Biografický slovník
BASSEVI von Treuenberg Jakob 1570-1634: Porovnání verzí
(BASSEVI_Jakob_1570-1634) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Jakob BASSEVI | + | | jméno = Jakob BASSEVI von Treuenberg |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1570 | | datum narození = 1570 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Verona (Itálie) |
| datum úmrtí = 1634 | | datum úmrtí = 1634 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mladá Boleslav |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BASSEVI von Treuenberg, Jakob,''' ''(též BAŠEVI, z BATŠEVA), zv. Jakub Šmiles, * 1570 Verona (Itálie), † 1634 Mladá Boleslav, dvorní bankéř, představený pražské židovské obce'' | |
| + | |||
| + | Do Prahy přišel spolu se svým bratrem Samuelem v devadesátých | ||
| + | letech 16. století. Stal se bankéřem tří císařů – Rudolfa | ||
| + | II., Matyáše i Ferdinanda II. a jeho transakce sahaly daleko | ||
| + | za hranice Čech. 1599 za služby císařskému dvoru získal | ||
| + | i s celou rodinou řadu privilegií – např. právo svobodného obchodování, volného pohybu po rakouských i německých | ||
| + | územích bez zvláštního označení, právo být souzen císařem | ||
| + | a 1622 jej jako prvního Žida v monarchii povýšil Ferdinand | ||
| + | II. do šlechtického stavu. 1616 se stal představeným pražské | ||
| + | židovské obce. 1627 dal vystavět v židovském ghettu třípatrový | ||
| + | manýristický palác s arkádovým nádvořím. Finančně | ||
| + | přispěl i na další obecní stavby, především na špitál a lázně, | ||
| + | nechal postavit i raně barokní Velkodvorskou synagogu. Jeho | ||
| + | zásluhou získali pražští Židé po bělohorských událostech | ||
| + | povolení nakupovat domy konfiskované exulantům a B. | ||
| + | je mohl chránit i před útoky císařských vojáků. S Karlem | ||
| + | z Lichtenštejna, Albrechtem z Valdštejna, Pavlem Michnou | ||
| + | z Vacínova a Hansem de Witte byl od 1622 členem mincovního | ||
| + | konsorcia, jehož finanční machinace vedly k postupnému | ||
| + | znehodnocení měny. Po smrti Karla z Lichtenštejna | ||
| + | (1627) byl na císařův pokyn B. zatčen a uvězněn. Podařilo se | ||
| + | mu po čtyřiceti dnech uprchnout k Albrechtovi z Valdštejna | ||
| + | do Jičína, kde se 1628 dostal do čela obchodní skupiny a stal | ||
| + | se jedním z hlavních strůjců prosperity panství frýdlantského | ||
| + | vévody. Jeho kariéra skončila s Valdštejnovou smrtí (1634), | ||
| + | B. uprchl do Mladé Boleslavi a tam téhož roku zemřel. Byl | ||
| + | pochován na tamním židovském hřbitově. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2. vyd., 2001, s. 77n.; J. | ||
| + | Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, s. 382n. | ||
| + | |||
| + | Ivana Ebelová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1570]] | [[Kategorie:1570]] | ||
| + | [[Kategorie:Verona]] | ||
[[Kategorie:1634]] | [[Kategorie:1634]] | ||
| + | [[Kategorie:Mladá Boleslav]] | ||
Verze z 3. 5. 2016, 15:46
| Jakob BASSEVI von Treuenberg | |
 | |
| Narození | 1570 |
|---|---|
| Místo narození | Verona (Itálie) |
| Úmrtí | 1634 |
| Místo úmrtí | Mladá Boleslav |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40388 |
BASSEVI von Treuenberg, Jakob, (též BAŠEVI, z BATŠEVA), zv. Jakub Šmiles, * 1570 Verona (Itálie), † 1634 Mladá Boleslav, dvorní bankéř, představený pražské židovské obce
Do Prahy přišel spolu se svým bratrem Samuelem v devadesátých letech 16. století. Stal se bankéřem tří císařů – Rudolfa II., Matyáše i Ferdinanda II. a jeho transakce sahaly daleko za hranice Čech. 1599 za služby císařskému dvoru získal i s celou rodinou řadu privilegií – např. právo svobodného obchodování, volného pohybu po rakouských i německých územích bez zvláštního označení, právo být souzen císařem a 1622 jej jako prvního Žida v monarchii povýšil Ferdinand II. do šlechtického stavu. 1616 se stal představeným pražské židovské obce. 1627 dal vystavět v židovském ghettu třípatrový manýristický palác s arkádovým nádvořím. Finančně přispěl i na další obecní stavby, především na špitál a lázně, nechal postavit i raně barokní Velkodvorskou synagogu. Jeho zásluhou získali pražští Židé po bělohorských událostech povolení nakupovat domy konfiskované exulantům a B. je mohl chránit i před útoky císařských vojáků. S Karlem z Lichtenštejna, Albrechtem z Valdštejna, Pavlem Michnou z Vacínova a Hansem de Witte byl od 1622 členem mincovního konsorcia, jehož finanční machinace vedly k postupnému znehodnocení měny. Po smrti Karla z Lichtenštejna (1627) byl na císařův pokyn B. zatčen a uvězněn. Podařilo se mu po čtyřiceti dnech uprchnout k Albrechtovi z Valdštejna do Jičína, kde se 1628 dostal do čela obchodní skupiny a stal se jedním z hlavních strůjců prosperity panství frýdlantského vévody. Jeho kariéra skončila s Valdštejnovou smrtí (1634), B. uprchl do Mladé Boleslavi a tam téhož roku zemřel. Byl pochován na tamním židovském hřbitově.
L: T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2. vyd., 2001, s. 77n.; J. Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, s. 382n.
Ivana Ebelová
