Biografický slovník
BAILDON John 11.12.1772-7.8.1846: Porovnání verzí
(BAILDON_John_14.12.1772-7.8.1846) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = John BAILDON | | jméno = John BAILDON | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 11.12.1772 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Larbert (Velká Británie) |
| datum úmrtí = 7.8.1846 | | datum úmrtí = 7.8.1846 | ||
| − | | místo úmrtí = Gliwice | + | | místo úmrtí = Gliwice (Polsko) |
| povolání = 27- Hutník nebo metalurg | | povolání = 27- Hutník nebo metalurg | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BAILDON, John''' ''(též BELTON), * 11. 12. 1772 Larbert (Velká Británie), † 7. 8. 1846 Gliwice (Polsko), hutnický a strojírenský odborník, podnikatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel ze staré zámožné skotské rodiny. Otec William B. | ||
| + | působil v hutích v Carron u Larbertu ve středním Skotsku. B. | ||
| + | získal vzdělání v mechanice a hydraulice, od otce pak utajované | ||
| + | znalosti o výrobě železa. 1793 byl pozván ředitelem vrchního | ||
| + | báňského úřadu ve Vratislavi Friedrichem Wilhelmem von | ||
| + | Redenem jako technický poradce do Pruska. Zkonstruoval | ||
| + | první litinový most u Strzegomi u Vratislavi, 1796 vybudoval | ||
| + | v Gliwicích první koksovou vysokou pec na evropském kontinentě, | ||
| + | 1798 uvedl do provozu první parní stroj v Horním | ||
| + | Slezsku u Katovic v dąbrowském uhelném revíru, 1800 parní | ||
| + | stroj v královské porcelánce v Berlíně. 1802 založil státní huť | ||
| + | na železo Königshütte u Zabrze. Zakládal hutě na zinek, | ||
| + | pudlovny, válcovny plechu aj. Stal se spolumajitelem několika | ||
| + | podniků, zbohatl, zakládal vlastní uhelné doly a hutě. Získal | ||
| + | také statky v Horním Slezsku. V polovině 90. let 18. století | ||
| + | se seznámil s moravským železářským podnikatelem Janem | ||
| + | Václavem Homoláčem. Vedle aktivit v Prusku začal spolu | ||
| + | s mladším bratrem Williamem pracovat a investovat i na | ||
| + | území habsburské monarchie na Moravě. 1802 vstoupil do | ||
| + | Homoláčových služeb jako poradce v železárně ve Frýdlantu | ||
| + | nad Ostravicí, s podílem na zisku. 1807–08 jednal neúspěšně | ||
| + | o podobné funkci s hrabětem Karlem Josefem Salm-Reifferscheidtem, | ||
| + | majitelem železárny v Blansku. Jako první, před | ||
| + | Franzem Xaverem Rieplem, poznal význam nalezišť koksovatelného | ||
| + | uhlí na Ostravsku pro lokalizaci hutí. 1809 se pokusil | ||
| + | v blízkosti výchozů uhelných slojí u Ostravy založit pudlovnu | ||
| + | a válcovnu plechu, pro překážky ze strany moravské zemské správy od projektu upustil. 1814 zkonstruoval první parní | ||
| + | stroj na Moravě pro továrníka Christiana Wünsche v Brně. | ||
| + | 1828 založil s příbuzným bratra Williama Vilémem Homoláčem | ||
| + | a dalšími společníky pudlovnu a válcovnu u Katovic. | ||
| + | Do konce života působil v pruském Slezsku, zde zemřel a byl | ||
| + | pochován na hutnickém hřbitově v Gliwicích. B. patřil ke | ||
| + | skupině anglických a skotských odborníků, kteří na přelomu | ||
| + | 18. a 19. století zaváděli na evropském kontinentě technické | ||
| + | vymoženosti anglické průmyslové revoluce. Významně se zasloužil | ||
| + | o rozvoj průmyslu na Moravě a v tehdejším Prusku. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Bílková 7, s. 476n.; Studie z dějin hornictví, 27, 1998, s. 16 n.; Slezsko | ||
| + | 1, s. 16n.; Myška, s. 24. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | [[Kategorie:27- Hutník nebo metalurg]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1772]] | [[Kategorie:1772]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Larbert]] |
[[Kategorie:1846]] | [[Kategorie:1846]] | ||
[[Kategorie:Gliwice]] | [[Kategorie:Gliwice]] | ||
Verze z 24. 3. 2016, 09:23
| John BAILDON | |
 | |
| Narození | 11.12.1772 |
|---|---|
| Místo narození | Larbert (Velká Británie) |
| Úmrtí | 7.8.1846 |
| Místo úmrtí | Gliwice (Polsko) |
| Povolání | 27- Hutník nebo metalurg |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59137 |
BAILDON, John (též BELTON), * 11. 12. 1772 Larbert (Velká Británie), † 7. 8. 1846 Gliwice (Polsko), hutnický a strojírenský odborník, podnikatel
Pocházel ze staré zámožné skotské rodiny. Otec William B. působil v hutích v Carron u Larbertu ve středním Skotsku. B. získal vzdělání v mechanice a hydraulice, od otce pak utajované znalosti o výrobě železa. 1793 byl pozván ředitelem vrchního báňského úřadu ve Vratislavi Friedrichem Wilhelmem von Redenem jako technický poradce do Pruska. Zkonstruoval první litinový most u Strzegomi u Vratislavi, 1796 vybudoval v Gliwicích první koksovou vysokou pec na evropském kontinentě, 1798 uvedl do provozu první parní stroj v Horním Slezsku u Katovic v dąbrowském uhelném revíru, 1800 parní stroj v královské porcelánce v Berlíně. 1802 založil státní huť na železo Königshütte u Zabrze. Zakládal hutě na zinek, pudlovny, válcovny plechu aj. Stal se spolumajitelem několika podniků, zbohatl, zakládal vlastní uhelné doly a hutě. Získal také statky v Horním Slezsku. V polovině 90. let 18. století se seznámil s moravským železářským podnikatelem Janem Václavem Homoláčem. Vedle aktivit v Prusku začal spolu s mladším bratrem Williamem pracovat a investovat i na území habsburské monarchie na Moravě. 1802 vstoupil do Homoláčových služeb jako poradce v železárně ve Frýdlantu nad Ostravicí, s podílem na zisku. 1807–08 jednal neúspěšně o podobné funkci s hrabětem Karlem Josefem Salm-Reifferscheidtem, majitelem železárny v Blansku. Jako první, před Franzem Xaverem Rieplem, poznal význam nalezišť koksovatelného uhlí na Ostravsku pro lokalizaci hutí. 1809 se pokusil v blízkosti výchozů uhelných slojí u Ostravy založit pudlovnu a válcovnu plechu, pro překážky ze strany moravské zemské správy od projektu upustil. 1814 zkonstruoval první parní stroj na Moravě pro továrníka Christiana Wünsche v Brně. 1828 založil s příbuzným bratra Williama Vilémem Homoláčem a dalšími společníky pudlovnu a válcovnu u Katovic. Do konce života působil v pruském Slezsku, zde zemřel a byl pochován na hutnickém hřbitově v Gliwicích. B. patřil ke skupině anglických a skotských odborníků, kteří na přelomu 18. a 19. století zaváděli na evropském kontinentě technické vymoženosti anglické průmyslové revoluce. Významně se zasloužil o rozvoj průmyslu na Moravě a v tehdejším Prusku.
L: Bílková 7, s. 476n.; Studie z dějin hornictví, 27, 1998, s. 16 n.; Slezsko 1, s. 16n.; Myška, s. 24.
Pavel Vlašímský
