BAS Otakar 21.3.1879-18.3.1939: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 18.3.1939 | | datum úmrtí = 18.3.1939 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br /> |
− | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
− | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 264 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 26. 9. 2019, 19:26
Otakar BAS | |
Narození | 21.3.1879 |
---|---|
Místo narození | Hradec Králové |
Úmrtí | 18.3.1939 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 264 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40368 |
BAS, Otakar, * 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik
Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908 měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910) a během první světové války v procesech před vojenskými soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové (1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18) a přispíval do deníku Samostatnost. Po první světové válce působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku Reforma (později Národní střed) a byl předsedou správní rady Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných publikací. Několik dní po okupaci českých zemí vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu.
D: Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky, 1935.
L: J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš 1, s. 54.
Vlastislav Lacina