BAUER Otto 5.9.1881-4.7.1938: Porovnání verzí

Z Personal
(BAUER_Otto_5.9.1881-4.7.1938)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Otto BAUER
 
| jméno = Otto BAUER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bauer Otto portret.png
 
| datum narození = 5.9.1881
 
| datum narození = 5.9.1881
| místo narození =  
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 4.7.1938
 
| datum úmrtí = 4.7.1938
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Paříž (Francie)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otto BAUER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 287
 +
}}
 +
 
 +
'''BAUER, Otto,''' ''* 5. 9. 1881 Vídeň (Rakousko), † 4. 7. 1938 Paříž (Francie), politik, publicista, sociálnědemokratický teoretik''
 +
 
 +
Narodil se v rodině libereckého továrníka. Po studiu práv ve
 +
Vídni byl politicky a publicisticky činný v rakouské sociální
 +
demokracii především jako redaktor deníku ''Arbeiter'' ''Zeitung''
 +
a spoluzakladatel teoretického stranického orgánu ''Der Kampf''.
 +
1904 se stal sekretářem parlamentní frakce rakouské sociálnědemokratické
 +
strany a brzy se uplatnil i jako významný teoretik.
 +
1906 navrhl v teoretické práci ''Die Nationalitätenfrage''
 +
''und die'' ''oesterreichische'' ''Sozialdemokratie'' řešení národnostní
 +
otázky ve střední Evropě na základě kulturní autonomie.
 +
Spolu s Karlem Rennerem se stal hlavním teoretikem austromarxismu,
 +
programové báze sociálních demokratů nejen
 +
v Rakousku, ale i německých sociálních demokratů v českých
 +
zemích. Za první světové války se seznámil jako zajatec
 +
v Rusku s bolševismem, zaujal k němu odmítavý postoj a stal
 +
se vůdcem levého křídla rakouské sociální demokracie. Po
 +
rozpadu habsburské monarchie a vzniku Rakouské republiky
 +
se stal v její první vládě sekretářem pro zahraniční věci. V této
 +
funkci prosazoval spojení Rakouska s Německem a v březnu
 +
1919 podepsal jménem rakouské vlády s německým ministrem
 +
zahraničí Ulrichem von Brockdorff-Ratzenauem dohodu
 +
o připojení Rakouska k Německu. Když mírová konference
 +
v Paříži připojení odmítla, rezignoval v červenci 1919 na
 +
funkci státního sekretáře. V následujících letech se věnoval
 +
práci v rakouské sociálnědemokratické straně a významně
 +
se podílel na vypracování lineckého programu z roku 1926.
 +
V období 1929–34 byl poslancem rakouského parlamentu.
 +
Patřil také mezi zakladatele „Dvaapůlté internacionály“. Po
 +
zásahu Dollfussovy vlády proti sociálnědemokratickému hnutí
 +
v únoru 1934 odešel do emigrace v Československu a zde
 +
se účastnil práce ve vedení rakouské sociálnědemokratické
 +
strany. 1938 emigroval do Francie, kde brzy zemřel.
 +
 
 +
'''D:''' Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie,
 +
1906, 2. vyd. 1924; Bolschewismus oder Sozialdemokratie, 1920; Die österreichische Revolution, 1923; Das Weltbild des Kapitalismus, in: Der
 +
lebendige Marxismus, 1925.
 +
 
 +
'''L:''' Encyclopædia Britannica 3, 1966, s. 296n.; MČE 1, s. 376; DBE 1, s. 329;
 +
R. Charmatz, Lebensbilder aus der Geschichte Österreichs, 1947, s. 219n.;
 +
O. Kende, O. B., Person und Politik (1881–1938), in: Leviathan 17, 1989,
 +
s. 409n.; R. Saage, O. B. (1881–1938), in: Lebensbilder europäischer Sozialdemokraten
 +
des 20. Jhs., Wien 1995, s. 29n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1759 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Vlastislav Lacina
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
 
[[Kategorie:1881]]
 
[[Kategorie:1881]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:1938]]
 
[[Kategorie:1938]]
 +
[[Kategorie:Paříž]]
 +
 +
<gallery>
 +
Bauer Otto kancelar.jpg|Otto Bauer ve své kanceláři, 1919
 +
</gallery>

Aktuální verze z 27. 9. 2019, 11:52

Otto BAUER
Narození 5.9.1881
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 4.7.1938
Místo úmrtí Paříž (Francie)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 287
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40484

BAUER, Otto, * 5. 9. 1881 Vídeň (Rakousko), † 4. 7. 1938 Paříž (Francie), politik, publicista, sociálnědemokratický teoretik

Narodil se v rodině libereckého továrníka. Po studiu práv ve Vídni byl politicky a publicisticky činný v rakouské sociální demokracii především jako redaktor deníku Arbeiter Zeitung a spoluzakladatel teoretického stranického orgánu Der Kampf. 1904 se stal sekretářem parlamentní frakce rakouské sociálnědemokratické strany a brzy se uplatnil i jako významný teoretik. 1906 navrhl v teoretické práci Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie řešení národnostní otázky ve střední Evropě na základě kulturní autonomie. Spolu s Karlem Rennerem se stal hlavním teoretikem austromarxismu, programové báze sociálních demokratů nejen v Rakousku, ale i německých sociálních demokratů v českých zemích. Za první světové války se seznámil jako zajatec v Rusku s bolševismem, zaujal k němu odmítavý postoj a stal se vůdcem levého křídla rakouské sociální demokracie. Po rozpadu habsburské monarchie a vzniku Rakouské republiky se stal v její první vládě sekretářem pro zahraniční věci. V této funkci prosazoval spojení Rakouska s Německem a v březnu 1919 podepsal jménem rakouské vlády s německým ministrem zahraničí Ulrichem von Brockdorff-Ratzenauem dohodu o připojení Rakouska k Německu. Když mírová konference v Paříži připojení odmítla, rezignoval v červenci 1919 na funkci státního sekretáře. V následujících letech se věnoval práci v rakouské sociálnědemokratické straně a významně se podílel na vypracování lineckého programu z roku 1926. V období 1929–34 byl poslancem rakouského parlamentu. Patřil také mezi zakladatele „Dvaapůlté internacionály“. Po zásahu Dollfussovy vlády proti sociálnědemokratickému hnutí v únoru 1934 odešel do emigrace v Československu a zde se účastnil práce ve vedení rakouské sociálnědemokratické strany. 1938 emigroval do Francie, kde brzy zemřel.

D: Die Nationalitätenfrage und die oesterreichische Sozialdemokratie, 1906, 2. vyd. 1924; Bolschewismus oder Sozialdemokratie, 1920; Die österreichische Revolution, 1923; Das Weltbild des Kapitalismus, in: Der lebendige Marxismus, 1925.

L: Encyclopædia Britannica 3, 1966, s. 296n.; MČE 1, s. 376; DBE 1, s. 329; R. Charmatz, Lebensbilder aus der Geschichte Österreichs, 1947, s. 219n.; O. Kende, O. B., Person und Politik (1881–1938), in: Leviathan 17, 1989, s. 409n.; R. Saage, O. B. (1881–1938), in: Lebensbilder europäischer Sozialdemokraten des 20. Jhs., Wien 1995, s. 29n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina