ANKWICZ ze Skarbek-Posławice Andreas Aloys 23.7.1775-26.3.1838: Porovnání verzí
(ANKWICZ_ze_Skarbek-P_Ondřej_Alois_23.7.1777-26.3.1838) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Andreas Aloys ANKWICZ,hr. ze Skarbek-Posławice |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 23.7. | + | | datum narození = 23.7.1775 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Krakov (Polsko) |
| datum úmrtí = 26.3.1838 | | datum úmrtí = 26.3.1838 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice, Andreas Aloys (též Ondřej Alois),''' ''* 23. 7. 1775 Krakov (Polsko), † 26. 3. 1838 Praha, arcibiskup pražský'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z bohaté polské šlechtické rodiny, jeho otec byl popraven | ||
+ | za povstání 1794. Studoval práva a teologii v Krakově a ve Vídni. 1810 získal kněžské svěcení a doktorát teologie. | ||
+ | Působil v duchovní správě u sv. Štěpána ve Vídni, dále od | ||
+ | 1813 jako sídelní kanovník v Olomouci, kde vedl i teologické | ||
+ | studium. V září 1814 se stal nejprve arcibiskupem ve Lvově, | ||
+ | poté od května 1833 zastával arcibiskupský úřad v Praze. | ||
+ | V září 1833 jej potvrdil papež Řehoř XVI. a nastolen byl | ||
+ | v únoru 1834. Jako lvovský arcibiskup se věnoval organizačním | ||
+ | záležitostem arcidiecéze, podporoval národní školství, | ||
+ | snažil se upevnit kázeň duchovenstva a proslul přísností. Stejně | ||
+ | si počínal i v Praze. Za jeho působení zahájilo 1835 činnost | ||
+ | Dědictví Svatojánské, které si vzalo za cíl vydávání levných | ||
+ | českých katolických knih. V Čechách v této době začaly | ||
+ | pracovat boromejky (Kongregace milosrdných sester sv. Karla | ||
+ | Boromejského), a to ve zdravotnictví a ve výchově. A. korunoval | ||
+ | 1836 v Praze císaře Ferdinanda za českého krále a jeho | ||
+ | manželku Marii Annu. Byla to poslední česká královská korunovace. | ||
+ | Zemřel po záchvatu mrtvice a je pohřben v pražské | ||
+ | katedrále sv. Víta. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Wurzbach 1, s. 44; OSN 2, s. 396; BOS 1, s. 466n.; ÖBL 1, s. 24; BL 1, | ||
+ | s. 20; PSB 1, s. 115; A. Frind, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe | ||
+ | von Prag, 1873, s. 287n.; K. Borový, Dějiny diecése Pražské, 1874, s. 427n.; | ||
+ | J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 166; M. M. Buben, | ||
+ | Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 13n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SÚA, Archiv Pražské arcidiecéze I., C 103/3, kart. 2009; tamtéž-Ord., | ||
+ | A 5–8, A 11, kart. 15–6. | ||
+ | |||
+ | Eliška Čáňová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | + | [[Kategorie:1775]] | |
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Krakov]] |
[[Kategorie:1838]] | [[Kategorie:1838]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 18. 2. 2016, 10:24
Andreas Aloys ANKWICZ,hr. ze Skarbek-Posławice | |
Narození | 23.7.1775 |
---|---|
Místo narození | Krakov (Polsko) |
Úmrtí | 26.3.1838 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39397 |
ANKWICZ, hr. ze Skarbek-Posławice, Andreas Aloys (též Ondřej Alois), * 23. 7. 1775 Krakov (Polsko), † 26. 3. 1838 Praha, arcibiskup pražský
Pocházel z bohaté polské šlechtické rodiny, jeho otec byl popraven za povstání 1794. Studoval práva a teologii v Krakově a ve Vídni. 1810 získal kněžské svěcení a doktorát teologie. Působil v duchovní správě u sv. Štěpána ve Vídni, dále od 1813 jako sídelní kanovník v Olomouci, kde vedl i teologické studium. V září 1814 se stal nejprve arcibiskupem ve Lvově, poté od května 1833 zastával arcibiskupský úřad v Praze. V září 1833 jej potvrdil papež Řehoř XVI. a nastolen byl v únoru 1834. Jako lvovský arcibiskup se věnoval organizačním záležitostem arcidiecéze, podporoval národní školství, snažil se upevnit kázeň duchovenstva a proslul přísností. Stejně si počínal i v Praze. Za jeho působení zahájilo 1835 činnost Dědictví Svatojánské, které si vzalo za cíl vydávání levných českých katolických knih. V Čechách v této době začaly pracovat boromejky (Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského), a to ve zdravotnictví a ve výchově. A. korunoval 1836 v Praze císaře Ferdinanda za českého krále a jeho manželku Marii Annu. Byla to poslední česká královská korunovace. Zemřel po záchvatu mrtvice a je pohřben v pražské katedrále sv. Víta.
L: Wurzbach 1, s. 44; OSN 2, s. 396; BOS 1, s. 466n.; ÖBL 1, s. 24; BL 1, s. 20; PSB 1, s. 115; A. Frind, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag, 1873, s. 287n.; K. Borový, Dějiny diecése Pražské, 1874, s. 427n.; J. Kettner, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, 1993, s. 166; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 13n.
P: SÚA, Archiv Pražské arcidiecéze I., C 103/3, kart. 2009; tamtéž-Ord., A 5–8, A 11, kart. 15–6.
Eliška Čáňová