Biografický slovník
ADLER Štěpán 9.2.1896-7.8.1942: Porovnání verzí
(ADLER_Štěpán_9.2.1896-7.8.1942) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Štěpán ADLER | | jméno = Štěpán ADLER | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Adler Stepan portret.jpg |
| datum narození = 9.2.1896 | | datum narození = 9.2.1896 | ||
| − | | místo narození = Rajhrad | + | | místo narození = Rajhrad u Brna |
| datum úmrtí = 7.8.1942 | | datum úmrtí = 7.8.1942 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Berlín-Plötzensee (Německo) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 41 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''ADLER, Štěpán,''' ''* 9. 2. 1896 Rajhrad u Brna, † 7. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), voják, účastník 2. odboje'' | ||
| + | |||
| + | Maturoval na české vyšší reálce v Brně 1914 a od podzimu | ||
| + | téhož roku začal studovat Českou vysokou školu technickou | ||
| + | v Brně. Ukončil pouze 3 semestry, pak byl povolán do armády. | ||
| + | Absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze, | ||
| + | do února 1917 sloužil ve Vídni, poté do října 1918 bojoval | ||
| + | na italské frontě. Po návratu z Itálie v listopadu 1918 se | ||
| + | v hodnosti poručíka dělostřelectva přihlásil do činné služby | ||
| + | v Československé armádě, kde působil až do likvidace československé | ||
| + | branné moci 1939 v řadě velitelských funkcí a dosáhl | ||
| + | hodnosti podplukovníka generálního štábu. Počátkem | ||
| + | srpna téhož roku byl převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému | ||
| + | v Praze. Zároveň již pracoval v protinacistickém odboji ve | ||
| + | štábu ústředního vedení Obrany národa (ON), kde vybudoval | ||
| + | a řídil 5. oddělení zajišťující radiové spojení uvnitř protektorátu | ||
| + | i se zahraničím. V prosinci 1939 byl za rozsáhlé zatýkací | ||
| + | akce proti vedoucím představitelům ON zatčen gestapem | ||
| + | a uvězněn v pankrácké věznici. Počátkem prosince 1941 | ||
| + | lidový soud v Berlíně odsoudil A. za přípravu velezrady | ||
| + | a spolčení s nepřítelem k trestu smrti. Byl převezen do věznice | ||
| + | Berlin-Plötzensee a popraven. Po osvobození jej ČSR vyznamenala | ||
| + | Československým válečným křížem 1939 in memoriam | ||
| + | a 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka | ||
| + | generálního štábu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 20n. | ||
| + | |||
| + | Jana Brabencová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
[[Kategorie:Rajhrad]] | [[Kategorie:Rajhrad]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Berlín]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:23
| Štěpán ADLER | |
 | |
| Narození | 9.2.1896 |
|---|---|
| Místo narození | Rajhrad u Brna |
| Úmrtí | 7.8.1942 |
| Místo úmrtí | Berlín-Plötzensee (Německo) |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 41 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135597 |
ADLER, Štěpán, * 9. 2. 1896 Rajhrad u Brna, † 7. 8. 1942 Berlin-Plötzensee (Německo), voják, účastník 2. odboje
Maturoval na české vyšší reálce v Brně 1914 a od podzimu téhož roku začal studovat Českou vysokou školu technickou v Brně. Ukončil pouze 3 semestry, pak byl povolán do armády. Absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze, do února 1917 sloužil ve Vídni, poté do října 1918 bojoval na italské frontě. Po návratu z Itálie v listopadu 1918 se v hodnosti poručíka dělostřelectva přihlásil do činné služby v Československé armádě, kde působil až do likvidace československé branné moci 1939 v řadě velitelských funkcí a dosáhl hodnosti podplukovníka generálního štábu. Počátkem srpna téhož roku byl převeden k Nejvyššímu úřadu cenovému v Praze. Zároveň již pracoval v protinacistickém odboji ve štábu ústředního vedení Obrany národa (ON), kde vybudoval a řídil 5. oddělení zajišťující radiové spojení uvnitř protektorátu i se zahraničím. V prosinci 1939 byl za rozsáhlé zatýkací akce proti vedoucím představitelům ON zatčen gestapem a uvězněn v pankrácké věznici. Počátkem prosince 1941 lidový soud v Berlíně odsoudil A. za přípravu velezrady a spolčení s nepřítelem k trestu smrti. Byl převezen do věznice Berlin-Plötzensee a popraven. Po osvobození jej ČSR vyznamenala Československým válečným křížem 1939 in memoriam a 1946 byl posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu.
L: E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest byly jim dražší nežli život, 2000, s. 20n.
Jana Brabencová
