BAUER Jaroslav 5.4.1924-4.1.1969: Porovnání verzí

Z Personal
(BAUER_Jaroslav_5.4.1924-4.1.1969)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 5.4.1924
 
| datum narození = 5.4.1924
−
| místo narození = Rovečné
+
| místo narození = Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem
 
| datum úmrtí = 4.1.1969
 
| datum úmrtí = 4.1.1969
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jaroslav BAUER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 284
 +
}}
  
−
== Literatura ==
+
'''BAUER, Jaroslav,''' ''* 5. 4. 1924 Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, † 4. 1. 1969 Brno, jazykovědec, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Bratr Miroslav B.
 +
(1921–1984) byl elektrotechnikem a vysokoškolským profesorem.
 +
Středoškolské studium absolvoval B. na Prvním
 +
reálném gymnáziu v Brně. Během studií na Filozofické fakultě
 +
MU (1945–49), oborů čeština a ruština, a potom jako
 +
vědecký aspirant pro obor slovanské syntaxe získal vynikající
 +
školení v bohemistice, slavistice a v indoevropeistice u Josefa
 +
Kurze, Adolfa Kellnera, Františka Trávníčka a Václava Machka.
 +
Velký teoreticko-metodologický vliv na něj měl Bohuslav
 +
Havránek. 1955 obhájil B. kandidátskou disertaci s názvem
 +
''Staročeské'' ''souvětí'', 1958 byl jmenován docentem a 1966
 +
profesorem srovnávací slovanské jazykovědy na Filozofické
 +
fakultě UJEP v Brně. Trvalého mezinárodního významu
 +
dosáhl moderními výzkumy a studiemi vývojových procesů
 +
v oblasti větné a souvětné syntaxe slovanských jazyků. Tyto
 +
výzkumy měla završit velká práce věnovaná syntetické historickosrovnávací
 +
skladbě. Z plánů zůstaly bohužel jen dílčí
 +
studie. B. napsal desítky statí hlavně materiálových, metodologických,
 +
o vlivu řečtiny, latiny a církevní slovanštiny, o metodách rekonstrukce praslovanské syntaxe, o původu a vývoji
 +
spojek a o vývoji výrazných souvětných typů v ruštině, polštině,
 +
lužické srbštině v konfrontaci s češtinou. Články spolu
 +
s monumentální monografií ''Vývoj'' ''českého'' ''souvětí'' představují
 +
promyšlený a ucelený koncept realizace zmíněného projektu.
 +
Pro všechny B. práce je typické, že v nich daný problém zpracovával
 +
do hloubky a v co nejširších souvislostech, takže pro
 +
danou dobu skýtají závěry definitivní. Historickosrovnávací
 +
výzkumy, dovedené nejednou až do současnosti, umožnily B.
 +
podílet se na vzniku několika praktických mluvnic a učebnicových
 +
příruček. Využil i nově shromážděného materiálu
 +
a uplatnil své znalosti ostatních slovanských jazyků – podílel
 +
se na zpracování spojkových hesel pro slovník staropolský,
 +
staroslověnský a staročeský.
 +
 
 +
B. byl vynikajícím představitelem naší lingvistiky, jedinečným
 +
badatelem v české a slovanské syntaxi, vedoucí osobností
 +
brněnské syntaktické školy. Plnil významnou úlohu i na
 +
poli vědeckoorganizačním. Byl vědeckým sekretářem Mezinárodní
 +
gramatické komise při Mezinárodním komitétu slavistů
 +
(1960–69) a iniciátorem mezinárodních syntaktických
 +
sympozií v Brně.
 +
 
 +
'''D:''' soupis in: SPFFBU, A 17, 1969, s. 11n.; výběr: Vývoj českého souvětí,
 +
1960; Otázky slovanské syntaxe I a II, 1962 a 1968 (hlavní redaktor);
 +
Syntactica slavica, 1972 (souhrn B. studií a článků publikovaných doma
 +
i v zahraničí); s A. Lamprechtem a D. Šlosarem, Vývoj mluvnického systému
 +
českého jazyka, 1965 (skriptum); s M. Greplem, Skladba spisovné češtiny,
 +
1965 (skriptum), 1972 (knižně); s R. Mrázkem a St. Žažou, Příruční mluvnice
 +
ruštiny pro Čechy II, 1966; Školní mluvnice ruského jazyka, 1968.
 +
 
 +
'''L:''' nekrology: J. Balhar, Za univ. prof. dr. J. B., in: Slezský sborník 67, 1969,
 +
s. 264n.; M. Grepl, Za prof. J. B., in: Slovo a slovesnost 30, 1969, s. 93n.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv MU Brno.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/147896 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Miroslav Grepl
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
−
 
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:Rovečné]]
 
[[Kategorie:Rovečné]]
 
[[Kategorie:1969]]
 
[[Kategorie:1969]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 27. 9. 2019, 11:48

Jaroslav BAUER
Narození 5.4.1924
Místo narození Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem
Úmrtí 4.1.1969
Místo úmrtí Brno
Povolání 55- Jazykovědec
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 284
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40473

BAUER, Jaroslav, * 5. 4. 1924 Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, † 4. 1. 1969 Brno, jazykovědec, pedagog

Pocházel z rodiny drobného živnostníka. Bratr Miroslav B. (1921–1984) byl elektrotechnikem a vysokoškolským profesorem. Středoškolské studium absolvoval B. na Prvním reálném gymnáziu v Brně. Během studií na Filozofické fakultě MU (1945–49), oborů čeština a ruština, a potom jako vědecký aspirant pro obor slovanské syntaxe získal vynikající školení v bohemistice, slavistice a v indoevropeistice u Josefa Kurze, Adolfa Kellnera, Františka Trávníčka a Václava Machka. Velký teoreticko-metodologický vliv na něj měl Bohuslav Havránek. 1955 obhájil B. kandidátskou disertaci s názvem Staročeské souvětí, 1958 byl jmenován docentem a 1966 profesorem srovnávací slovanské jazykovědy na Filozofické fakultě UJEP v Brně. Trvalého mezinárodního významu dosáhl moderními výzkumy a studiemi vývojových procesů v oblasti větné a souvětné syntaxe slovanských jazyků. Tyto výzkumy měla završit velká práce věnovaná syntetické historickosrovnávací skladbě. Z plánů zůstaly bohužel jen dílčí studie. B. napsal desítky statí hlavně materiálových, metodologických, o vlivu řečtiny, latiny a církevní slovanštiny, o metodách rekonstrukce praslovanské syntaxe, o původu a vývoji spojek a o vývoji výrazných souvětných typů v ruštině, polštině, lužické srbštině v konfrontaci s češtinou. Články spolu s monumentální monografií Vývoj českého souvětí představují promyšlený a ucelený koncept realizace zmíněného projektu. Pro všechny B. práce je typické, že v nich daný problém zpracovával do hloubky a v co nejširších souvislostech, takže pro danou dobu skýtají závěry definitivní. Historickosrovnávací výzkumy, dovedené nejednou až do současnosti, umožnily B. podílet se na vzniku několika praktických mluvnic a učebnicových příruček. Využil i nově shromážděného materiálu a uplatnil své znalosti ostatních slovanských jazyků – podílel se na zpracování spojkových hesel pro slovník staropolský, staroslověnský a staročeský.

B. byl vynikajícím představitelem naší lingvistiky, jedinečným badatelem v české a slovanské syntaxi, vedoucí osobností brněnské syntaktické školy. Plnil významnou úlohu i na poli vědeckoorganizačním. Byl vědeckým sekretářem Mezinárodní gramatické komise při Mezinárodním komitétu slavistů (1960–69) a iniciátorem mezinárodních syntaktických sympozií v Brně.

D: soupis in: SPFFBU, A 17, 1969, s. 11n.; výběr: Vývoj českého souvětí, 1960; Otázky slovanské syntaxe I a II, 1962 a 1968 (hlavní redaktor); Syntactica slavica, 1972 (souhrn B. studií a článků publikovaných doma i v zahraničí); s A. Lamprechtem a D. Šlosarem, Vývoj mluvnického systému českého jazyka, 1965 (skriptum); s M. Greplem, Skladba spisovné češtiny, 1965 (skriptum), 1972 (knižně); s R. Mrázkem a St. Žažou, Příruční mluvnice ruštiny pro Čechy II, 1966; Školní mluvnice ruského jazyka, 1968.

L: nekrology: J. Balhar, Za univ. prof. dr. J. B., in: Slezský sborník 67, 1969, s. 264n.; M. Grepl, Za prof. J. B., in: Slovo a slovesnost 30, 1969, s. 93n.

P: Archiv MU Brno.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslav Grepl

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BAUER_Jaroslav_5.4.1924-4.1.1969&oldid=109696“