Biografický slovník
BASSEVI von Treuenberg Jakob 1570-1634: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku BASSEVI Jakob 1570-1634 na BASSEVI von Treuenberg Jakob 1570-1634 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jakob BASSEVI von Treuenberg | | jméno = Jakob BASSEVI von Treuenberg | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bassevi Jakob von Treuenberg portret.jpg |
| datum narození = 1570 | | datum narození = 1570 | ||
| místo narození = Verona (Itálie) | | místo narození = Verona (Itálie) | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
[[Kategorie:1634]] | [[Kategorie:1634]] | ||
[[Kategorie:Mladá Boleslav]] | [[Kategorie:Mladá Boleslav]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Bassevi Jakob von Treuenberg palac.jpg|Palác Jakoba Bassevi v pražském ghettu | ||
| + | Bassevi Jakob von Treuenberg hrob.jpg|Hrob Jakoba Bassevi v Mladé Boleslavi | ||
| + | </gallery> | ||
Verze z 25. 6. 2018, 19:43
| Jakob BASSEVI von Treuenberg | |
 | |
| Narození | 1570 |
|---|---|
| Místo narození | Verona (Itálie) |
| Úmrtí | 1634 |
| Místo úmrtí | Mladá Boleslav |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40388 |
BASSEVI von Treuenberg, Jakob, (též BAŠEVI, z BATŠEVA), zv. Jakub Šmiles, * 1570 Verona (Itálie), † 1634 Mladá Boleslav, dvorní bankéř, představený pražské židovské obce
Do Prahy přišel spolu se svým bratrem Samuelem v devadesátých letech 16. století. Stal se bankéřem tří císařů – Rudolfa II., Matyáše i Ferdinanda II. a jeho transakce sahaly daleko za hranice Čech. 1599 za služby císařskému dvoru získal i s celou rodinou řadu privilegií – např. právo svobodného obchodování, volného pohybu po rakouských i německých územích bez zvláštního označení, právo být souzen císařem a 1622 jej jako prvního Žida v monarchii povýšil Ferdinand II. do šlechtického stavu. 1616 se stal představeným pražské židovské obce. 1627 dal vystavět v židovském ghettu třípatrový manýristický palác s arkádovým nádvořím. Finančně přispěl i na další obecní stavby, především na špitál a lázně, nechal postavit i raně barokní Velkodvorskou synagogu. Jeho zásluhou získali pražští Židé po bělohorských událostech povolení nakupovat domy konfiskované exulantům a B. je mohl chránit i před útoky císařských vojáků. S Karlem z Lichtenštejna, Albrechtem z Valdštejna, Pavlem Michnou z Vacínova a Hansem de Witte byl od 1622 členem mincovního konsorcia, jehož finanční machinace vedly k postupnému znehodnocení měny. Po smrti Karla z Lichtenštejna (1627) byl na císařův pokyn B. zatčen a uvězněn. Podařilo se mu po čtyřiceti dnech uprchnout k Albrechtovi z Valdštejna do Jičína, kde se 1628 dostal do čela obchodní skupiny a stal se jedním z hlavních strůjců prosperity panství frýdlantského vévody. Jeho kariéra skončila s Valdštejnovou smrtí (1634), B. uprchl do Mladé Boleslavi a tam téhož roku zemřel. Byl pochován na tamním židovském hřbitově.
L: T. Pěkný, Historie Židů v Čechách a na Moravě, 2. vyd., 2001, s. 77n.; J. Janáček, Valdštejn a jeho doba, 1978, s. 382n.
Ivana Ebelová
Palác Jakoba Bassevi v pražském ghettu
Hrob Jakoba Bassevi v Mladé Boleslavi
