BABÁNEK František 10.10.1836-25.2.1910: Porovnání verzí

Z Personal
(BABÁNEK_František_10.10.1836-25.2.1910)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.10.1836
 
| datum narození = 10.10.1836
| místo narození = Kamenný Přívoz u Jílového
+
| místo narození = Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy
 
| datum úmrtí = 25.2.1910
 
| datum úmrtí = 25.2.1910
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František BABÁNEK
+
}}
 +
 
 +
'''BABÁNEK, František''' ''(též Franz), * 10. 10. 1836 Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy, † 25. 2. 1910 Praha, báňský odborník, geolog, mineralog''
 +
 
 +
Vystudoval v Praze reálku a polytechnická studia dokončil
 +
na báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici, kde byl
 +
promován báňským inženýrem. Od 1857 působil v dolech
 +
v Příbrami-Březových Horách jako závodní inženýr dolů
 +
Ševčínský, August (Drkolnov) a Vojtěch. Uplatnil se zejména
 +
jako důlní měřič. Prováděl pečlivou geologickou dokumentaci
 +
v hlubších patrech dolu Vojtěch. 1863 byl B. spolu s několika
 +
mladými kolegy přidělen na praxi Říšskému geologickému
 +
ústavu ve Vídni (GRA), aby získali geologické znalosti
 +
potřebné pro službu ve státních dolech. B. se pod vedením
 +
F. Hauer a a F. Foetterleho podílel na geologickém mapování
 +
Pováží severně od Trenčína. Výsledky uveřejnil ve čtyřech
 +
krátkých sděleních. Po návratu do Příbrami 1864 byl jmenován
 +
korespondentem GRA. 1864–81 se v rámci horního ředitelství
 +
v Příbrami jako vrchní horní správce stal přednostou
 +
březohorských dolů Anna a Prokop. Zasloužil se o udržení
 +
vysoké ziskovosti tamní těžby. Studoval složení jednotlivých
 +
rudných žil, doplnil paragenetickou řadu nerostů rudných
 +
žil vypracovanou A. E. Reussem (1863). Současně se zabýval
 +
i báňskou historií a mineralogií ložiska zlata u Jílového. 1875
 +
byl hlavním autorem tzv. ''Pamětního'' ''spisu'' vydaného u příležitosti
 +
dosažení 1 000 m hloubky na březohorské jámě Vojtěch,
 +
první svislé jámě na světě. 1881 byl s hodností báňského rady
 +
přeložen do Jáchymova jako přednosta báňské a hutní správy.
 +
Zasloužil se o udržení provozu tamních dolů v ekonomicky
 +
nepříznivých podmínkách. Zabýval se geologií, zrudněním
 +
a báňskou historií revíru. Uveřejnil první geologickou mapu
 +
a geologické profi ly revíru (1891). Celkem publikoval 18
 +
prací o Březových Horách, 9 o Jáchymovu a několik dalších
 +
o Jílovém aj. 1901 odešel jako vrchní báňský rada do výslužby Poslední léta žil v Pardubicích a pak v Praze-Karlíně. Syn
 +
Karel B. (1872–1937) byl básníkem.
 +
 
 +
'''D:''' Die Erzführung der Příbramer Sandsteine und Schiefer in ihren Verhältnissen
 +
zur Dislocationen, in: Jahrbuch des Geologischen Reichsanstalts,
 +
Wien 14, 1871/1, s. 55; Der Silber- und Blei- Bergbau zu Přibram, 1875;
 +
Geologické poměry příbramských rudních žil, in: Vesmír 11/1882, s. 19n.;
 +
Über die Erzführung der Joachimsthaler Gänge, in: ÖZBH 32, 1884, s. 1n.,
 +
21n., 61n.; Montangeologische Beschreibung der St. Joachimsthaler Erzlagerstätten
 +
1891; Zur Geschichte des Bergbau- und Hüttenbetriebes von St.
 +
Joachimsthal in Böhmen, in: BHJb 42, 1893, s. 62n. (spolu s A. Seifertem).
 +
 
 +
'''L:''' Časopis pro mineralogii a geologii 5, 1960/2, s. 180n.; J. Diviš, Státní
 +
doly na olovo a stříbro v Příbrami, 1926.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
  
== Literatura ==
 
  Kouřímský;
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
 
[[Kategorie:1836]]
 
[[Kategorie:1836]]
[[Kategorie:Kamenný_Přívoz_u_Jílového]]
+
[[Kategorie:Kamenný Přívoz]]
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 15. 3. 2016, 13:07

František BABÁNEK
Narození 10.10.1836
Místo narození Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy
Úmrtí 25.2.1910
Místo úmrtí Praha
Povolání 11- Geolog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58234

BABÁNEK, František (též Franz), * 10. 10. 1836 Kamenný Přívoz u Jílového u Prahy, † 25. 2. 1910 Praha, báňský odborník, geolog, mineralog

Vystudoval v Praze reálku a polytechnická studia dokončil na báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici, kde byl promován báňským inženýrem. Od 1857 působil v dolech v Příbrami-Březových Horách jako závodní inženýr dolů Ševčínský, August (Drkolnov) a Vojtěch. Uplatnil se zejména jako důlní měřič. Prováděl pečlivou geologickou dokumentaci v hlubších patrech dolu Vojtěch. 1863 byl B. spolu s několika mladými kolegy přidělen na praxi Říšskému geologickému ústavu ve Vídni (GRA), aby získali geologické znalosti potřebné pro službu ve státních dolech. B. se pod vedením F. Hauer a a F. Foetterleho podílel na geologickém mapování Pováží severně od Trenčína. Výsledky uveřejnil ve čtyřech krátkých sděleních. Po návratu do Příbrami 1864 byl jmenován korespondentem GRA. 1864–81 se v rámci horního ředitelství v Příbrami jako vrchní horní správce stal přednostou březohorských dolů Anna a Prokop. Zasloužil se o udržení vysoké ziskovosti tamní těžby. Studoval složení jednotlivých rudných žil, doplnil paragenetickou řadu nerostů rudných žil vypracovanou A. E. Reussem (1863). Současně se zabýval i báňskou historií a mineralogií ložiska zlata u Jílového. 1875 byl hlavním autorem tzv. Pamětního spisu vydaného u příležitosti dosažení 1 000 m hloubky na březohorské jámě Vojtěch, první svislé jámě na světě. 1881 byl s hodností báňského rady přeložen do Jáchymova jako přednosta báňské a hutní správy. Zasloužil se o udržení provozu tamních dolů v ekonomicky nepříznivých podmínkách. Zabýval se geologií, zrudněním a báňskou historií revíru. Uveřejnil první geologickou mapu a geologické profi ly revíru (1891). Celkem publikoval 18 prací o Březových Horách, 9 o Jáchymovu a několik dalších o Jílovém aj. 1901 odešel jako vrchní báňský rada do výslužby Poslední léta žil v Pardubicích a pak v Praze-Karlíně. Syn Karel B. (1872–1937) byl básníkem.

D: Die Erzführung der Příbramer Sandsteine und Schiefer in ihren Verhältnissen zur Dislocationen, in: Jahrbuch des Geologischen Reichsanstalts, Wien 14, 1871/1, s. 55; Der Silber- und Blei- Bergbau zu Přibram, 1875; Geologické poměry příbramských rudních žil, in: Vesmír 11/1882, s. 19n.; Über die Erzführung der Joachimsthaler Gänge, in: ÖZBH 32, 1884, s. 1n., 21n., 61n.; Montangeologische Beschreibung der St. Joachimsthaler Erzlagerstätten 1891; Zur Geschichte des Bergbau- und Hüttenbetriebes von St. Joachimsthal in Böhmen, in: BHJb 42, 1893, s. 62n. (spolu s A. Seifertem).

L: Časopis pro mineralogii a geologii 5, 1960/2, s. 180n.; J. Diviš, Státní doly na olovo a stříbro v Příbrami, 1926.

Pavel Vlašímský