Biografický slovník
AMORT Vilém 7.10.1864-5.9.1913: Porovnání verzí
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
}} | }} | ||
| − | '''AMORT, Vilém (též Vilím), | + | '''AMORT, Vilém''' ''(též Vilím),'' ''* 7. 10. 1864 Kunratice (Praha), † 5. 9. 1913 Smíchov (Praha), sochař'' |
Bratranec sochaře a legionáře Vlasty A. (1880–1950) a sochaře | Bratranec sochaře a legionáře Vlasty A. (1880–1950) a sochaře | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
dekoroval průčelí radnice a její zasedací síň. K novějším pracím | dekoroval průčelí radnice a její zasedací síň. K novějším pracím | ||
náležely funerální plastiky. Dále vytvořil realistické sochy: | náležely funerální plastiky. Dále vytvořil realistické sochy: | ||
| − | Ukřižovaný, Světlonoši (pro pilíře nového pražského mostu Sv. | + | ''Ukřižovaný'', ''Světlonoši'' (pro pilíře nového pražského mostu Sv. |
| − | Čecha), Sv. Vojtěch, Madona s Ježíškem, Sv. Ludmila. A. patřil | + | Čecha), ''Sv. Vojtěch'', ''Madona s'' ''Ježíškem'', ''Sv. Ludmila''. A. patřil |
ve své době mezi nejplodnější české sochaře a nejzručnější | ve své době mezi nejplodnější české sochaře a nejzručnější | ||
medailéry. Od založení Jednoty umělců výtvarných (JUV) | medailéry. Od založení Jednoty umělců výtvarných (JUV) | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
Podle modelu z jeho pozůstalosti vznikla 1926 socha M. Jana | Podle modelu z jeho pozůstalosti vznikla 1926 socha M. Jana | ||
Husa v Praze-Troji. Na výstavě zakladatelů JUV v Praze 1933 | Husa v Praze-Troji. Na výstavě zakladatelů JUV v Praze 1933 | ||
| − | byl zastoupen plastikami Hudba, Rusalka, Kozák, Kozácký | + | byl zastoupen plastikami ''Hudba'', ''Rusalka'', ''Kozák'', ''Kozácký'' |
| − | ataman a studiemi k Marii a k Magdaleně, sádrovou podobiznou | + | ''ataman'' a studiemi k Marii a k Magdaleně, sádrovou podobiznou |
| − | J. Zeyera, Hlavou Kristovou a Kalvárií. Jeho díla uvedla | + | J. Zeyera, ''Hlavou'' ''Kristovou'' a ''Kalvárií''. Jeho díla uvedla |
i výstava České malířství 19. století v NG v Praze 1991. | i výstava České malířství 19. století v NG v Praze 1991. | ||
Verze z 11. 3. 2016, 09:34
| Vilém AMORT | |
 | |
| Narození | 7.10.1864 |
|---|---|
| Místo narození | Kunratice (Praha) |
| Úmrtí | 5.9.1913 |
| Místo úmrtí | Smíchov (Praha) |
| Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39277 |
AMORT, Vilém (též Vilím), * 7. 10. 1864 Kunratice (Praha), † 5. 9. 1913 Smíchov (Praha), sochař
Bratranec sochaře a legionáře Vlasty A. (1880–1950) a sochaře Václava A. (1891–1967). Nejprve se učil a pracoval u svého strýce sochaře a štukatéra Aloise A. (1842–1912) v Olomouci, kde navštěvoval i večerní řemeslnickou školu a nedělní modelérskou školu. Od 1882 působil v Praze, nejprve u kamenické firmy Riedl a spol. na Královských Vinohradech, pak i u modelérů Folkmanna a Figara. Dva roky strávil v ateliéru B. Schnircha, aby se zdokonalil v plastických dekoracích a jejich nanášení na domy. Podílel se na výzdobě některých pražských veřejných budov z přelomu století: Městské spořitelny, Zemské banky a Průmyslového paláce. Spolupracoval na dekoračních plastikách pro hotel Pupp v Karlových Varech. Již jako samostatný umělec obdržel 1893 první cenu za návrh pomníku M. Jana Husa a 1895 druhou cenu za pomník F. Palackého.
1895 se přestěhoval z Modřan do Prahy a zařídil si vlastní ateliér. S oblibou se věnoval sochařskému portrétu. Zachytil řadu osobností českého veřejného a kulturního života, např. poprsí J. Vrchlického, Sv. Čecha a Fr. L. Riegra provedené v mramoru pro Pantheon Národního muzea; dále F. A. Šuberta, L. Lošťáka, J. Novopackého, J. Zeyera, L. Marolda a K. V. Raise. V mezinárodní soutěži na návrh pomníku cara osvoboditele v Sofi i obdržel druhou čestnou cenu. Za model pomníku K. J. Erbena v Miletíně získal první čestné uznání. Pro novou budovu Muzea hlavního města Prahy vytvořil lunetové římsy a výzdobu schodiště; za skupinu na tympanon získal třetí cenu. Interiér nového městkého divadla v Plzni vyzdobil figurálními a ornamentálními plastikami; v Berouně dekoroval průčelí radnice a její zasedací síň. K novějším pracím náležely funerální plastiky. Dále vytvořil realistické sochy: Ukřižovaný, Světlonoši (pro pilíře nového pražského mostu Sv. Čecha), Sv. Vojtěch, Madona s Ježíškem, Sv. Ludmila. A. patřil ve své době mezi nejplodnější české sochaře a nejzručnější medailéry. Od založení Jednoty umělců výtvarných (JUV) 1898 byl A. jejím členem.
Podle modelu z jeho pozůstalosti vznikla 1926 socha M. Jana Husa v Praze-Troji. Na výstavě zakladatelů JUV v Praze 1933 byl zastoupen plastikami Hudba, Rusalka, Kozák, Kozácký ataman a studiemi k Marii a k Magdaleně, sádrovou podobiznou J. Zeyera, Hlavou Kristovou a Kalvárií. Jeho díla uvedla i výstava České malířství 19. století v NG v Praze 1991.
L: Světozor 1894, s. 565; Dílo 2, 1904, č. 12, s. 265n., 276, 278; Český svět č. 51–52, 12. 10. 1907; Thieme – Becker 1, s. 421; OSN 28, s. 39; BOS 1, s. 396; Národní listy, 14. 9. 1913; MSN 1, s. 150; ISN 1, s. 182; OSND 1/1, s. 142; KSN 1, s. 174; F. X. Harlas, Sochařství, 1911, s. 106n.; Toman 1, s. 19; S. Richter, Výročí sochaře V. A., in: Lidová demokracie, 7. 10. 1954; Saur 2, s. 745; NEČVU 1, s. 26.
P: LA PNP Praha; Archiv Národní galerie Praha.
Gustav Novotný
