Biografický slovník
BANHANS Anton 8.11.1825-26.5.1902: Porovnání verzí
(BANHANS_Anton_von_8.11.1825-26.5.1902) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Anton | + | | jméno = Anton BANHANS |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.11.1825 | | datum narození = 8.11.1825 | ||
| − | | místo narození = Měcholupy | + | | místo narození = Měcholupy u Žatce |
| datum úmrtí = 26.5.1902 | | datum úmrtí = 26.5.1902 | ||
| − | | místo úmrtí = Vídeň | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák | | povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák | ||
21- Odborník rostlinné výroby | 21- Odborník rostlinné výroby | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BANHANS, Anton,''' ''* 8. 11. 1825 Měcholupy u Žatce, † 26. 5. 1902 Vídeň (Rakousko), právník, politik, státník'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z učitelské rodiny. Gymnázium absolvoval v Žatci | ||
| + | a v Praze. Po studiu práv na pražské univerzitě vstoupil 1848 | ||
| + | do státní služby. 1859 se stal centrálním ředitelem statků | ||
| + | Ernsta hraběte Waldsteina v Čechách. 1867 byl za německé | ||
| + | liberály zvolen ve volebním okrese Most, Bílina, Horní Litvínov | ||
| + | do českého zemského sněmu a vzápětí do říšské rady. | ||
| + | Pro obratnost v politických jednáních byl koncem 1867 povolán | ||
| + | za sekčního šéfa ministerstva vnitra. 1870 se nakrátko | ||
| + | stal ministrem zemědělství. 1870–71 stál v čele opozice německých | ||
| + | liberálů proti federalistickým snahám vlád Alfreda | ||
| + | Potockého a Karla Hohenwarta. Koncem 1871 přijal funkci | ||
| + | ministra obchodu v liberální Auerspergově vládě. Intenzivně | ||
| + | se věnoval zvláště základním problémům rakouských železnic. | ||
| + | Staral se o rozšiřování železniční sítě, usiloval o zrušení | ||
| + | státních subvencí soukromým drahám a o jejich včlenění | ||
| + | do systému státních drah, inicioval další zákony a opatření | ||
| + | upevňující pořádek a právní poměry na železnici. Jako ministr | ||
| + | obchodu měl hlavní zásluhu na zavedení metrického | ||
| + | systému. Počátkem 1875 v korupčním procesu s ředitelem | ||
| + | lvovsko-černovické dráhy Viktorem Ofenheimem byl B. | ||
| + | jako svědek vlády skandalizován a krátce poté pro údajné | ||
| + | zdravotní potíže z funkce ministra odstoupil. 1880–87 byl | ||
| + | prezidentem Dolnorakouského živnostenského spolku (Niederösterreichischer | ||
| + | Gewerbeverein). Když v jeho volebním | ||
| + | okrese převládly německé radikální proudy, vzdal se 1885 | ||
| + | poslaneckého mandátu nejprve v říšské radě a o rok později | ||
| + | i v českém zemském sněmu. Od 1890 stál v čele Dunajské | ||
| + | paroplavební společnosti (Donau-Dampfschiff ahrtsgesellschaft). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrology Neue Freie Presse, Wiener Abendpost, 26. 5. 1902; A. Buschmann, | ||
| + | Geschichte der Verwaltung der Eisenbahnen, in: Geschichte der Eisenbahnen | ||
| + | der Österr.-Ungar. Monarchie 4, Wien 1899, s. 230n.; A. Czedik, Zur Geschichte der k. k. österreichischen Ministerien 1861–1916, 1, Wien | ||
| + | 1917, s. 111n.; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 280n.; | ||
| + | ÖBL 1, s. 48; NDB 1, 576; BL 1, s. 47; Czeike 1, s. 245; O. Knauer, Österreichs | ||
| + | Männer des öff entlichen Lebens von 1848 bis heute, Wien 1960, | ||
| + | s. 15; H. Partisch, Österreicher aus Sudetendeutschem Stamme 6, Wien | ||
| + | 1961–79, s. 15. | ||
| + | |||
| + | Jan Novotný | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | [[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1825]] | [[Kategorie:1825]] | ||
[[Kategorie:Měcholupy]] | [[Kategorie:Měcholupy]] | ||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Verze z 5. 4. 2016, 12:43
| Anton BANHANS | |
 | |
| Narození | 8.11.1825 |
|---|---|
| Místo narození | Měcholupy u Žatce |
| Úmrtí | 26.5.1902 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
20- Finančník nebo pojišťovák 21- Odborník rostlinné výroby 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40092 |
BANHANS, Anton, * 8. 11. 1825 Měcholupy u Žatce, † 26. 5. 1902 Vídeň (Rakousko), právník, politik, státník
Pocházel z učitelské rodiny. Gymnázium absolvoval v Žatci a v Praze. Po studiu práv na pražské univerzitě vstoupil 1848 do státní služby. 1859 se stal centrálním ředitelem statků Ernsta hraběte Waldsteina v Čechách. 1867 byl za německé liberály zvolen ve volebním okrese Most, Bílina, Horní Litvínov do českého zemského sněmu a vzápětí do říšské rady. Pro obratnost v politických jednáních byl koncem 1867 povolán za sekčního šéfa ministerstva vnitra. 1870 se nakrátko stal ministrem zemědělství. 1870–71 stál v čele opozice německých liberálů proti federalistickým snahám vlád Alfreda Potockého a Karla Hohenwarta. Koncem 1871 přijal funkci ministra obchodu v liberální Auerspergově vládě. Intenzivně se věnoval zvláště základním problémům rakouských železnic. Staral se o rozšiřování železniční sítě, usiloval o zrušení státních subvencí soukromým drahám a o jejich včlenění do systému státních drah, inicioval další zákony a opatření upevňující pořádek a právní poměry na železnici. Jako ministr obchodu měl hlavní zásluhu na zavedení metrického systému. Počátkem 1875 v korupčním procesu s ředitelem lvovsko-černovické dráhy Viktorem Ofenheimem byl B. jako svědek vlády skandalizován a krátce poté pro údajné zdravotní potíže z funkce ministra odstoupil. 1880–87 byl prezidentem Dolnorakouského živnostenského spolku (Niederösterreichischer Gewerbeverein). Když v jeho volebním okrese převládly německé radikální proudy, vzdal se 1885 poslaneckého mandátu nejprve v říšské radě a o rok později i v českém zemském sněmu. Od 1890 stál v čele Dunajské paroplavební společnosti (Donau-Dampfschiff ahrtsgesellschaft).
L: nekrology Neue Freie Presse, Wiener Abendpost, 26. 5. 1902; A. Buschmann, Geschichte der Verwaltung der Eisenbahnen, in: Geschichte der Eisenbahnen der Österr.-Ungar. Monarchie 4, Wien 1899, s. 230n.; A. Czedik, Zur Geschichte der k. k. österreichischen Ministerien 1861–1916, 1, Wien 1917, s. 111n.; O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 280n.; ÖBL 1, s. 48; NDB 1, 576; BL 1, s. 47; Czeike 1, s. 245; O. Knauer, Österreichs Männer des öff entlichen Lebens von 1848 bis heute, Wien 1960, s. 15; H. Partisch, Österreicher aus Sudetendeutschem Stamme 6, Wien 1961–79, s. 15.
Jan Novotný
