Biografický slovník
BAS Otakar 21.3.1879-18.3.1939: Porovnání verzí
(BAS_Otakar_21.3.1879-18.3.1939) |
|||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BAS, Otakar,''' ''* 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik'' | |
| + | |||
| + | Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích | ||
| + | se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke | ||
| + | svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních | ||
| + | zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem | ||
| + | do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha | ||
| + | Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908 | ||
| + | měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem | ||
| + | v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910) | ||
| + | a během první světové války v procesech před vojenskými | ||
| + | soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém | ||
| + | studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové | ||
| + | (1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18) | ||
| + | a přispíval do deníku ''Samostatnost''. Po první světové válce | ||
| + | působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích | ||
| + | významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku | ||
| + | ''Reforma'' (později ''Národní'' ''střed'') a byl předsedou správní rady | ||
| + | Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského | ||
| + | zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského | ||
| + | výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy | ||
| + | živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu | ||
| + | působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také | ||
| + | aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních | ||
| + | institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy | ||
| + | Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se | ||
| + | svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných | ||
| + | publikací. Několik dní po okupaci českých zemí | ||
| + | vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního | ||
| + | zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky, | ||
| + | 1935. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš | ||
| + | 1, s. 54. | ||
| + | |||
| + | Vlastislav Lacina | ||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 56: | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Hradec Králové]] |
[[Kategorie:1939]] | [[Kategorie:1939]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 3. 5. 2016, 14:59
| Otakar BAS | |
 | |
| Narození | 21.3.1879 |
|---|---|
| Místo narození | Hradec Králové |
| Úmrtí | 18.3.1939 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
44- Právník 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40368 |
BAS, Otakar, * 21. 3. 1879 Hradec Králové, † 18. 3. 1939 Praha, advokát, politik
Studoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích se zpočátku pokusil o kariéru ve státní službě. Vzhledem ke svým politickým aktivitám ve prospěch českých národních zájmů však narazil na problémy, které vyřešil odchodem do soukromé kanceláře českého ministra krajana Bedřicha Pacáka v Kutné Hoře. Poté se věnoval advokacii, od 1908 měl samostatnou advokátní kancelář. Mimo jiné byl obhájcem v procesu s vůdčími českými antimilitaristy (1910) a během první světové války v procesech před vojenskými soudy. Za vysokoškolských studií pracoval v pokrokovém studentském hnutí, poté byl činný v stranách radikálně pokrokové (1899–1908) a státoprávně pokrokové (1908–18) a přispíval do deníku Samostatnost. Po první světové válce působil v živnostenské straně a brzy se stal jedním z jejích významných představitelů. Pravidelně psal články do deníku Reforma (později Národní střed) a byl předsedou správní rady Živnostenského domu. 1928 byl zvolen členem zemského zastupitelstva a o dva roky později se stal přísedícím zemského výboru v Čechách. V těchto orgánech prosazoval zájmy živnostnictva. Ve volbách 1935 byl zvolen senátorem a v senátu působil v letech 1935–38 jako místopředseda. Byl také aktivním členem výboru několika sociálněpolitických a kulturních institucí. Významná byla jeho činnost místopředsedy Společnosti pro boj s pohlavními nemocemi. V souvislosti se svou advokátní praxí a politickou činností napsal řadu příležitostných publikací. Několik dní po okupaci českých zemí vojsky nacistického Německa spáchal sebevraždu.
D: Radikální studentské hnutí, b. d.; Pohlavní život ve světle našeho trestního zákonodárství, 1927; Proč nejsme socialisty?, 1928; Z obhájcovy aktovky, 1935.
L: J. Kolářík, Příruční slovník politický a hospodářský, 1937, s. 108; Tomeš 1, s. 54.
Vlastislav Lacina
