BABÁNEK František 10.10.1836-25.2.1910: Porovnání verzí
(BABÁNEK_František_10.10.1836-25.2.1910) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.10.1836 | | datum narození = 10.10.1836 | ||
− | | místo narození = Kamenný Přívoz u Jílového | + | | místo narození = Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy |
| datum úmrtí = 25.2.1910 | | datum úmrtí = 25.2.1910 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BABÁNEK, František''' ''(též Franz), * 10. 10. 1836 Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy, † 25. 2. 1910 Praha, báňský odborník, geolog, mineralog'' | ||
+ | |||
+ | Vystudoval v Praze reálku a polytechnická studia dokončil | ||
+ | na báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici, kde byl | ||
+ | promován báňským inženýrem. Od 1857 působil v dolech | ||
+ | v Příbrami-Březových Horách jako závodní inženýr dolů | ||
+ | Ševčínský, August (Drkolnov) a Vojtěch. Uplatnil se zejména | ||
+ | jako důlní měřič. Prováděl pečlivou geologickou dokumentaci | ||
+ | v hlubších patrech dolu Vojtěch. 1863 byl B. spolu s několika | ||
+ | mladými kolegy přidělen na praxi Říšskému geologickému | ||
+ | ústavu ve Vídni (GRA), aby získali geologické znalosti | ||
+ | potřebné pro službu ve státních dolech. B. se pod vedením | ||
+ | F. Hauer a a F. Foetterleho podílel na geologickém mapování | ||
+ | Pováží severně od Trenčína. Výsledky uveřejnil ve čtyřech | ||
+ | krátkých sděleních. Po návratu do Příbrami 1864 byl jmenován | ||
+ | korespondentem GRA. 1864–81 se v rámci horního ředitelství | ||
+ | v Příbrami jako vrchní horní správce stal přednostou | ||
+ | březohorských dolů Anna a Prokop. Zasloužil se o udržení | ||
+ | vysoké ziskovosti tamní těžby. Studoval složení jednotlivých | ||
+ | rudných žil, doplnil paragenetickou řadu nerostů rudných | ||
+ | žil vypracovanou A. E. Reussem (1863). Současně se zabýval | ||
+ | i báňskou historií a mineralogií ložiska zlata u Jílového. 1875 | ||
+ | byl hlavním autorem tzv. ''Pamětního'' ''spisu'' vydaného u příležitosti | ||
+ | dosažení 1 000 m hloubky na březohorské jámě Vojtěch, | ||
+ | první svislé jámě na světě. 1881 byl s hodností báňského rady | ||
+ | přeložen do Jáchymova jako přednosta báňské a hutní správy. | ||
+ | Zasloužil se o udržení provozu tamních dolů v ekonomicky | ||
+ | nepříznivých podmínkách. Zabýval se geologií, zrudněním | ||
+ | a báňskou historií revíru. Uveřejnil první geologickou mapu | ||
+ | a geologické profi ly revíru (1891). Celkem publikoval 18 | ||
+ | prací o Březových Horách, 9 o Jáchymovu a několik dalších | ||
+ | o Jílovém aj. 1901 odešel jako vrchní báňský rada do výslužby Poslední léta žil v Pardubicích a pak v Praze-Karlíně. Syn | ||
+ | Karel B. (1872–1937) byl básníkem. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Die Erzführung der Příbramer Sandsteine und Schiefer in ihren Verhältnissen | ||
+ | zur Dislocationen, in: Jahrbuch des Geologischen Reichsanstalts, | ||
+ | Wien 14, 1871/1, s. 55; Der Silber- und Blei- Bergbau zu Přibram, 1875; | ||
+ | Geologické poměry příbramských rudních žil, in: Vesmír 11/1882, s. 19n.; | ||
+ | Über die Erzführung der Joachimsthaler Gänge, in: ÖZBH 32, 1884, s. 1n., | ||
+ | 21n., 61n.; Montangeologische Beschreibung der St. Joachimsthaler Erzlagerstätten | ||
+ | 1891; Zur Geschichte des Bergbau- und Hüttenbetriebes von St. | ||
+ | Joachimsthal in Böhmen, in: BHJb 42, 1893, s. 62n. (spolu s A. Seifertem). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Časopis pro mineralogii a geologii 5, 1960/2, s. 180n.; J. Diviš, Státní | ||
+ | doly na olovo a stříbro v Příbrami, 1926. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlašímský | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1836]] | [[Kategorie:1836]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kamenný Přívoz]] |
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 3. 2016, 13:07
František BABÁNEK | |
Narození | 10.10.1836 |
---|---|
Místo narození | Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy |
Úmrtí | 25.2.1910 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 11- Geolog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58234 |
BABÁNEK, František (též Franz), * 10. 10. 1836 Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy, † 25. 2. 1910 Praha, báňský odborník, geolog, mineralog
Vystudoval v Praze reálku a polytechnická studia dokončil na báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici, kde byl promován báňským inženýrem. Od 1857 působil v dolech v Příbrami-Březových Horách jako závodní inženýr dolů Ševčínský, August (Drkolnov) a Vojtěch. Uplatnil se zejména jako důlní měřič. Prováděl pečlivou geologickou dokumentaci v hlubších patrech dolu Vojtěch. 1863 byl B. spolu s několika mladými kolegy přidělen na praxi Říšskému geologickému ústavu ve Vídni (GRA), aby získali geologické znalosti potřebné pro službu ve státních dolech. B. se pod vedením F. Hauer a a F. Foetterleho podílel na geologickém mapování Pováží severně od Trenčína. Výsledky uveřejnil ve čtyřech krátkých sděleních. Po návratu do Příbrami 1864 byl jmenován korespondentem GRA. 1864–81 se v rámci horního ředitelství v Příbrami jako vrchní horní správce stal přednostou březohorských dolů Anna a Prokop. Zasloužil se o udržení vysoké ziskovosti tamní těžby. Studoval složení jednotlivých rudných žil, doplnil paragenetickou řadu nerostů rudných žil vypracovanou A. E. Reussem (1863). Současně se zabýval i báňskou historií a mineralogií ložiska zlata u Jílového. 1875 byl hlavním autorem tzv. Pamětního spisu vydaného u příležitosti dosažení 1 000 m hloubky na březohorské jámě Vojtěch, první svislé jámě na světě. 1881 byl s hodností báňského rady přeložen do Jáchymova jako přednosta báňské a hutní správy. Zasloužil se o udržení provozu tamních dolů v ekonomicky nepříznivých podmínkách. Zabýval se geologií, zrudněním a báňskou historií revíru. Uveřejnil první geologickou mapu a geologické profi ly revíru (1891). Celkem publikoval 18 prací o Březových Horách, 9 o Jáchymovu a několik dalších o Jílovém aj. 1901 odešel jako vrchní báňský rada do výslužby Poslední léta žil v Pardubicích a pak v Praze-Karlíně. Syn Karel B. (1872–1937) byl básníkem.
D: Die Erzführung der Příbramer Sandsteine und Schiefer in ihren Verhältnissen zur Dislocationen, in: Jahrbuch des Geologischen Reichsanstalts, Wien 14, 1871/1, s. 55; Der Silber- und Blei- Bergbau zu Přibram, 1875; Geologické poměry příbramských rudních žil, in: Vesmír 11/1882, s. 19n.; Über die Erzführung der Joachimsthaler Gänge, in: ÖZBH 32, 1884, s. 1n., 21n., 61n.; Montangeologische Beschreibung der St. Joachimsthaler Erzlagerstätten 1891; Zur Geschichte des Bergbau- und Hüttenbetriebes von St. Joachimsthal in Böhmen, in: BHJb 42, 1893, s. 62n. (spolu s A. Seifertem).
L: Časopis pro mineralogii a geologii 5, 1960/2, s. 180n.; J. Diviš, Státní doly na olovo a stříbro v Příbrami, 1926.
Pavel Vlašímský