Biografický slovník
BAERAN Alois 16.5.1872-16.10.1936: Porovnání verzí
(BAERAN_Alois_16.5.1872-15.10.1872) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.5.1872 | | datum narození = 16.5.1872 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 16.10.1936 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Berlín (Německo) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BAERAN, Alois,''' ''* 16. 5. 1872 Brno, † 16. 10. 1936 Berlín (Německo), úředník, politik, novinář'' | ||
| + | |||
| + | Po úspěšném zakončení studia práv ve Vídni a získání titulu | ||
| + | JUDr. se B. vrátil do svého rodiště, kde získal úřednické místo | ||
| + | při městské správě. Postupně se vypracoval na vedoucího | ||
| + | školského referátu a spravoval také městská sociální zařízení. | ||
| + | Svou pracovní kariéru na brněnském městském úřadu završil | ||
| + | jako vrchní magistrátní rada. Od mládí se uplatňoval také | ||
| + | v politice. Patřil k přívržencům a vedoucím představitelům | ||
| + | německých nacionálů na Moravě. 1905 se podílel na přípravách | ||
| + | krvavého Volkstagu v Brně. 1912 založil týdeník | ||
| + | ''Brünner'' ''Montagsblatt'', který se stal za B. účasti tribunou | ||
| + | bojových nacionalistických názorů. Toto periodikum vydával | ||
| + | a řídil i po 1918. Nikdy se nesmířil se vznikem samostatné | ||
| + | ČSR a využíval nejrůznější prostředky ke zpochybnění její | ||
| + | existence. Byl zakladatelem a členem nacionalistických organizací | ||
| + | jako Deutsche Volksrat für Brünn und andere Städte Mährens. 1920 úspěšně kandidoval za německé nacionály do | ||
| + | československé poslanecké sněmovny. Na parlamentní půdě | ||
| + | se vedle slovních útoků uchyloval i k násilným provokacím. | ||
| + | Po odhalení B. špionáže ve prospěch Německa a Maďarska | ||
| + | byl 1923 zbaven mandátu a odsouzen ke 4 letům vězení. | ||
| + | Ze zdravotních důvodů byl poté, co čestně slíbil zdržet se | ||
| + | dalších velezrádných aktivit, předčasně propuštěn. V květnu | ||
| + | 1925 však utekl do Německa, kde se až do své smrti podílel | ||
| + | na protičeských vystoupeních organizace Sudetendeutscher | ||
| + | Heimatbund. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Cesar – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu | ||
| + | v letech 1918–1938, 1–2, 1962, passim; Heller 1 (2. vyd.), s. 15; | ||
| + | R. Jaworsky, Vorposten oder Minderheit, 1977, s. 98; BL, 1, s. 41; Balling 1, | ||
| + | s. 399 (kde další literatura). | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 53: | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | [[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]] | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
| + | [[Kategorie:1936]] | ||
| + | [[Kategorie:Berlín]] | ||
Verze z 18. 3. 2016, 10:32
| Alois BAERAN | |
 | |
| Narození | 16.5.1872 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 16.10.1936 |
| Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče 43- Významný představitel obecní správy 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79100 |
BAERAN, Alois, * 16. 5. 1872 Brno, † 16. 10. 1936 Berlín (Německo), úředník, politik, novinář
Po úspěšném zakončení studia práv ve Vídni a získání titulu JUDr. se B. vrátil do svého rodiště, kde získal úřednické místo při městské správě. Postupně se vypracoval na vedoucího školského referátu a spravoval také městská sociální zařízení. Svou pracovní kariéru na brněnském městském úřadu završil jako vrchní magistrátní rada. Od mládí se uplatňoval také v politice. Patřil k přívržencům a vedoucím představitelům německých nacionálů na Moravě. 1905 se podílel na přípravách krvavého Volkstagu v Brně. 1912 založil týdeník Brünner Montagsblatt, který se stal za B. účasti tribunou bojových nacionalistických názorů. Toto periodikum vydával a řídil i po 1918. Nikdy se nesmířil se vznikem samostatné ČSR a využíval nejrůznější prostředky ke zpochybnění její existence. Byl zakladatelem a členem nacionalistických organizací jako Deutsche Volksrat für Brünn und andere Städte Mährens. 1920 úspěšně kandidoval za německé nacionály do československé poslanecké sněmovny. Na parlamentní půdě se vedle slovních útoků uchyloval i k násilným provokacím. Po odhalení B. špionáže ve prospěch Německa a Maďarska byl 1923 zbaven mandátu a odsouzen ke 4 letům vězení. Ze zdravotních důvodů byl poté, co čestně slíbil zdržet se dalších velezrádných aktivit, předčasně propuštěn. V květnu 1925 však utekl do Německa, kde se až do své smrti podílel na protičeských vystoupeních organizace Sudetendeutscher Heimatbund.
L: J. Cesar – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918–1938, 1–2, 1962, passim; Heller 1 (2. vyd.), s. 15; R. Jaworsky, Vorposten oder Minderheit, 1977, s. 98; BL, 1, s. 41; Balling 1, s. 399 (kde další literatura).
Pavla Vošahlíková
