Biografický slovník
BARÁČEK Pavel Jacquier 1.2.1885-30.8.1969: Porovnání verzí
(BARÁČEK_Pavel_Jacquier_1.2.1885-30.8.1969) |
|||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BARÁČEK, Pavel Jacquier,''' ''* 1. 2. 1885 Kladno, † 30. 8. 1969 Praha, politik, diplomat'' | |
| + | |||
| + | Po maturitě na reálce (1902) studoval na báňské akademii | ||
| + | v Lubně (Leoben) ve Štýrsku a v Příbrami, kde 1914 dosáhl | ||
| + | titulu inženýra. 1910–14 pracoval jako zástupce francouzské | ||
| + | hutní společnosti v Praze. 1908–14 se politicky exponoval | ||
| + | v mladé generaci České strany státoprávně pokrokové. Na | ||
| + | počátku první světové války se aktivně podílel na formování | ||
| + | domácí protirakouské rezistence. V listopadu 1914 odešel do | ||
| + | Švýcarska, kde do konce války působil jako přední čini tel | ||
| + | československého zahraničního odboje; organizoval zpravodajské | ||
| + | spojení mezi domácím a zahraničním odbojem a vybudoval | ||
| + | šifrovací službu zahraniční akce. V březnu 1915 přijel | ||
| + | s Masarykovým poselstvím do Prahy: předal vzkazy některým | ||
| + | politikům (mj. E. Benešovi, K. Kramářovi a V. Dykovi) | ||
| + | a Ch. G. Masarykové. 1918 řídil kancelář Národní rady československé | ||
| + | v Ženevě; 1919 vstoupil do československé zahraniční | ||
| + | služby. Od května do září 1919 delegát československého | ||
| + | ministerstva zahraničních věcí, od září 1919 do března | ||
| + | 1920 chargé d’affaires v Bernu; podílel se na navázání diplomatických | ||
| + | styků mezi ČSR a Švýcarskem. 1921–25 působil | ||
| + | jako přednosta šifrovacího oddělení ministerstva zahraničí | ||
| + | v Praze; 1925–28 československý vyslanec v Nizozemsku, | ||
| + | 1928–35 v Řecku; 1935–39 ministerský rada v ústředí ministerstva | ||
| + | zahraničí. Za druhé světové války se 1939–40 účastnil | ||
| + | československého zahraničního odboje ve Francii, 1940–45 | ||
| + | ve Velké Británii; 1942–44 byl vyslancem československé | ||
| + | exilové vlády u exilové vlády řecké. 1945–49 vedl restituční a | ||
| + | reparační oddělení ministerstva zahraničí v Praze, 1947 jmenován | ||
| + | odborovým přednostou. 1949 penzionován. Ke svému | ||
| + | jménu připojoval rodné jméno své francouzské manželky | ||
| + | Jacquier (Pavel Jacquier Baráček, Pavel Baráček-Jacquier). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 1/1, s. 442; Slovník prvního čs. odboje 1914–18, 1993, s. 9; Kolář | ||
| + | Elity, s. 9; Tomeš 1, s. 44n. | ||
| + | |||
| + | Josef Tomeš, František Kolář | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
[[Kategorie:Kladno]] | [[Kategorie:Kladno]] | ||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 5. 4. 2016, 13:02
| Pavel Jacquier BARÁČEK | |
 | |
| Narození | 1.2.1885 |
|---|---|
| Místo narození | Kladno |
| Úmrtí | 30.8.1969 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40100 |
BARÁČEK, Pavel Jacquier, * 1. 2. 1885 Kladno, † 30. 8. 1969 Praha, politik, diplomat
Po maturitě na reálce (1902) studoval na báňské akademii v Lubně (Leoben) ve Štýrsku a v Příbrami, kde 1914 dosáhl titulu inženýra. 1910–14 pracoval jako zástupce francouzské hutní společnosti v Praze. 1908–14 se politicky exponoval v mladé generaci České strany státoprávně pokrokové. Na počátku první světové války se aktivně podílel na formování domácí protirakouské rezistence. V listopadu 1914 odešel do Švýcarska, kde do konce války působil jako přední čini tel československého zahraničního odboje; organizoval zpravodajské spojení mezi domácím a zahraničním odbojem a vybudoval šifrovací službu zahraniční akce. V březnu 1915 přijel s Masarykovým poselstvím do Prahy: předal vzkazy některým politikům (mj. E. Benešovi, K. Kramářovi a V. Dykovi) a Ch. G. Masarykové. 1918 řídil kancelář Národní rady československé v Ženevě; 1919 vstoupil do československé zahraniční služby. Od května do září 1919 delegát československého ministerstva zahraničních věcí, od září 1919 do března 1920 chargé d’affaires v Bernu; podílel se na navázání diplomatických styků mezi ČSR a Švýcarskem. 1921–25 působil jako přednosta šifrovacího oddělení ministerstva zahraničí v Praze; 1925–28 československý vyslanec v Nizozemsku, 1928–35 v Řecku; 1935–39 ministerský rada v ústředí ministerstva zahraničí. Za druhé světové války se 1939–40 účastnil československého zahraničního odboje ve Francii, 1940–45 ve Velké Británii; 1942–44 byl vyslancem československé exilové vlády u exilové vlády řecké. 1945–49 vedl restituční a reparační oddělení ministerstva zahraničí v Praze, 1947 jmenován odborovým přednostou. 1949 penzionován. Ke svému jménu připojoval rodné jméno své francouzské manželky Jacquier (Pavel Jacquier Baráček, Pavel Baráček-Jacquier).
L: OSND 1/1, s. 442; Slovník prvního čs. odboje 1914–18, 1993, s. 9; Kolář Elity, s. 9; Tomeš 1, s. 44n.
Josef Tomeš, František Kolář
