BAILDON John 11.12.1772-7.8.1846: Porovnání verzí

Z Personal
(BAILDON_John_14.12.1772-7.8.1846)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = John BAILDON
 
| jméno = John BAILDON
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.12.1772
+
| datum narození = 11.12.1772
| místo narození = Carron
+
| místo narození = Larbert (Velká Británie)
 
| datum úmrtí = 7.8.1846
 
| datum úmrtí = 7.8.1846
| místo úmrtí = Gliwice
+
| místo úmrtí = Gliwice (Polsko)
 
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg
 
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>John BAILDON
+
}}
 +
 
 +
'''BAILDON, John''' ''(též BELTON), * 11. 12. 1772 Larbert (Velká Británie), † 7. 8. 1846 Gliwice (Polsko), hutnický a strojírenský odborník, podnikatel''
 +
 
 +
Pocházel ze staré zámožné skotské rodiny. Otec William B.
 +
působil v hutích v Carron u Larbertu ve středním Skotsku. B.
 +
získal vzdělání v mechanice a hydraulice, od otce pak utajované
 +
znalosti o výrobě železa. 1793 byl pozván ředitelem vrchního
 +
báňského úřadu ve Vratislavi Friedrichem Wilhelmem von
 +
Redenem jako technický poradce do Pruska. Zkonstruoval
 +
první litinový most u Strzegomi u Vratislavi, 1796 vybudoval
 +
v Gliwicích první koksovou vysokou pec na evropském kontinentě,
 +
1798 uvedl do provozu první parní stroj v Horním
 +
Slezsku u Katovic v dąbrowském uhelném revíru, 1800 parní
 +
stroj v královské porcelánce v Berlíně. 1802 založil státní huť
 +
na železo Königshütte u Zabrze. Zakládal hutě na zinek,
 +
pudlovny, válcovny plechu aj. Stal se spolumajitelem několika
 +
podniků, zbohatl, zakládal vlastní uhelné doly a hutě. Získal
 +
také statky v Horním Slezsku. V polovině 90. let 18. století
 +
se seznámil s moravským železářským podnikatelem Janem
 +
Václavem Homoláčem. Vedle aktivit v Prusku začal spolu
 +
s mladším bratrem Williamem pracovat a investovat i na
 +
území habsburské monarchie na Moravě. 1802 vstoupil do
 +
Homoláčových služeb jako poradce v železárně ve Frýdlantu
 +
nad Ostravicí, s podílem na zisku. 1807–08 jednal neúspěšně
 +
o podobné funkci s hrabětem Karlem Josefem Salm-Reifferscheidtem,
 +
majitelem železárny v Blansku. Jako první, před
 +
Franzem Xaverem Rieplem, poznal význam nalezišť koksovatelného
 +
uhlí na Ostravsku pro lokalizaci hutí. 1809 se pokusil
 +
v blízkosti výchozů uhelných slojí u Ostravy založit pudlovnu
 +
a válcovnu plechu, pro překážky ze strany moravské zemské správy od projektu upustil. 1814 zkonstruoval první parní
 +
stroj na Moravě pro továrníka Christiana Wünsche v Brně.
 +
1828 založil s příbuzným bratra Williama Vilémem Homoláčem
 +
a dalšími společníky pudlovnu a válcovnu u Katovic.
 +
Do konce života působil v pruském Slezsku, zde zemřel a byl
 +
pochován na hutnickém hřbitově v Gliwicích. B. patřil ke
 +
skupině anglických a skotských odborníků, kteří na přelomu
 +
18. a 19. století zaváděli na evropském kontinentě technické
 +
vymoženosti anglické průmyslové revoluce. Významně se zasloužil
 +
o rozvoj průmyslu na Moravě a v tehdejším Prusku.
 +
 
 +
'''L:''' Bílková 7, s. 476n.; Studie z dějin hornictví, 27, 1998, s. 16 n.; Slezsko
 +
1, s. 16n.; Myška, s. 24.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
  
== Literatura ==
 
Studie o Těšínsku 7, 476; Podnikatelé, 24;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
 
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]]
 
 
[[Kategorie:1772]]
 
[[Kategorie:1772]]
[[Kategorie:Carron]]
+
[[Kategorie:Larbert]]
 
[[Kategorie:1846]]
 
[[Kategorie:1846]]
 
[[Kategorie:Gliwice]]
 
[[Kategorie:Gliwice]]

Verze z 24. 3. 2016, 09:23

John BAILDON
Narození 11.12.1772
Místo narození Larbert (Velká Británie)
Úmrtí 7.8.1846
Místo úmrtí Gliwice (Polsko)
Povolání 27- Hutník nebo metalurg
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59137

BAILDON, John (též BELTON), * 11. 12. 1772 Larbert (Velká Británie), † 7. 8. 1846 Gliwice (Polsko), hutnický a strojírenský odborník, podnikatel

Pocházel ze staré zámožné skotské rodiny. Otec William B. působil v hutích v Carron u Larbertu ve středním Skotsku. B. získal vzdělání v mechanice a hydraulice, od otce pak utajované znalosti o výrobě železa. 1793 byl pozván ředitelem vrchního báňského úřadu ve Vratislavi Friedrichem Wilhelmem von Redenem jako technický poradce do Pruska. Zkonstruoval první litinový most u Strzegomi u Vratislavi, 1796 vybudoval v Gliwicích první koksovou vysokou pec na evropském kontinentě, 1798 uvedl do provozu první parní stroj v Horním Slezsku u Katovic v dąbrowském uhelném revíru, 1800 parní stroj v královské porcelánce v Berlíně. 1802 založil státní huť na železo Königshütte u Zabrze. Zakládal hutě na zinek, pudlovny, válcovny plechu aj. Stal se spolumajitelem několika podniků, zbohatl, zakládal vlastní uhelné doly a hutě. Získal také statky v Horním Slezsku. V polovině 90. let 18. století se seznámil s moravským železářským podnikatelem Janem Václavem Homoláčem. Vedle aktivit v Prusku začal spolu s mladším bratrem Williamem pracovat a investovat i na území habsburské monarchie na Moravě. 1802 vstoupil do Homoláčových služeb jako poradce v železárně ve Frýdlantu nad Ostravicí, s podílem na zisku. 1807–08 jednal neúspěšně o podobné funkci s hrabětem Karlem Josefem Salm-Reifferscheidtem, majitelem železárny v Blansku. Jako první, před Franzem Xaverem Rieplem, poznal význam nalezišť koksovatelného uhlí na Ostravsku pro lokalizaci hutí. 1809 se pokusil v blízkosti výchozů uhelných slojí u Ostravy založit pudlovnu a válcovnu plechu, pro překážky ze strany moravské zemské správy od projektu upustil. 1814 zkonstruoval první parní stroj na Moravě pro továrníka Christiana Wünsche v Brně. 1828 založil s příbuzným bratra Williama Vilémem Homoláčem a dalšími společníky pudlovnu a válcovnu u Katovic. Do konce života působil v pruském Slezsku, zde zemřel a byl pochován na hutnickém hřbitově v Gliwicích. B. patřil ke skupině anglických a skotských odborníků, kteří na přelomu 18. a 19. století zaváděli na evropském kontinentě technické vymoženosti anglické průmyslové revoluce. Významně se zasloužil o rozvoj průmyslu na Moravě a v tehdejším Prusku.

L: Bílková 7, s. 476n.; Studie z dějin hornictví, 27, 1998, s. 16 n.; Slezsko 1, s. 16n.; Myška, s. 24.

Pavel Vlašímský