Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BARTHOLD z BRAITENBERKA Jiří Pontanus ?1550-20.2.1614

{{Infobox - osoba
| jméno = Jiří Pontanus BARTHOLD z BRAITENBERKA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = po 1550
| místo narození = Most
| datum úmrtí = 20.2.1614
| místo úmrtí = 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel

| jiná jména = 
}}

'''BARTHOLD(US) z BRAITENBERKA, Jiří,''' ''řečený'' '''Pontanus''' ''(též BERTHOLD z PREITENBERKA, BREITENBERKA), * po 1550 Most, † 20. 2. 1614 ?, humanistický básník, spisovatel, duchovní''

Přízvisko Pontanus měl podle rodiště. Po studiu na školách
v Mostě, Plzni a Horšovském Týně odešel studovat k jezuitům
do Prahy (1573–77). Tam začal skládat básně věnované
církevním hodnostářům. Upozornil na sebe Šebestiána Freytaga
z Čepirohu, opata kláštera v Louce u Znojma, který ho
pozval do nově založené klášterní školy. B. vyučoval v Louce
tři roky a zároveň se vzdělával v básnictví. 1580 odešel zpět
do Prahy a spojil svou kariéru s osobností pražského arcibiskupa
Martina Medka, přítele z louckého kláštera. Nastoupil
jako Medkův tajemník, 1583 byl vysvěcen na kněze a postupně
jmenován kanovníkem vyšehradským, metropolitním,
olomouckým a budyšínským. 1588 byl povýšen do
šlechtického stavu (s přídomkem z Braitenberka podle hory
na Mostecku). 1589 se stal hrabětem svatého paláce a lateránského
dvora a za arcibiskupů Martina Medka, Zbyňka
Berky z Dubé, Karla Lamberka a Jana Lohelia generálním vikářem.
Patřil k významným osobnostem katolické české společnosti
rudolfínského období. Po celý život, především však
v 70.–90. letech 16. století, se věnoval literatuře, kterou psal
latinsky, česky (češtinu označil za svou mateřštinu) a německy.
Dochovaly se tři B. rukopisné sborníky ze 70. a 80. let 16.
století a panegyrické sbírky z let 1593–95 s příležitostnými,
tematicky utříděnými básněmi, často adresovanými vlivným
osobnostem i přátelům. B. psal také rozsáhlejší skladby o českých
světcích ''Vita'' ''Hroznatae'' (1581, tiskem 1586), ''Hymnus''
''de S. Procopio'' (1588), ''Vita S.'' ''Ivan'' (1591, 1592 i česky, ''Život''
''svatého'' ''Ivana,'' ''jehožto'' ''tělo'' ''v kostele'' ''sv. Jana'' ''v Skále'' ''pochované''
''v Pánu'' ''odpočívá''; 1591 a 1596 německy, ''Das'' ''Leben'' ''S. Iuani''),
přehled životopisů českých patronů ''Duchovní'' ''obveselení''
''koruny'' ''české'' (1599), podobně laděné sbírky ''Hymni'' (1590),
''Spirituale'' ''regni'' ''Bohemiae'' (1599), ''Hymnorum'' ''sacrorum'' ''libri''
''tres'' (1602). Je autorem spisu ''Bruxia'' (tiskem 1593), básnickou
formou podávajícího zeměpisné a historické informace
o Mostu, dále prózy o české historii, všímající si vedle osob vládců především světců, biskupů, arcibiskupů i zázraků,
''Bohemia'' ''pia'' (1608), veršovaného díla ''Calendarium'' ''poeticum''
(1608), pohřebních řečí, kázání, alegorií, protitureckého
spisu o albánském hrdinovi Skanderbegovi (1609). B. spisy
se vyznačovaly formální vybroušeností a zdobností, někdy
ovšem na úkor srozumitelnosti. Byl majitelem velké knihovny.
Silně jej ovlivnilo nastupující baroko.

'''D:''' rukopisné sborníky: Carmina composita a G. Bartholdo, 1572–76; Carminum
fragmenta Georgii Bartholdi Pontani eorum, quae in monasterio
Lucensi composui, nisi quod quaedam in maiori erant scripta, quaedam in
proprio volumine, ut vita 3. † Mariarium, 1577–79; Carmina diversa authore
Georgio Bartholdo Pontano, 1580–87; drama Primitae sacrae poesos
Christum natum, tum a b. Virgine matre sub sepultura lamentatum, tandem
a duobus discipulis in Emaus post resurrectionem cognitum, comoedia et
dialogis celebrantes, 1589; soubor B. básní a překladů: Mantissa vel appendix
elucubrationum poeticarum Pontanorum, ubi epigrammata varia eaque non
illepida adiunctis in fine nonnullis elegantissimis poeticis descriptionibus,
1595; žertovná báseň o podagře: Triumphus podagrae, in gratiam et favorem
omnium cum ea confl ictantium, accurate conscriptus et heroico carmine
adumbratus, 1605.

'''L:''' RHB 1, s. 137n. (se soupisem díla); OSN 20, s. 217; ISN 2, s. 183; KSN
1, s. 435; A. Podlaha, Series 1, s. 137n.; MSN 1, s. 399; SDLČ, s. 69; DČL
1, s. 874, J. Vašica, České literární baroko, 1995, s. 287.

Jaroslav Richter

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1550]]
[[Kategorie:Most]]
[[Kategorie:1614]]