ASCHENBRENNEROVÁ Blažena 23.8.1891-6.9.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(ASCHENBRENNEROVÁ_Blažena_23.8.1891-6.9.1975)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Blažena ASCHENBRENNEROVÁ
 
| jméno = Blažena ASCHENBRENNEROVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Aschenbrennerova Blazena portret.jpg ‎
 
| datum narození = 23.8.1891
 
| datum narození = 23.8.1891
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 6.9.1975
 
| datum úmrtí = 6.9.1975
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Kutná Hora
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Blažena ASCHENBRENNEROVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 130
 +
}}
 +
 
 +
'''ASCHENBRENNEROVÁ, Blažena''' ''(provd. Snopková),'' ''* 23. 8. 1891 Praha, † 6. 9. 1975 Kutná Hora, pěvkyně''
 +
 
 +
Dcera pěvce Eduarda A., od 1923 provdaná Snopková. Vystudovala
 +
zpěv u F. Pivody a O. Demartiniové-Minaříkové
 +
v Brně. Jako subreta pohostinsky vystupovala ve Vídni
 +
a v Linci. 1912 se neúspěšně pokusila získat angažmá v Národním
 +
divadle v Praze v oboru lyrického sopránu (role
 +
Markétky v opeře Ch. Gounoda ''Faust a'' ''Markétka''; Mignon
 +
ve stejnojmenné opeře Ch. L. Thomase). Po čtyřletém angažmá
 +
v chorvatském Osijeku nastoupila díky K. Kovařovicovi,
 +
k jehož blízkým přátelům patřila, do Národního divadla.
 +
Poprvé vystoupila v roli Antonie v Offenbachových ''Hoffmannových''
 +
''povídkách'' 29. 8. 1916. Po 1920 přešla do souboru
 +
O. Ostrčila a zůstala v angažmá do 1926, pak žila v soukromí.
 +
V Národním divadle byla velmi zaměstnanou pěvkyní,
 +
vytvořila mnoho postav, včetně titulních rolí, kvalitou však
 +
nepřekročila průměr souboru. Vedle původního lyrického
 +
oboru obsáhla později i mladodramatický. K jejím nejlepším
 +
výkonům patřily postavy z českých oper: Jenůfa (L. Janáček:
 +
''Její'' ''pastorkyňa'' v prvním pražském nastudování 1916); Hipolyta
 +
(J. Křička: ''Hipolyta'', 1917); Krasava (B. Smetana: ''Libuše'',
 +
1918); Dorla (K. Kovařovic: ''Psohlavci'', 1918); Beatrice
 +
(Z. Fibich: ''Nevěsta'' ''messinská'', 1920); Eva (J. B. Foerster: ''Eva'',
 +
1922); Hanička (V. Novák: ''Lucerna'', 1923); Klára (J. B. Foerster:
 +
''Srdce'', 1923); Chocholka (L. Janáček: ''Příhody'' ''Lišky'' ''Bystroušky'',
 +
1925) ad.
 +
 
 +
'''L:''' Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, Dějiny
 +
Národního divadla 6, 1936, s. 251, 303, 329 (obr. jako Jenůfa); J. Němeček,
 +
Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1900–1920, 2, 1968
 +
(rejstřík); F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara
 +
Ostrčila 1–3 a 5 (rejstřík ve sv. 6), 1962–1989; ND a jeho předchůdci,
 +
s. 13.
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:1891]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 +
[[Kategorie:Kutná Hora]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 18:32

Blažena ASCHENBRENNEROVÁ
Narození 23.8.1891
Místo narození Praha
Úmrtí 6.9.1975
Místo úmrtí Kutná Hora
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 130
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58094

ASCHENBRENNEROVÁ, Blažena (provd. Snopková), * 23. 8. 1891 Praha, † 6. 9. 1975 Kutná Hora, pěvkyně

Dcera pěvce Eduarda A., od 1923 provdaná Snopková. Vystudovala zpěv u F. Pivody a O. Demartiniové-Minaříkové v Brně. Jako subreta pohostinsky vystupovala ve Vídni a v Linci. 1912 se neúspěšně pokusila získat angažmá v Národním divadle v Praze v oboru lyrického sopránu (role Markétky v opeře Ch. Gounoda Faust a Markétka; Mignon ve stejnojmenné opeře Ch. L. Thomase). Po čtyřletém angažmá v chorvatském Osijeku nastoupila díky K. Kovařovicovi, k jehož blízkým přátelům patřila, do Národního divadla. Poprvé vystoupila v roli Antonie v Offenbachových Hoffmannových povídkách 29. 8. 1916. Po 1920 přešla do souboru O. Ostrčila a zůstala v angažmá do 1926, pak žila v soukromí. V Národním divadle byla velmi zaměstnanou pěvkyní, vytvořila mnoho postav, včetně titulních rolí, kvalitou však nepřekročila průměr souboru. Vedle původního lyrického oboru obsáhla později i mladodramatický. K jejím nejlepším výkonům patřily postavy z českých oper: Jenůfa (L. Janáček: Její pastorkyňa v prvním pražském nastudování 1916); Hipolyta (J. Křička: Hipolyta, 1917); Krasava (B. Smetana: Libuše, 1918); Dorla (K. Kovařovic: Psohlavci, 1918); Beatrice (Z. Fibich: Nevěsta messinská, 1920); Eva (J. B. Foerster: Eva, 1922); Hanička (V. Novák: Lucerna, 1923); Klára (J. B. Foerster: Srdce, 1923); Chocholka (L. Janáček: Příhody Lišky Bystroušky, 1925) ad.

L: Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, Dějiny Národního divadla 6, 1936, s. 251, 303, 329 (obr. jako Jenůfa); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1900–1920, 2, 1968 (rejstřík); F. Pala – V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1–3 a 5 (rejstřík ve sv. 6), 1962–1989; ND a jeho předchůdci, s. 13.

Jitka Ludvová