BATĚK Alexandr Sommer 15.6.1874-6.4.1944: Porovnání verzí

Z Personal
(BATĚK-SOMMER_Alexandr_15.6.1874-6.4.1944)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Alexandr BATĚK-SOMMER
+
| jméno = Alexandr Sommer BATĚK  
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 15.6.1874
 
| datum narození = 15.6.1874
| místo narození = Prádlo
+
| místo narození = Prádlo u Nepomuku
 
| datum úmrtí = 6.4.1944
 
| datum úmrtí = 6.4.1944
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Alexandr BATĚK-SOMMER
+
}}
 +
 
 +
'''BATĚK, Alexandr Sommer,''' * 15. 6. 1874 Prádlo u Nepomuku, † 6. 4. 1944 Praha, chemik, popularizátor přírodních věd, myslitel, pedagog
 +
 
 +
Syn z rodiny venkovského učitele, 1893 maturoval na klasickém
 +
Akademickém gymnáziu v Praze. Po jednoroční vojenské
 +
službě studoval 1894–98 zprvu matematiku a fyziku, od
 +
druhého ročníku pod vlivem přednášek B. Raýmana chemii
 +
u profesora B. Braunera na filozofické fakultě české univerzity
 +
v Praze (1899 PhDr. na základě práce ''Revize'' ''atomové''
 +
''váhy'' ''ceria'', knižně 1903), poslouchal rovněž filozofii u T. G.
 +
Masaryka, srovnávací jazykovědu u J. Zubatého, orientalistiku
 +
u R. Dvořáka. Na základě Braunerova doporučení strávil
 +
zimní semestr 1899 v Londýně u prof. Ramsaye a po studijním
 +
pobytu v anglických chemických laboratořích byl v letním
 +
semestru 1900 v Paříži u prof. Moissana, Becquerela a
 +
Berthelota. 1900–02 působil jako prefekt Strakovy akademie
 +
a současně jako spolupracovník předčasně zemřelého O. Šulce,
 +
zakladatele české fyzikální chemie, v jeho soukromé laboratoři.
 +
Po Šulcově smrti se stal krátce asistentem prof. K. Preise
 +
na české technice. 1902–03 vyučoval jako suplent chemii
 +
a fyziku na reálce v Jičíně, 1903–12 byl profesorem chemie
 +
na Vyšší průmyslové škole v Plzni, 1912–32 vedl chemické
 +
oddělení Vyšší průmyslové školy v Praze na Betlémském náměstí.
 +
B. dvojí pokus o habilitaci byl zamítnut. Za války byl
 +
mobilizován do vojenských chemických laboratoří ve Vídni.
 +
Člen české luteránské církve a realistické, od 1920 socialistické
 +
(národně socialistické) strany. Jméno Sommer bylo rodné
 +
jméno jeho matky, které v reformačním duchu přijal jako
 +
druhé jméno křestní, psával se též Sommer-Batěk. Zemřel ve
 +
své vilce v Liboci na selhání srdce.
 +
 
 +
B. bibliografie obsahuje více než 200 titulů. Přes extenzivní
 +
zájmy, kdy mnohdy diletantsky zasahoval do řady oblastí
 +
vědeckých i mysticko-iracionálních, obsahovalo jeho dílo
 +
pozoruhodné podněty. 1900 byl vyzván O. Šulcem k opravě
 +
českého chemického názvosloví a vypracoval soudobou
 +
terminologii podvojných sloučenin, do definitivního tvaru
 +
ji dovedl jeho přítel ze studií E. Votoček (přijato 1914, schváleno
 +
po vzniku ČSR). B. byl průkopníkem eletrochemie
 +
(''Elektroměr'' ''v acidimetrii'', 1901), autorem studií ''O působení''
 +
''kysličníku'' ''siřičitého'' ''na zásadité'' ''sírany'' ''vzácných'' ''zemin'' (1902),
 +
''Dělení'' ''thoria'' ''od ceriálních'' ''zemin'' (Berlín 1905), ''Difúze'' a její
 +
''využití'' (habilitace, 1922–23), o odpadních vodách z kliháren
 +
a továren na umělá hnojiva a o okysličenosti vod (obě 1914).
 +
Mimoto se zabýval i didaktikou chemie (''Pokusná'' ''chemie''
 +
''prostonárodní'' ''s výkladem'' ''teoretickým'', 1902, ''Chemie'' ''v příkladech'',
 +
1907), dějinami chemie (''Chemie'' ''starých'' ''Indů'', 1904,
 +
''Jatrochemie'', 1913, ''Chemické'' ''vynálezy'' ''a objevy'', 1930). Byl autorem
 +
učebnice chemické technologie (1910) a anorganické
 +
chemie (1913–14) pro průmyslové školy, výkladové sbírky
 +
chemických vzorců (1923) a chemických rovnic (1927), propagoval
 +
Mendělejevovu periodickou soustavu, darwinismus,
 +
eubiotiku, abstinentství, nekuřáctví, vegetariánství a nudismus jako základ správné životosprávy. Přednášky vycházely
 +
tiskem ve zvláštní knižnici. Založil lidovýchovné sdružení,
 +
hlásící se k Masarykovu, Tolstého a Gándhího učení. Ač byl
 +
ovlivněn anglosaským modelem edukace a inspirovaly jej reformy
 +
J. Deweye, dospěl v meziválečném období na teosofické
 +
pozice, jeho dějiny mystiky, magie a starověkých mystérií
 +
vynikaly amatérismem a nekritičností výkladu. Byl členem
 +
vedení České teosofické jednoty a zastupoval ČSR v Antroposofické společnosti R. Steinera. Hodnotu si však uchoval
 +
jeho sociálně myslitelský odkaz. Vedle P. Moudré a J. Wurmové
 +
patřil k organizátorům českého pacifismu. Angažoval
 +
se v české provincii Armády spásy a vyvíjel úsilí o překonání
 +
sociálních následků války. B. časopisecké podniky byly epizodické,
 +
beletristické pokusy nezdařilé a snaha o univerzálně
 +
použitelné (neoglyfické) písmo vyzněla naprázdno. Význam
 +
měly vzpomínky ''Jak jsem'' ''padesát'' ''let'' ''žil a'' ''pracoval'' (1925).
 +
Velké práce z posledního tvůrčího období zůstaly v rukopise.
 +
 
 +
'''L:''' A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 22; J. Baborovský, A. S. B.,
 +
in: Naše věda 24, 1946, s. 215; F. Petrů – B. Hájek, A. S. B., in: Přírodní
 +
vědy ve škole 5, 1955, s. 372n.; OSN 28, s. 90; OSND 1/1, s. 480; ČBS,
 +
s. 30; Tomeš 1, s. 57n.
 +
 
 +
'''P:''' SÚA Praha (s inventářem); Archiv města Plzně (korespondence); Archiv
 +
NM Praha (společenské aktivity).
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
KSN I, 449; DEU, 386; C C, 302; OSN 28, 90; NTM; ČBS, 30; Hájek;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
 
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:1874]]
 
[[Kategorie:Prádlo]]
 
[[Kategorie:Prádlo]]
 
[[Kategorie:1944]]
 
[[Kategorie:1944]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 6. 5. 2016, 09:51

Alexandr Sommer BATĚK
Narození 15.6.1874
Místo narození Prádlo u Nepomuku
Úmrtí 6.4.1944
Místo úmrtí Praha
Povolání

3- Chemik nebo alchymista 63- Spisovatel

67- Nakladatel nebo vydavatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=86040

BATĚK, Alexandr Sommer, * 15. 6. 1874 Prádlo u Nepomuku, † 6. 4. 1944 Praha, chemik, popularizátor přírodních věd, myslitel, pedagog

Syn z rodiny venkovského učitele, 1893 maturoval na klasickém Akademickém gymnáziu v Praze. Po jednoroční vojenské službě studoval 1894–98 zprvu matematiku a fyziku, od druhého ročníku pod vlivem přednášek B. Raýmana chemii u profesora B. Braunera na filozofické fakultě české univerzity v Praze (1899 PhDr. na základě práce Revize atomové váhy ceria, knižně 1903), poslouchal rovněž filozofii u T. G. Masaryka, srovnávací jazykovědu u J. Zubatého, orientalistiku u R. Dvořáka. Na základě Braunerova doporučení strávil zimní semestr 1899 v Londýně u prof. Ramsaye a po studijním pobytu v anglických chemických laboratořích byl v letním semestru 1900 v Paříži u prof. Moissana, Becquerela a Berthelota. 1900–02 působil jako prefekt Strakovy akademie a současně jako spolupracovník předčasně zemřelého O. Šulce, zakladatele české fyzikální chemie, v jeho soukromé laboratoři. Po Šulcově smrti se stal krátce asistentem prof. K. Preise na české technice. 1902–03 vyučoval jako suplent chemii a fyziku na reálce v Jičíně, 1903–12 byl profesorem chemie na Vyšší průmyslové škole v Plzni, 1912–32 vedl chemické oddělení Vyšší průmyslové školy v Praze na Betlémském náměstí. B. dvojí pokus o habilitaci byl zamítnut. Za války byl mobilizován do vojenských chemických laboratoří ve Vídni. Člen české luteránské církve a realistické, od 1920 socialistické (národně socialistické) strany. Jméno Sommer bylo rodné jméno jeho matky, které v reformačním duchu přijal jako druhé jméno křestní, psával se též Sommer-Batěk. Zemřel ve své vilce v Liboci na selhání srdce.

B. bibliografie obsahuje více než 200 titulů. Přes extenzivní zájmy, kdy mnohdy diletantsky zasahoval do řady oblastí vědeckých i mysticko-iracionálních, obsahovalo jeho dílo pozoruhodné podněty. 1900 byl vyzván O. Šulcem k opravě českého chemického názvosloví a vypracoval soudobou terminologii podvojných sloučenin, do definitivního tvaru ji dovedl jeho přítel ze studií E. Votoček (přijato 1914, schváleno po vzniku ČSR). B. byl průkopníkem eletrochemie (Elektroměr v acidimetrii, 1901), autorem studií O působení kysličníku siřičitého na zásadité sírany vzácných zemin (1902), Dělení thoria od ceriálních zemin (Berlín 1905), Difúze a její využití (habilitace, 1922–23), o odpadních vodách z kliháren a továren na umělá hnojiva a o okysličenosti vod (obě 1914). Mimoto se zabýval i didaktikou chemie (Pokusná chemie prostonárodní s výkladem teoretickým, 1902, Chemie v příkladech, 1907), dějinami chemie (Chemie starých Indů, 1904, Jatrochemie, 1913, Chemické vynálezy a objevy, 1930). Byl autorem učebnice chemické technologie (1910) a anorganické chemie (1913–14) pro průmyslové školy, výkladové sbírky chemických vzorců (1923) a chemických rovnic (1927), propagoval Mendělejevovu periodickou soustavu, darwinismus, eubiotiku, abstinentství, nekuřáctví, vegetariánství a nudismus jako základ správné životosprávy. Přednášky vycházely tiskem ve zvláštní knižnici. Založil lidovýchovné sdružení, hlásící se k Masarykovu, Tolstého a Gándhího učení. Ač byl ovlivněn anglosaským modelem edukace a inspirovaly jej reformy J. Deweye, dospěl v meziválečném období na teosofické pozice, jeho dějiny mystiky, magie a starověkých mystérií vynikaly amatérismem a nekritičností výkladu. Byl členem vedení České teosofické jednoty a zastupoval ČSR v Antroposofické společnosti R. Steinera. Hodnotu si však uchoval jeho sociálně myslitelský odkaz. Vedle P. Moudré a J. Wurmové patřil k organizátorům českého pacifismu. Angažoval se v české provincii Armády spásy a vyvíjel úsilí o překonání sociálních následků války. B. časopisecké podniky byly epizodické, beletristické pokusy nezdařilé a snaha o univerzálně použitelné (neoglyfické) písmo vyzněla naprázdno. Význam měly vzpomínky Jak jsem padesát let žil a pracoval (1925). Velké práce z posledního tvůrčího období zůstaly v rukopise.

L: A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 22; J. Baborovský, A. S. B., in: Naše věda 24, 1946, s. 215; F. Petrů – B. Hájek, A. S. B., in: Přírodní vědy ve škole 5, 1955, s. 372n.; OSN 28, s. 90; OSND 1/1, s. 480; ČBS, s. 30; Tomeš 1, s. 57n.

P: SÚA Praha (s inventářem); Archiv města Plzně (korespondence); Archiv NM Praha (společenské aktivity).

Martin Kučera