ANNA Svídnická ?1339-11.7.1362: Porovnání verzí

Z Personal
(ANNA_Svídnická_1339-11.7.1362)
 
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno =  ANNA Svídnická
 
| jméno =  ANNA Svídnická
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Anna Svidnicka portret.jpg
−
| datum narození = 1339
+
| datum narození = kolem 1339
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
 
| datum úmrtí = 11.7.1362
 
| datum úmrtí = 11.7.1362
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/> ANNA Svídnická
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 105-106
 +
}}
 +
 
 +
'''ANNA Svídnická,''' ''* kolem 1339 ?, † 11. 7. 1362 Praha, česká královna a římská císařovna, třetí manželka Karla IV.''
 +
 
 +
Dcera svídnicko-javorského vévody Jindřicha II. a Kateřiny.
 +
Byla asi jako jedenáctiletá určena za manželku Václava, jediného
 +
syna Karla IV. a Anny Falcké. Lucemburské panství se
 +
tímto sňatkem mělo rozšířit do strategicky a hospodářsky
 +
důležité oblasti Slezska, do té doby neovládnuté Svídnice
 +
a Javorska. Po smrti Václava (1350–1351) a Anny Falcké
 +
(1329–1353) požádal sedmatřicetiletý Karel o Velikonocích
 +
1353 o A. ruku sám. Novým, třetím sňatkem se hodlal dostat
 +
znovu do užšího příbuzenského svazku s uherským králem
 +
Ludvíkem I. z Anjou, bratrem Kateřiny Svídnické, aby mohl
 +
ovlivňovat politickou rovnováhu mezi Královstvím čes kým
 +
a Uhrami a oslabit i případné snahy rakouských Habsburků
 +
o destabilizaci mocenských poměrů ve střední Evropě v neprospěch
 +
Království českého a celé Svaté říše římské. Při přípravě
 +
sňatku se 10. 3. 1353 sešel ve Vídni na vévodském
 +
dvoře Albrechta II. Habsburského k významným jednáním
 +
s politickými špičkami střední Evropy. Tato jednání završila
 +
v Budíně 25. 5. 1353 svatba Karla s A. Svídnickou. Nová
 +
česká královna byla korunována 28. 7. 1353 v Praze pražským
 +
arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Půl roku poté, 9. 2.
 +
1354, přijala v Cáchách v Karlově doprovodu římskou korunu
 +
z rukou Remigia z Florencie, arcibiskupa v Kolíně nad
 +
Rýnem. Římskou císařskou korunu, nejvyšší středověkou
 +
hodnost, získali manželé až o velikonoční sobotě 5. 4. 1355
 +
v bazilice sv. Petra v Římě. Na zpáteční cestě zasvětili v Norimberku
 +
jako díkuvzdání chrám k poctě Panny Marie. Do
 +
Prahy dorazili 15. 9. 1355.
 +
 
 +
A. doprovázela Karla na cestách po Evropě a získávala svým
 +
okouzlujícím vystupováním sympatie. Na pražském dvoře
 +
poznala italského humanistu Francesca Petrarcu, jemuž se
 +
svěřila i s obavami, zda její prvorozené dítě bude syn, po
 +
němž císař tolik toužil. Když se pak narodila dcera Alžběta
 +
(Eliška, 19. 4. 1358), Petrarca jí zaslal z Milána utěšující list.
 +
A. pak žila s císařem delší dobu v Norimberku, kde se jí 26. 2.
 +
1361 narodil chlapec, budoucí český a římský král Václav IV.
 +
Byl pokřtěn v chrámu sv. Sebalda. Při narození dalšího syna nebo krátce poté A., zřejmě v důsledku své křehké tělesné
 +
konstituce, zemřela. Matka i syn byli pochováni v kryptě
 +
pražské Svatovítské katedrály.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 2, s. 398; J. Gottschalk, A. von Schweidnitz, die einzige Schlesierin
 +
mit der Kaiserinnenkrone (1353–62), in: Jahrbuch der Schlesischen Friedrich-
 +
Wilhelms-Universität zu Breslau 17, 1972, s. 25n.; týž, Mittelalterliche
 +
Bildnisse der A. von Schweidnitz, Gemahlin Kaiser Karls IV., in: Schlesien
 +
8, 1962, č. 4, s. 193n.; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378),
 +
1979, passim; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Famielienpolitik. Studien
 +
zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf 1988, passim;
 +
F. Seibt, Karel IV. císař v Evropě (1346–1378), 1999, passim; F. Kavka,
 +
Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky, 2002.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/118481 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Jiří Spěváček
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
−
 
 
[[Kategorie:1339]]
 
[[Kategorie:1339]]
 
[[Kategorie:1362]]
 
[[Kategorie:1362]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 10:12

ANNA Svídnická
Narození kolem 1339
Úmrtí 11.7.1362
Místo úmrtí Praha
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 105-106
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39405

ANNA Svídnická, * kolem 1339 ?, † 11. 7. 1362 Praha, česká královna a římská císařovna, třetí manželka Karla IV.

Dcera svídnicko-javorského vévody Jindřicha II. a Kateřiny. Byla asi jako jedenáctiletá určena za manželku Václava, jediného syna Karla IV. a Anny Falcké. Lucemburské panství se tímto sňatkem mělo rozšířit do strategicky a hospodářsky důležité oblasti Slezska, do té doby neovládnuté Svídnice a Javorska. Po smrti Václava (1350–1351) a Anny Falcké (1329–1353) požádal sedmatřicetiletý Karel o Velikonocích 1353 o A. ruku sám. Novým, třetím sňatkem se hodlal dostat znovu do užšího příbuzenského svazku s uherským králem Ludvíkem I. z Anjou, bratrem Kateřiny Svídnické, aby mohl ovlivňovat politickou rovnováhu mezi Královstvím čes kým a Uhrami a oslabit i případné snahy rakouských Habsburků o destabilizaci mocenských poměrů ve střední Evropě v neprospěch Království českého a celé Svaté říše římské. Při přípravě sňatku se 10. 3. 1353 sešel ve Vídni na vévodském dvoře Albrechta II. Habsburského k významným jednáním s politickými špičkami střední Evropy. Tato jednání završila v Budíně 25. 5. 1353 svatba Karla s A. Svídnickou. Nová česká královna byla korunována 28. 7. 1353 v Praze pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Půl roku poté, 9. 2. 1354, přijala v Cáchách v Karlově doprovodu římskou korunu z rukou Remigia z Florencie, arcibiskupa v Kolíně nad Rýnem. Římskou císařskou korunu, nejvyšší středověkou hodnost, získali manželé až o velikonoční sobotě 5. 4. 1355 v bazilice sv. Petra v Římě. Na zpáteční cestě zasvětili v Norimberku jako díkuvzdání chrám k poctě Panny Marie. Do Prahy dorazili 15. 9. 1355.

A. doprovázela Karla na cestách po Evropě a získávala svým okouzlujícím vystupováním sympatie. Na pražském dvoře poznala italského humanistu Francesca Petrarcu, jemuž se svěřila i s obavami, zda její prvorozené dítě bude syn, po němž císař tolik toužil. Když se pak narodila dcera Alžběta (Eliška, 19. 4. 1358), Petrarca jí zaslal z Milána utěšující list. A. pak žila s císařem delší dobu v Norimberku, kde se jí 26. 2. 1361 narodil chlapec, budoucí český a římský král Václav IV. Byl pokřtěn v chrámu sv. Sebalda. Při narození dalšího syna nebo krátce poté A., zřejmě v důsledku své křehké tělesné konstituce, zemřela. Matka i syn byli pochováni v kryptě pražské Svatovítské katedrály.

L: OSN 2, s. 398; J. Gottschalk, A. von Schweidnitz, die einzige Schlesierin mit der Kaiserinnenkrone (1353–62), in: Jahrbuch der Schlesischen Friedrich- Wilhelms-Universität zu Breslau 17, 1972, s. 25n.; týž, Mittelalterliche Bildnisse der A. von Schweidnitz, Gemahlin Kaiser Karls IV., in: Schlesien 8, 1962, č. 4, s. 193n.; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, passim; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Famielienpolitik. Studien zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf 1988, passim; F. Seibt, Karel IV. císař v Evropě (1346–1378), 1999, passim; F. Kavka, Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky, 2002.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Spěváček

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=ANNA_Svídnická_%3F1339-11.7.1362&oldid=109027“