová kultura – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska (S. Brouček – R. Jeřábek, ed.), 1, 2007, s. 41 (se soupisem díla a literatury).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ľudmila Ďuranová