BALZER Jan Jiří st. 6.8.1736-14.11.1799: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku BALZER Jan Jindřich 6.8.1736-14.11.1799 na BALZER Jan Jiří st. 6.8.1736-14.11.1799 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Jiří BALZER st. | | jméno = Jan Jiří BALZER st. | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Balzer Jan Jiri portret.jpg |
| datum narození = křest 6.8.1736 | | datum narození = křest 6.8.1736 | ||
| místo narození = Choustníkovo Hradiště | | místo narození = Choustníkovo Hradiště | ||
Řádka 60: | Řádka 60: | ||
[[Kategorie:1799]] | [[Kategorie:1799]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Balzer Jan Jiri smrt.jpg|Smrt sv. Františka Xaverského, 70. léta 18 století | ||
+ | Balzer Jan Jiri prochazka.jpg|Procházka v parku, mědirytina, 70. léta 18. století | ||
+ | </gallery> |
Verze z 17. 9. 2017, 10:28
Jan Jiří BALZER st. | |
Narození | křest 6.8.1736 |
---|---|
Místo narození | Choustníkovo Hradiště |
Úmrtí | 14.11.1799 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 88- Umělecký řemeslník |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40074 |
BALZER, Jan Jiří st. (též BALTZER, PALTZER, Johann Heinrich d. Ae.), * křest 6. 8. 1736 Choustníkovo Hradiště, † 14. 11. 1799 Praha, rytec, vydavatel
Vyučil se u Michaela Heinricha Rentze. Po vyučení navštívil řadu výtvarných akademií v německých zemích a po návratu do Čech se 1758 usadil v Lysé nad Labem, kde si založil mědiryteckou dílnu a 1767 získal měšťanské právo. Již v té době byl činný i v Praze, kam přesídlil 1771. Zaměstnával své mladší bratry Františka (1740–po 1798), Matyáše (1747 až 1791) a Řehoře (1751–1824). Působil také jako nakladatel a vydavatel grafických listů, nejprve na Malé Straně a od 1777 na Starém Městě. 1791 byl jmenován členem Akademie der Bildenden Künstler ve Vídni. Po jeho smrti převzala vedení dílny spolu se syny Janem Karlem (1769–1805) a Antonínem Karlem (1771–1807) jeho vdova. Rukopis B. a jeho dílny se vyvíjel v průběhu desetiletí od lineárních mědirytin až k akvatintě, kterou používal pro reprodukci děl starých mistrů. Zvládal i techniku tzv. křídové manýry. Z rozsáhlé B. práce patří k nejvýznamnějším soubor 228 rytin podle žánrových kreseb Norberta Grunda, které vydal (1775–80) v řadě tematických sérií. Významné místo v jeho tvorbě zaujaly podobizny 90 významných českých a moravských osobností (např. Jan Žižka, Karel Škréta, Václav Hollar apod.), většinou zhotovených podle předloh Wilhelma Kleinhardta (byly vydávány s doprovodnými texty, jež psal zpočátku latinsky Mikuláš Adaukt Voigt a později německy František Martin Pelcl), dále soubory vedut z Krkonoš, z Rakouska a severní Itálie pro Topographie des Böhmischen Königreiches Jaroslava Schallera a také větší kolekce vedut z Prahy, zhotovených podle předloh J. A. Scottiho de Cassano, Josefa Carmine a Leopolda Paukerta. Jiným velkým souborem grafických listů, který ve své době dosáhl značné popularity, byl soubor pohledů na města a pevnosti dobyté na Turcích. B. své rytiny signoval jen zřídka jako „delineator“.
L: Czikan 1835, s. 174; P. Toman, Rodina grafiků Balzerů, in: Hollar 14, 1937, s. 117n.; Toman 1, s. 34n. (zde přehled starší literatury); Thieme – Becker 2, s. 430; BL 1, s. 46; NEU 1, s. 45; EČVU, s. 44; Saur 6, s. 539n. (zde přehled slovníkové literatury).
Jitka Lněničková