BABEL Kurt 10.10.1897-20.2.1968: Porovnání verzí
(BABEL_Kurt_10.10.1897-20.2.1968) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Kurt BABEL | | jméno = Kurt BABEL | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Babel Kurt portret.jpg |
| datum narození = 10.10.1897 | | datum narození = 10.10.1897 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Legnica (Polsko) |
| datum úmrtí = 20.2.1968 | | datum úmrtí = 20.2.1968 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 159-160 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BABEL, Kurt,''' ''* 10. 10. 1897 Legnica (Polsko), † 20. 2. 1968 Praha, novinář, politik, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel ze Slezska. Po dokončení obecné a měšťanské školy | ||
+ | se vyučil tesařem. V osmnácti letech byl odveden a zúčastnil | ||
+ | se jako voják bojů v první světové válce. 1916 se dostal na | ||
+ | následující tři roky do ruského zajetí. Po návratu zužitkoval | ||
+ | své zkušenosti z předchozího působení v odborářském hnutí | ||
+ | a záhy spoluzaložil první železničářskou buňku KSČ na | ||
+ | nádraží v Chomutově, kde 1920–28 pracoval. Poté několik | ||
+ | měsíců zůstal bez zaměstnání, ale již 1929 byl zvolen poslancem | ||
+ | KSČ do Národního shromáždění – Parlamentu ČSR | ||
+ | a působil v této funkci až do 1936. Současně spolupracoval | ||
+ | s odborovým časopisem ''Zájmy'' ''železničářů''. V první polovině | ||
+ | 30. let se aktivně podílel na organizaci dělnických a hornických | ||
+ | stávek např. v Mostě a Frývaldově. Od května 1935 do | ||
+ | podzimu 1938 byl prvním tajemníkem OV KSČ v Teplicích- | ||
+ | Šanově, kde se intenzivně podílel na antihenleinovské | ||
+ | kampani. V témž roce absolvoval jednoměsíční ústřední | ||
+ | školu ÚV KSČ. Koncem 1938 emigroval do Anglie, kde se | ||
+ | stal spolu s dalšími německými antifašisty členem celobritské | ||
+ | organizace KSČ (tzv. Beuerova skupina). Koncem léta 1945 | ||
+ | se vrátil do ČSR a začal působit jako politický pracovník ÚV | ||
+ | KSČ a jako člen tzv. Antify (do počátku 50. let jediný organizační | ||
+ | subjekt československých Němců), byl také funkcionářem | ||
+ | Ústřední rady odborů (ÚRO). Tam se zabýval politickou | ||
+ | prací mezi Němci v ČSR. Od září 1951 se stal šéfredaktorem | ||
+ | časopisu ''Aufbau'' ''und'' ''Frieden'' (později ''Prager'' ''Volkszeitung''), | ||
+ | v němž působil až do 10. 9. 1962, kdy podal žádost o rozvázání | ||
+ | pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Během své | ||
+ | novinářské činnosti přispíval i do dalších novin a časopisů a do Československého rozhlasu. V duchu oficiální propagandy | ||
+ | pozitivně hodnotil asimilaci německé menšiny do | ||
+ | převažující české společnosti a současně zdůrazňoval třídní | ||
+ | rovnost a proletářský internacionalismus. Za svou činnost | ||
+ | byl 1955 vyznamenán Řádem republiky. Od 1959 byl členem | ||
+ | ÚV Svazu československých novinářů a posléze v rámci | ||
+ | svazu předsedou Klubu novinářů důchodců. Po odchodu do | ||
+ | důchodu se až do svého úmrtí 1968 věnoval přednáškové činnosti, | ||
+ | kulturně osvětové práci mezi československými občany | ||
+ | německé národnosti a pracoval na svých memoárech. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrology: Rudé právo 21. 2. 1968, s. 2; Práce 21. 2. 1968; Vzpomínka | ||
+ | na soudruha B., in: Halo sobota, 15. 10. 1977, s. 2; https://cs.wikipedia.org/wiki/Kurt_Babel. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SÚA, fondy ÚV KSČ a Svaz československých novinářů. | ||
+ | |||
+ | Jan Gebhart | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
+ | [[Kategorie:Legnica]] | ||
[[Kategorie:1968]] | [[Kategorie:1968]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 16. 5. 2023, 11:48
Kurt BABEL | |
Narození | 10.10.1897 |
---|---|
Místo narození | Legnica (Polsko) |
Úmrtí | 20.2.1968 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 159-160 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39838 |
BABEL, Kurt, * 10. 10. 1897 Legnica (Polsko), † 20. 2. 1968 Praha, novinář, politik, účastník 2. odboje
Pocházel ze Slezska. Po dokončení obecné a měšťanské školy se vyučil tesařem. V osmnácti letech byl odveden a zúčastnil se jako voják bojů v první světové válce. 1916 se dostal na následující tři roky do ruského zajetí. Po návratu zužitkoval své zkušenosti z předchozího působení v odborářském hnutí a záhy spoluzaložil první železničářskou buňku KSČ na nádraží v Chomutově, kde 1920–28 pracoval. Poté několik měsíců zůstal bez zaměstnání, ale již 1929 byl zvolen poslancem KSČ do Národního shromáždění – Parlamentu ČSR a působil v této funkci až do 1936. Současně spolupracoval s odborovým časopisem Zájmy železničářů. V první polovině 30. let se aktivně podílel na organizaci dělnických a hornických stávek např. v Mostě a Frývaldově. Od května 1935 do podzimu 1938 byl prvním tajemníkem OV KSČ v Teplicích- Šanově, kde se intenzivně podílel na antihenleinovské kampani. V témž roce absolvoval jednoměsíční ústřední školu ÚV KSČ. Koncem 1938 emigroval do Anglie, kde se stal spolu s dalšími německými antifašisty členem celobritské organizace KSČ (tzv. Beuerova skupina). Koncem léta 1945 se vrátil do ČSR a začal působit jako politický pracovník ÚV KSČ a jako člen tzv. Antify (do počátku 50. let jediný organizační subjekt československých Němců), byl také funkcionářem Ústřední rady odborů (ÚRO). Tam se zabýval politickou prací mezi Němci v ČSR. Od září 1951 se stal šéfredaktorem časopisu Aufbau und Frieden (později Prager Volkszeitung), v němž působil až do 10. 9. 1962, kdy podal žádost o rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Během své novinářské činnosti přispíval i do dalších novin a časopisů a do Československého rozhlasu. V duchu oficiální propagandy pozitivně hodnotil asimilaci německé menšiny do převažující české společnosti a současně zdůrazňoval třídní rovnost a proletářský internacionalismus. Za svou činnost byl 1955 vyznamenán Řádem republiky. Od 1959 byl členem ÚV Svazu československých novinářů a posléze v rámci svazu předsedou Klubu novinářů důchodců. Po odchodu do důchodu se až do svého úmrtí 1968 věnoval přednáškové činnosti, kulturně osvětové práci mezi československými občany německé národnosti a pracoval na svých memoárech.
L: nekrology: Rudé právo 21. 2. 1968, s. 2; Práce 21. 2. 1968; Vzpomínka na soudruha B., in: Halo sobota, 15. 10. 1977, s. 2; https://cs.wikipedia.org/wiki/Kurt_Babel.
P: SÚA, fondy ÚV KSČ a Svaz československých novinářů.
Jan Gebhart