BARTÍK Josef 30.6.1897-18.5.1968: Porovnání verzí

Z Personal
(BARTÍK_Josef_1897-1968)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Josef BARTÍK
 
| jméno = Josef BARTÍK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 1897
+
| datum narození = 30.6.1897
−
| místo narození = Stachy
+
| místo narození = Stachy u Prachatic
−
| datum úmrtí = 1968
+
| datum úmrtí = 18.5.1968
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef BARTÍK
+
}}
 +
 
 +
'''BARTÍK, Josef,''' ''* 30. 6. 1897 Stachy u Prachatic, † 18. 5. 1968 Praha, generál''
 +
 
 +
Vyrostl ve skromných poměrech u strýce. 1908–15 navštěvoval
 +
Vyšší reálné gymnázium v Sušici. V dubnu 1916 byl
 +
jako jednoroční dobrovolník odvelen na italské bojiště, kde
 +
byl zajat. V lednu 1917 se přihlásil do československých dobrovolnických
 +
jednotek v Itálii. Na italské frontě bojoval jako
 +
velitel čety a velitel výzvědného oddílu do 30. 5. 1918, kdy
 +
byl na Piavě těžce raněn. Od poloviny října 1919 vykonával
 +
funkci referenta pro Rumunsko a Itálii na zpravodajském oddělení
 +
Hlavního štábu ČSA. Později se stal referentem pátrací
 +
skupiny a od ledna 1935 byl pověřen vedením obranné sekce
 +
2. (zpravodajského) oddělení. Zasloužil se o mnohé úspěchy
 +
československé kontrarozvědky. 14. 3. 1939 odletěl se skupinou
 +
zpravodajců do Velké Británie. Od května 1939 plnil
 +
zpravodajské úkoly v Polsku a od listopadu 1939 do června
 +
1940 vedl 2. oddělení Vojenské správy Československého
 +
národního výboru ve Francii. Pak pracoval v II. (zpravodajském)
 +
odboru MNO ve Velké Británii a od června 1941 do
 +
února 1942 zastával funkci přednosty 2. oddělení obranného
 +
zpravodajství (II. odbor MNO), 1942–45 přednosty zpravodajského
 +
odboru MV. 1. 3. 1945 odešel do Košic s pověřením
 +
organizovat obranné zpravodajství a státní bezpečnost
 +
v osvobozené vlasti. Od 10. 4. 1945 do 15. 1. 1946 byl přednostou
 +
odboru politického zpravodajství MV. V srpnu 1945
 +
získal hodnost brigádní generál. Po nuceném odchodu z MV
 +
byl přidělen k I. odboru MNO, kde se stal náhradníkem,
 +
prozatímním předsedou a předsedou odvolacího kárného výboru.
 +
9. 3. 1948 byl zatčen a 7. 9. 1948 odsouzen za údajné vyzrazení služebního tajemství a zneužití funkce k pěti letům
 +
těžkého žaláře, ke ztrátě čestných vyznamenání a zbaven hodnosti.
 +
Prošel vězením v „Domečku“, na Mírově, Pankráci,
 +
Ruzyni a v Leopoldově. 1953 byl propuštěn, pracoval pak
 +
jako zásobovač v Ústavu péče o matku a dítě v Praze-Podolí.
 +
25. 11. 1965 byl v plném rozsahu rehabilitován.
 +
 
 +
'''L:''' F. Moravec, Master of Spies. The Memoirs of General František Moravec,
 +
New York 1975; týž, Špión, jemuž nevěřili, Toronto 1977; J. Koutek, Tichá
 +
fronta, 1985; J. a S. Kokoškovi, Spor o agenta A 54, 1994; J. Kuklík – J. Němeček,
 +
Proti Benešovi!, 2003; Tomeš 1, s. 48.
 +
 
 +
'''P:''' Část pozůstalosti ve VÚA v Praze.
 +
 
 +
Zlatica Zudová-Lešková
  
−
== Literatura ==
 
−
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
−
 
 
[[Kategorie:1897]]
 
[[Kategorie:1897]]
 
[[Kategorie:Stachy]]
 
[[Kategorie:Stachy]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 8. 4. 2016, 11:29

Josef BARTÍK
Narození 30.6.1897
Místo narození Stachy u Prachatic
Úmrtí 18.5.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40224

BARTÍK, Josef, * 30. 6. 1897 Stachy u Prachatic, † 18. 5. 1968 Praha, generál

Vyrostl ve skromných poměrech u strýce. 1908–15 navštěvoval Vyšší reálné gymnázium v Sušici. V dubnu 1916 byl jako jednoroční dobrovolník odvelen na italské bojiště, kde byl zajat. V lednu 1917 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek v Itálii. Na italské frontě bojoval jako velitel čety a velitel výzvědného oddílu do 30. 5. 1918, kdy byl na Piavě těžce raněn. Od poloviny října 1919 vykonával funkci referenta pro Rumunsko a Itálii na zpravodajském oddělení Hlavního štábu ČSA. Později se stal referentem pátrací skupiny a od ledna 1935 byl pověřen vedením obranné sekce 2. (zpravodajského) oddělení. Zasloužil se o mnohé úspěchy československé kontrarozvědky. 14. 3. 1939 odletěl se skupinou zpravodajců do Velké Británie. Od května 1939 plnil zpravodajské úkoly v Polsku a od listopadu 1939 do června 1940 vedl 2. oddělení Vojenské správy Československého národního výboru ve Francii. Pak pracoval v II. (zpravodajském) odboru MNO ve Velké Británii a od června 1941 do února 1942 zastával funkci přednosty 2. oddělení obranného zpravodajství (II. odbor MNO), 1942–45 přednosty zpravodajského odboru MV. 1. 3. 1945 odešel do Košic s pověřením organizovat obranné zpravodajství a státní bezpečnost v osvobozené vlasti. Od 10. 4. 1945 do 15. 1. 1946 byl přednostou odboru politického zpravodajství MV. V srpnu 1945 získal hodnost brigádní generál. Po nuceném odchodu z MV byl přidělen k I. odboru MNO, kde se stal náhradníkem, prozatímním předsedou a předsedou odvolacího kárného výboru. 9. 3. 1948 byl zatčen a 7. 9. 1948 odsouzen za údajné vyzrazení služebního tajemství a zneužití funkce k pěti letům těžkého žaláře, ke ztrátě čestných vyznamenání a zbaven hodnosti. Prošel vězením v „Domečku“, na Mírově, Pankráci, Ruzyni a v Leopoldově. 1953 byl propuštěn, pracoval pak jako zásobovač v Ústavu péče o matku a dítě v Praze-Podolí. 25. 11. 1965 byl v plném rozsahu rehabilitován.

L: F. Moravec, Master of Spies. The Memoirs of General František Moravec, New York 1975; týž, Špión, jemuž nevěřili, Toronto 1977; J. Koutek, Tichá fronta, 1985; J. a S. Kokoškovi, Spor o agenta A 54, 1994; J. Kuklík – J. Němeček, Proti Benešovi!, 2003; Tomeš 1, s. 48.

P: Část pozůstalosti ve VÚA v Praze.

Zlatica Zudová-Lešková

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BARTÍK_Josef_30.6.1897-18.5.1968&oldid=92884“