ADLOF Alois 16.8.1861-25.3.1927: Porovnání verzí

Z Personal
(ADLOF_Alois_1861-1927)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Alois ADLOF
 
| jméno = Alois ADLOF
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Adlof Alois portret.jpg
| datum narození = 1861
+
| datum narození = 16.8.1861
| místo narození =  
+
| místo narození = Hořice u Jičína
| datum úmrtí = 1927
+
| datum úmrtí = 25.3.1927
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista<br />64- Překladatel<br />63- Spisovatel<br />
50- Náboženský publicista
+
64- Překladatel
+
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alois ADLOF
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 42-43
 +
}}
 +
 
 +
'''ADLOF, Alois,''' ''* 16. 8. 1861 Hořice u Jičína, † 25. 3. 1927 Praha, evangelický kazatel, autor duchovních písní, spisovatel''
 +
 
 +
Narodil se v katolické rodině jako osmé z devíti dětí. Po smrti otce zedníka 1864 zůstala rodina zcela bez prostředků.
 +
Základního školního vzdělání se A. dostalo v Hořicích, kde
 +
také pod vlivem četby a svobodomyslných učitelů přestoupil
 +
na víru českých bratří. S podporou evangelické církve studoval
 +
gymnázium v německém Gnadenfrei, potom v Nízkém ve
 +
Slezsku a v Praze. Po maturitě 1883 odešel studovat bohosloví
 +
do Ženevy, Edinburgu a do Lipska. Patřil k zakladatelům
 +
Křesťanského spolku mladíků v Čechách a svobodné reformované
 +
církve (1880), později Jednoty českobratrské, v níž
 +
náležel k vůdčím osobnostem, od 1886 působil jako kazatel
 +
pražského sboru. Již od 80. let byl literárně činný, publikoval
 +
v českobratrských časopisech, kde používal šifry a pseudonymy
 +
A. A, Adolf Hořický, Alois Hořický. Redigoval časopisy
 +
''Mladý'' ''křesťan'' (1894–1915) a ''Světlo'' (1918–24), psal kázání,
 +
apologetické a historické práce, výklady biblických knih,
 +
duchovní písně a religiózně zaměřené prózy. Svou konverzi
 +
popsal v prvotině, povídce ''Kněz a'' ''student'' (1890), podobně
 +
jako krušné rodinné poměry ve ''Vzpomínkách'' ''z mého'' ''dětství''
 +
(1927). V některých publikacích věnoval pozornost výchově
 +
českobratrské mládeže, zvl. dívkám (''O ženské'' ''otázce'', 1904;
 +
''Paní a'' ''služka'', 1905; ''Nevěsta a'' ''tchýně'', 1906).
 +
 
 +
'''D:''' výběr – beletrie: Nalezené poklady, 1903; Svítá!, 1906; Horecká paní,
 +
1915; překlady: R. Boyd, Cesta života, 1877; J. Bunyan, Cesty křesťana
 +
z města zkázy na horu Sion, 1. díl, 1900; týž, Cesty poutníků z města zkázy
 +
na horu Sion, 2. díl, 1910; ostatní práce: O Biblí kralické, 1893; Vyznání
 +
víry a zřízení svobodné reformované církve, 1904; Biblické letopisy. Chronologický
 +
přehled Písma svatého Starého i Nového zákona, 1912. Soupis prací
 +
in: LČL 1, s. 38n.
 +
 
 +
'''L:''' LČL 1, s. 38n.
 +
 
 +
Sylva Bartůšková
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
Řádka 18: Řádka 53:
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:64- Překladatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1861]]
 
[[Kategorie:1861]]
 +
[[Kategorie:Hořice]]
 
[[Kategorie:1927]]
 
[[Kategorie:1927]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 08:28

Alois ADLOF
Narození 16.8.1861
Místo narození Hořice u Jičína
Úmrtí 25.3.1927
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
50- Náboženský publicista
64- Překladatel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 42-43
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38873

ADLOF, Alois, * 16. 8. 1861 Hořice u Jičína, † 25. 3. 1927 Praha, evangelický kazatel, autor duchovních písní, spisovatel

Narodil se v katolické rodině jako osmé z devíti dětí. Po smrti otce zedníka 1864 zůstala rodina zcela bez prostředků. Základního školního vzdělání se A. dostalo v Hořicích, kde také pod vlivem četby a svobodomyslných učitelů přestoupil na víru českých bratří. S podporou evangelické církve studoval gymnázium v německém Gnadenfrei, potom v Nízkém ve Slezsku a v Praze. Po maturitě 1883 odešel studovat bohosloví do Ženevy, Edinburgu a do Lipska. Patřil k zakladatelům Křesťanského spolku mladíků v Čechách a svobodné reformované církve (1880), později Jednoty českobratrské, v níž náležel k vůdčím osobnostem, od 1886 působil jako kazatel pražského sboru. Již od 80. let byl literárně činný, publikoval v českobratrských časopisech, kde používal šifry a pseudonymy A. A, Adolf Hořický, Alois Hořický. Redigoval časopisy Mladý křesťan (1894–1915) a Světlo (1918–24), psal kázání, apologetické a historické práce, výklady biblických knih, duchovní písně a religiózně zaměřené prózy. Svou konverzi popsal v prvotině, povídce Kněz a student (1890), podobně jako krušné rodinné poměry ve Vzpomínkách z mého dětství (1927). V některých publikacích věnoval pozornost výchově českobratrské mládeže, zvl. dívkám (O ženské otázce, 1904; Paní a služka, 1905; Nevěsta a tchýně, 1906).

D: výběr – beletrie: Nalezené poklady, 1903; Svítá!, 1906; Horecká paní, 1915; překlady: R. Boyd, Cesta života, 1877; J. Bunyan, Cesty křesťana z města zkázy na horu Sion, 1. díl, 1900; týž, Cesty poutníků z města zkázy na horu Sion, 2. díl, 1910; ostatní práce: O Biblí kralické, 1893; Vyznání víry a zřízení svobodné reformované církve, 1904; Biblické letopisy. Chronologický přehled Písma svatého Starého i Nového zákona, 1912. Soupis prací in: LČL 1, s. 38n.

L: LČL 1, s. 38n.

Sylva Bartůšková