ANKWICZ ze Skarbek-Posławice Andreas Aloys 23.7.1775-26.3.1838: Porovnání verzí

Z Personal
(ANKWICZ_ze_Skarbek-P_Ondřej_Alois_23.7.1777-26.3.1838)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Ondřej Alois ANKWICZ ze Skarbek-P
+
| jméno = Andreas Aloys ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Ankwicz ze Skarbek portret.JPG
| datum narození = 23.7.1777
+
| datum narození = 23.7.1775
| místo narození =  
+
| místo narození = Krakov (Polsko)
 
| datum úmrtí = 26.3.1838
 
| datum úmrtí = 26.3.1838
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ondřej Alois ANKWICZ ze Skarbek-P
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 102-103
 +
}}
 +
 
 +
'''ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice, Andreas Aloys''' ''(též Ondřej Alois),'' ''* 23. 7. 1775 Krakov (Polsko), † 26. 3. 1838 Praha, arcibiskup pražský''
 +
 
 +
Pocházel z bohaté polské šlechtické rodiny, jeho otec byl popraven
 +
za povstání 1794. Studoval práva a teologii v Krakově a ve Vídni. 1810 získal kněžské svěcení a doktorát teologie.
 +
Působil v duchovní správě u sv. Štěpána ve Vídni, dále od
 +
1813 jako sídelní kanovník v Olomouci, kde vedl i teologické
 +
studium. V září 1814 se stal nejprve arcibiskupem ve Lvově,
 +
poté od května 1833 zastával arcibiskupský úřad v Praze.
 +
V září 1833 jej potvrdil papež Řehoř XVI. a nastolen byl
 +
v únoru 1834. Jako lvovský arcibiskup se věnoval organizačním
 +
záležitostem arcidiecéze, podporoval národní školství,
 +
snažil se upevnit kázeň duchovenstva a proslul přísností. Stejně
 +
si počínal i v Praze. Za jeho působení zahájilo 1835 činnost
 +
Dědictví Svatojánské, které si vzalo za cíl vydávání levných
 +
českých katolických knih. V Čechách v této době začaly
 +
pracovat boromejky (Kongregace milosrdných sester sv. Karla
 +
Boromejského), a to ve zdravotnictví a ve výchově. A. korunoval
 +
1836 v Praze císaře Ferdinanda za českého krále a jeho
 +
manželku Marii Annu. Byla to poslední česká královská korunovace.
 +
Zemřel po záchvatu mrtvice a je pohřben v pražské
 +
katedrále sv. Víta.
 +
 
 +
'''L:''' Wurzbach 1, s. 44; OSN 2, s. 396; BOS 1, s. 466n.; ÖBL 1, s. 24; BL 1,
 +
s. 20; PSB 1, s. 115; A. Frind, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe
 +
von Prag, 1873, s. 287n.; K. Borový, Dějiny diecése Pražské, 1874, s. 427n.;
 +
J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 166; M. M. Buben,
 +
Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 13n.
 +
 
 +
'''P:''' SÚA, Archiv Pražské arcidiecéze I., C 103/3, kart. 2009; tamtéž-Ord.,
 +
A 5–8, A 11, kart. 15–6.
 +
 
 +
Eliška Čáňová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
+
[[Kategorie:1775]]
[[Kategorie:1777]]
+
[[Kategorie:Krakov]]
 
[[Kategorie:1838]]
 
[[Kategorie:1838]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 10:03

Andreas Aloys ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice
Narození 23.7.1775
Místo narození Krakov (Polsko)
Úmrtí 26.3.1838
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 102-103
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39397

ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice, Andreas Aloys (též Ondřej Alois), * 23. 7. 1775 Krakov (Polsko), † 26. 3. 1838 Praha, arcibiskup pražský

Pocházel z bohaté polské šlechtické rodiny, jeho otec byl popraven za povstání 1794. Studoval práva a teologii v Krakově a ve Vídni. 1810 získal kněžské svěcení a doktorát teologie. Působil v duchovní správě u sv. Štěpána ve Vídni, dále od 1813 jako sídelní kanovník v Olomouci, kde vedl i teologické studium. V září 1814 se stal nejprve arcibiskupem ve Lvově, poté od května 1833 zastával arcibiskupský úřad v Praze. V září 1833 jej potvrdil papež Řehoř XVI. a nastolen byl v únoru 1834. Jako lvovský arcibiskup se věnoval organizačním záležitostem arcidiecéze, podporoval národní školství, snažil se upevnit kázeň duchovenstva a proslul přísností. Stejně si počínal i v Praze. Za jeho působení zahájilo 1835 činnost Dědictví Svatojánské, které si vzalo za cíl vydávání levných českých katolických knih. V Čechách v této době začaly pracovat boromejky (Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského), a to ve zdravotnictví a ve výchově. A. korunoval 1836 v Praze císaře Ferdinanda za českého krále a jeho manželku Marii Annu. Byla to poslední česká královská korunovace. Zemřel po záchvatu mrtvice a je pohřben v pražské katedrále sv. Víta.

L: Wurzbach 1, s. 44; OSN 2, s. 396; BOS 1, s. 466n.; ÖBL 1, s. 24; BL 1, s. 20; PSB 1, s. 115; A. Frind, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag, 1873, s. 287n.; K. Borový, Dějiny diecése Pražské, 1874, s. 427n.; J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 166; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 13n.

P: SÚA, Archiv Pražské arcidiecéze I., C 103/3, kart. 2009; tamtéž-Ord., A 5–8, A 11, kart. 15–6.

Eliška Čáňová