Biografický slovník
BARTOŠ Augustin 29.2.1888-24.1.1969: Porovnání verzí
(BARTOŠ_Augustin_29.2.1888-24.1.1969) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Augustin BARTOŠ | | jméno = Augustin BARTOŠ | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bartos Augustin portret.PNG |
| datum narození = 29.2.1888 | | datum narození = 29.2.1888 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Červený Kostelec |
| datum úmrtí = 24.1.1969 | | datum úmrtí = 24.1.1969 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 240 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BARTOŠ, Augustin,''' ''* 29. 2. 1888 Červený Kostelec, † 24. 1. 1969 Praha, vychovatel, defektolog, odborný publicista'' | ||
| + | |||
| + | V mládí získal pedagogické vzdělání a celoživotně se věnoval | ||
| + | problematice výchovy a vzdělávání. Už ve své první samostatné | ||
| + | publikaci ''Papír'' ''ve zdobném'' ''kreslení'' (1914) se projevil | ||
| + | jako průkopník nových pedagogických postupů. Od počátku | ||
| + | dvacátých let 20. století, kdy česká veřejnost i učitelé zahájili | ||
| + | diskusi o reformě školského systému v samostatné ČSR, | ||
| + | stál B. na straně přívrženců tzv. volné školy, která odmítala | ||
| + | výchovu jako prostředek násilného přizpůsobení dítěte požadavkům | ||
| + | dospělých. V té době publikoval své nejúspěšnější | ||
| + | knihy ''Dítě a'' ''práce'' (1920), ''Škola'' ''a práce'' (1. vyd. 1920, 2. vyd. | ||
| + | 1923), ''Z lásky'' (1924) a ''Dětská'' ''organizace'' (1926). Ve svých | ||
| + | úvahách, které se opíraly o pedagogickou praxi, zdůrazňoval | ||
| + | princip dobrovolnosti ve výchově. Velkou pozornost věnoval | ||
| + | otázkám formování dětského kolektivu a významu dětské | ||
| + | tvořivosti pro rozvoj pracovních aktivit. Vlivem MUDr. Rudolfa | ||
| + | Jedličky a jeho bratra MUDr. Michala Jedličky se začal | ||
| + | zabývat také problematikou výchovy a vzdělávání tělesně, | ||
| + | případně i duševně postižené mládeže. Jako dlouhodobý pracovník | ||
| + | a vrchní ředitel Jedličkova ústavu pro zmrzačené měl | ||
| + | příležitost realizovat své výchovné zásady v praxi. Jeho dílu | ||
| + | se dostalo uznání doma i v zahraničí včetně mezinárodních | ||
| + | ocenění. 1925 získal cenu na hygienické výstavě ve Vídni | ||
| + | a ve stejném roce uspěl také s ukázkami výsledků práce postižených | ||
| + | dětí na výstavě dekorativního umění v Paříži. Od | ||
| + | druhé poloviny 20. let se badatelsky i pracovně soustředil na | ||
| + | speciální pedagogiku a publikoval v tomto oboru práce ''Cestou'' | ||
| + | ''k životu'' (1925) a ''Mrzák'' (1928). Autobiografické prvky | ||
| + | obsahovala kniha ''Do vzpomínek'' (1927). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' MSN 1, s. 401; OSND 4/1, s. 463; Otázky defektologie 1968/9, s. 209n.; | ||
| + | Učitelské noviny 19, 1969, č. 6. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/33762 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
| + | [[Kategorie:Červený Kostelec]] | ||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 25. 9. 2019, 18:56
| Augustin BARTOŠ | |
 | |
| Narození | 29.2.1888 |
|---|---|
| Místo narození | Červený Kostelec |
| Úmrtí | 24.1.1969 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 240 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40272 |
BARTOŠ, Augustin, * 29. 2. 1888 Červený Kostelec, † 24. 1. 1969 Praha, vychovatel, defektolog, odborný publicista
V mládí získal pedagogické vzdělání a celoživotně se věnoval problematice výchovy a vzdělávání. Už ve své první samostatné publikaci Papír ve zdobném kreslení (1914) se projevil jako průkopník nových pedagogických postupů. Od počátku dvacátých let 20. století, kdy česká veřejnost i učitelé zahájili diskusi o reformě školského systému v samostatné ČSR, stál B. na straně přívrženců tzv. volné školy, která odmítala výchovu jako prostředek násilného přizpůsobení dítěte požadavkům dospělých. V té době publikoval své nejúspěšnější knihy Dítě a práce (1920), Škola a práce (1. vyd. 1920, 2. vyd. 1923), Z lásky (1924) a Dětská organizace (1926). Ve svých úvahách, které se opíraly o pedagogickou praxi, zdůrazňoval princip dobrovolnosti ve výchově. Velkou pozornost věnoval otázkám formování dětského kolektivu a významu dětské tvořivosti pro rozvoj pracovních aktivit. Vlivem MUDr. Rudolfa Jedličky a jeho bratra MUDr. Michala Jedličky se začal zabývat také problematikou výchovy a vzdělávání tělesně, případně i duševně postižené mládeže. Jako dlouhodobý pracovník a vrchní ředitel Jedličkova ústavu pro zmrzačené měl příležitost realizovat své výchovné zásady v praxi. Jeho dílu se dostalo uznání doma i v zahraničí včetně mezinárodních ocenění. 1925 získal cenu na hygienické výstavě ve Vídni a ve stejném roce uspěl také s ukázkami výsledků práce postižených dětí na výstavě dekorativního umění v Paříži. Od druhé poloviny 20. let se badatelsky i pracovně soustředil na speciální pedagogiku a publikoval v tomto oboru práce Cestou k životu (1925) a Mrzák (1928). Autobiografické prvky obsahovala kniha Do vzpomínek (1927).
L: MSN 1, s. 401; OSND 4/1, s. 463; Otázky defektologie 1968/9, s. 209n.; Učitelské noviny 19, 1969, č. 6.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková
