BAS Otakar 21.3.1879-18.3.1939: Porovnání verzí

Z Personal
(BAS_Otakar_21.3.1879-18.3.1939)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 18.3.1939
 
| datum úmrtí = 18.3.1939
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otakar BAS
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 264
 +
}}
  
== Literatura ==
+
'''BAS, Otakar,''' ''* 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik''
 +
 
 +
Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích
 +
se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke
 +
svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních
 +
zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem
 +
do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha
 +
Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908
 +
měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem
 +
v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910)
 +
a během první světové války v procesech před vojenskými
 +
soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém
 +
studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové
 +
(1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18)
 +
a přispíval do deníku ''Samostatnost''. Po první světové válce
 +
působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích
 +
významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku
 +
''Reforma'' (později ''Národní'' ''střed'') a byl předsedou správní rady
 +
Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského
 +
zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského
 +
výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy
 +
živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu
 +
působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také
 +
aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních
 +
institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy
 +
Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se
 +
svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných
 +
publikací. Několik dní po okupaci českých zemí
 +
vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu.
 +
 
 +
'''D:''' Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního
 +
zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky,
 +
1935.
 +
 
 +
'''L:''' J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš
 +
1, s. 54.
 +
 
 +
Vlastislav Lacina
 
    
 
    
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
Řádka 19: Řádka 55:
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1879]]
 
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:Hradec_Králové]]
+
[[Kategorie:Hradec Králové]]
 
[[Kategorie:1939]]
 
[[Kategorie:1939]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 26. 9. 2019, 19:26

Otakar BAS
Narození 21.3.1879
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 18.3.1939
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 264
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40368

BAS, Otakar, * 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik

Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908 měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910) a během první světové války v procesech před vojenskými soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové (1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18) a přispíval do deníku Samostatnost. Po první světové válce působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku Reforma (později Národní střed) a byl předsedou správní rady Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných publikací. Několik dní po okupaci českých zemí vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu.

D: Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky, 1935.

L: J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš 1, s. 54.

Vlastislav Lacina