BAUER Otto 5.9.1881-4.7.1938: Porovnání verzí
(BAUER_Otto_5.9.1881-4.7.1938) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Otto BAUER | | jméno = Otto BAUER | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Bauer Otto portret.png |
| datum narození = 5.9.1881 | | datum narození = 5.9.1881 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 4.7.1938 | | datum úmrtí = 4.7.1938 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Paříž (Francie) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 287 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BAUER, Otto,''' ''* 5. 9. 1881 Vídeň (Rakousko), † 4. 7. 1938 Paříž (Francie), politik, publicista, sociálnědemokratický teoretik'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v rodině libereckého továrníka. Po studiu práv ve | ||
+ | Vídni byl politicky a publicisticky činný v rakouské sociální | ||
+ | demokracii především jako redaktor deníku ''Arbeiter'' ''Zeitung'' | ||
+ | a spoluzakladatel teoretického stranického orgánu ''Der Kampf''. | ||
+ | 1904 se stal sekretářem parlamentní frakce rakouské sociálnědemokratické | ||
+ | strany a brzy se uplatnil i jako významný teoretik. | ||
+ | 1906 navrhl v teoretické práci ''Die Nationalitätenfrage'' | ||
+ | ''und die'' ''oesterreichische'' ''Sozialdemokratie'' řešení národnostní | ||
+ | otázky ve střední Evropě na základě kulturní autonomie. | ||
+ | Spolu s Karlem Rennerem se stal hlavním teoretikem austromarxismu, | ||
+ | programové báze sociálních demokratů nejen | ||
+ | v Rakousku, ale i německých sociálních demokratů v českých | ||
+ | zemích. Za první světové války se seznámil jako zajatec | ||
+ | v Rusku s bolševismem, zaujal k němu odmítavý postoj a stal | ||
+ | se vůdcem levého křídla rakouské sociální demokracie. Po | ||
+ | rozpadu habsburské monarchie a vzniku Rakouské republiky | ||
+ | se stal v její první vládě sekretářem pro zahraniční věci. V této | ||
+ | funkci prosazoval spojení Rakouska s Německem a v březnu | ||
+ | 1919 podepsal jménem rakouské vlády s německým ministrem | ||
+ | zahraničí Ulrichem von Brockdorff-Ratzenauem dohodu | ||
+ | o připojení Rakouska k Německu. Když mírová konference | ||
+ | v Paříži připojení odmítla, rezignoval v červenci 1919 na | ||
+ | funkci státního sekretáře. V následujících letech se věnoval | ||
+ | práci v rakouské sociálnědemokratické straně a významně | ||
+ | se podílel na vypracování lineckého programu z roku 1926. | ||
+ | V období 1929–34 byl poslancem rakouského parlamentu. | ||
+ | Patřil také mezi zakladatele „Dvaapůlté internacionály“. Po | ||
+ | zásahu Dollfussovy vlády proti sociálnědemokratickému hnutí | ||
+ | v únoru 1934 odešel do emigrace v Československu a zde | ||
+ | se účastnil práce ve vedení rakouské sociálnědemokratické | ||
+ | strany. 1938 emigroval do Francie, kde brzy zemřel. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie, | ||
+ | 1906, 2. vyd. 1924; Bolschewismus oder Sozialdemokratie, 1920; Die österreichische Revolution, 1923; Das Weltbild des Kapitalismus, in: Der | ||
+ | lebendige Marxismus, 1925. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Encyclopædia Britannica 3, 1966, s. 296n.; MČE 1, s. 376; DBE 1, s. 329; | ||
+ | R. Charmatz, Lebensbilder aus der Geschichte Österreichs, 1947, s. 219n.; | ||
+ | O. Kende, O. B., Person und Politik (1881–1938), in: Leviathan 17, 1989, | ||
+ | s. 409n.; R. Saage, O. B. (1881–1938), in: Lebensbilder europäischer Sozialdemokraten | ||
+ | des 20. Jhs., Wien 1995, s. 29n. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1759 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Vlastislav Lacina | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1938]] | [[Kategorie:1938]] | ||
+ | [[Kategorie:Paříž]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Bauer Otto kancelar.jpg|Otto Bauer ve své kanceláři, 1919 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 27. 9. 2019, 11:52
Otto BAUER | |
Narození | 5.9.1881 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 4.7.1938 |
Místo úmrtí | Paříž (Francie) |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 287 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40484 |
BAUER, Otto, * 5. 9. 1881 Vídeň (Rakousko), † 4. 7. 1938 Paříž (Francie), politik, publicista, sociálnědemokratický teoretik
Narodil se v rodině libereckého továrníka. Po studiu práv ve Vídni byl politicky a publicisticky činný v rakouské sociální demokracii především jako redaktor deníku Arbeiter Zeitung a spoluzakladatel teoretického stranického orgánu Der Kampf. 1904 se stal sekretářem parlamentní frakce rakouské sociálnědemokratické strany a brzy se uplatnil i jako významný teoretik. 1906 navrhl v teoretické práci Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie řešení národnostní otázky ve střední Evropě na základě kulturní autonomie. Spolu s Karlem Rennerem se stal hlavním teoretikem austromarxismu, programové báze sociálních demokratů nejen v Rakousku, ale i německých sociálních demokratů v českých zemích. Za první světové války se seznámil jako zajatec v Rusku s bolševismem, zaujal k němu odmítavý postoj a stal se vůdcem levého křídla rakouské sociální demokracie. Po rozpadu habsburské monarchie a vzniku Rakouské republiky se stal v její první vládě sekretářem pro zahraniční věci. V této funkci prosazoval spojení Rakouska s Německem a v březnu 1919 podepsal jménem rakouské vlády s německým ministrem zahraničí Ulrichem von Brockdorff-Ratzenauem dohodu o připojení Rakouska k Německu. Když mírová konference v Paříži připojení odmítla, rezignoval v červenci 1919 na funkci státního sekretáře. V následujících letech se věnoval práci v rakouské sociálnědemokratické straně a významně se podílel na vypracování lineckého programu z roku 1926. V období 1929–34 byl poslancem rakouského parlamentu. Patřil také mezi zakladatele „Dvaapůlté internacionály“. Po zásahu Dollfussovy vlády proti sociálnědemokratickému hnutí v únoru 1934 odešel do emigrace v Československu a zde se účastnil práce ve vedení rakouské sociálnědemokratické strany. 1938 emigroval do Francie, kde brzy zemřel.
D: Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie, 1906, 2. vyd. 1924; Bolschewismus oder Sozialdemokratie, 1920; Die österreichische Revolution, 1923; Das Weltbild des Kapitalismus, in: Der lebendige Marxismus, 1925.
L: Encyclopædia Britannica 3, 1966, s. 296n.; MČE 1, s. 376; DBE 1, s. 329; R. Charmatz, Lebensbilder aus der Geschichte Österreichs, 1947, s. 219n.; O. Kende, O. B., Person und Politik (1881–1938), in: Leviathan 17, 1989, s. 409n.; R. Saage, O. B. (1881–1938), in: Lebensbilder europäischer Sozialdemokraten des 20. Jhs., Wien 1995, s. 29n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vlastislav Lacina