AXAMIT z Liderovic a Kosova Petr †21.5.1458: Porovnání verzí

Z Personal
(AXAMIT_z_Liderovic_a_Kosova_Petr_1390-21.5.1458)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Petr AXAMIT z Liderovic a Kosova
 
| jméno = Petr AXAMIT z Liderovic a Kosova
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1390
+
| datum narození = ?
| místo narození =  
+
| místo narození = Liderovice (část obce Chotoviny) u Tábora
 
| datum úmrtí = 21.5.1458
 
| datum úmrtí = 21.5.1458
| místo úmrtí = Sárospatak
+
| místo úmrtí = Sárospatak (Blatenský Potok, Maďarsko)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Petr AXAMIT z Liderovic a Kosova
+
}}
 +
 
 +
'''AXAMIT (též AKSAMIT) z Liderovic a Kosova, Petr,''' ''* ? Liderovice (část obce Chotoviny) u Tábora, † 21. 5. 1458 Sárospatak (Blatenský Potok, Maďarsko), bratřický válečník''
 +
 
 +
Pocházel ze zemanského rodu z tvrze Liderovice na Táborsku.
 +
Do Uher (na Slovensko) přišel kolem 1440 s žoldnéřským
 +
vojskem Jana Jiskry z Brandýsa, tvořeným převážně bývalými
 +
husitskými bojovníky, aby v boji o nástupnictví na uherský
 +
trůn hájilo zájmy krále Ladislava Pohrobka. Patrně už od počátků
 +
působení na Slovensku zastával A. nižší velitelské funkce.
 +
Před 1451 se s Jiskrou rozešel a postavil se do čela vojenských
 +
skupin bratříků, složených z husitských válečníků,
 +
k nimž se ve větším počtu přidávali i místní, zvláště slovenští
 +
poddaní a drobní zemané. Bratříci stavěli opevněná ležení
 +
nazývaná po husitském vzoru tábory a ovládli hlavně na východním
 +
a středním Slovensku řadu hradů. Od 1453 byl A.
 +
nejvyšším kapitánem tábora na Zelené hoře u Hrabušic a pánem
 +
hradu Plaveč. Pod jeho vedením dosáhlo bratřické hnutí
 +
největšího rozmachu (podle odhadu až 20 000 účastníků)
 +
a po dočasném odchodu Jiskry ze Slovenska (koncem 1452)
 +
se k němu připojili i někteří velitelé Jiskrových hradů. K roku
 +
1458 ovládali bratříci na 36 polních táborů a hradních pevností,
 +
odkud vedli z větší části živelný boj proti uherským
 +
pánům, patriciátu a církvi. I protivníci považovali A. za politicky
 +
nadaného, vojensky odvážného a udatného. Vojenskou
 +
silou a politickou obratností dlouho čelil uherským magnátům,
 +
ale po návratu Jiskry z Brandýsa (1455) pacifikoval bratřické
 +
hnutí. V nástupnických sporech po smrti Ladislava Pohrobka
 +
1457 se sice postavil na stranu Hunyadyovců, ale nově
 +
zvolený uherský král Matyáš Hunyady-Korvín zahájil rozhodné
 +
tažení proti bratříkům. 21. 5. 1458 v bitce s královskými
 +
žoldnéři u Sárospataku A. padl. Po jeho smrti se bratřické
 +
hnutí, jež navenek spojoval, rozdrobilo a postupně upadlo.
 +
 
 +
'''L:''' J. Mišík, Husiti na Slovensku, 1928, s. 231n., 263n.; V. Chaloupecký,
 +
Středověké listy ze Slovenska, 1937; J. Špirko, Husiti, jiskrovci a bratríci
 +
v dejinách Spiša, 1937, passim; R. Cikhart, P. A. v Chaloupeckého dokumentech
 +
Bratrstva, in: JSH 11, 1938, s. 32n.; R. Urbánek, K historii doby
 +
Jiskrovy na Slovensku a ve východní Moravě, in: Věstník KČSN. Třída pro
 +
filosofii, historii, filologii, 1939, č. 2; Dejiny Slovenska 1, 1961, s. 217n.;
 +
Dejiny Slovenska 1, 1986, s. 407n.; SBS 1, s. 87 (kde další literatura); BLS
 +
1, s. 125.
 +
 
 +
redakce
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
+
[[Kategorie:Liderovice]]
[[Kategorie:1390]]
+
 
[[Kategorie:1458]]
 
[[Kategorie:1458]]
 
[[Kategorie:Sárospatak]]
 
[[Kategorie:Sárospatak]]

Verze z 1. 3. 2016, 13:44

Petr AXAMIT z Liderovic a Kosova
Narození ?
Místo narození Liderovice (část obce Chotoviny) u Tábora
Úmrtí 21.5.1458
Místo úmrtí Sárospatak (Blatenský Potok, Maďarsko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83408

AXAMIT (též AKSAMIT) z Liderovic a Kosova, Petr, * ? Liderovice (část obce Chotoviny) u Tábora, † 21. 5. 1458 Sárospatak (Blatenský Potok, Maďarsko), bratřický válečník

Pocházel ze zemanského rodu z tvrze Liderovice na Táborsku. Do Uher (na Slovensko) přišel kolem 1440 s žoldnéřským vojskem Jana Jiskry z Brandýsa, tvořeným převážně bývalými husitskými bojovníky, aby v boji o nástupnictví na uherský trůn hájilo zájmy krále Ladislava Pohrobka. Patrně už od počátků působení na Slovensku zastával A. nižší velitelské funkce. Před 1451 se s Jiskrou rozešel a postavil se do čela vojenských skupin bratříků, složených z husitských válečníků, k nimž se ve větším počtu přidávali i místní, zvláště slovenští poddaní a drobní zemané. Bratříci stavěli opevněná ležení nazývaná po husitském vzoru tábory a ovládli hlavně na východním a středním Slovensku řadu hradů. Od 1453 byl A. nejvyšším kapitánem tábora na Zelené hoře u Hrabušic a pánem hradu Plaveč. Pod jeho vedením dosáhlo bratřické hnutí největšího rozmachu (podle odhadu až 20 000 účastníků) a po dočasném odchodu Jiskry ze Slovenska (koncem 1452) se k němu připojili i někteří velitelé Jiskrových hradů. K roku 1458 ovládali bratříci na 36 polních táborů a hradních pevností, odkud vedli z větší části živelný boj proti uherským pánům, patriciátu a církvi. I protivníci považovali A. za politicky nadaného, vojensky odvážného a udatného. Vojenskou silou a politickou obratností dlouho čelil uherským magnátům, ale po návratu Jiskry z Brandýsa (1455) pacifikoval bratřické hnutí. V nástupnických sporech po smrti Ladislava Pohrobka 1457 se sice postavil na stranu Hunyadyovců, ale nově zvolený uherský král Matyáš Hunyady-Korvín zahájil rozhodné tažení proti bratříkům. 21. 5. 1458 v bitce s královskými žoldnéři u Sárospataku A. padl. Po jeho smrti se bratřické hnutí, jež navenek spojoval, rozdrobilo a postupně upadlo.

L: J. Mišík, Husiti na Slovensku, 1928, s. 231n., 263n.; V. Chaloupecký, Středověké listy ze Slovenska, 1937; J. Špirko, Husiti, jiskrovci a bratríci v dejinách Spiša, 1937, passim; R. Cikhart, P. A. v Chaloupeckého dokumentech Bratrstva, in: JSH 11, 1938, s. 32n.; R. Urbánek, K historii doby Jiskrovy na Slovensku a ve východní Moravě, in: Věstník KČSN. Třída pro filosofii, historii, filologii, 1939, č. 2; Dejiny Slovenska 1, 1961, s. 217n.; Dejiny Slovenska 1, 1986, s. 407n.; SBS 1, s. 87 (kde další literatura); BLS 1, s. 125.

redakce