BAYER Wenzel 1488-1537: Porovnání verzí

Z Personal
(BAYER_Wenzel_(Cubitus)_1488-1537)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Wenzel (Cubitus) BAYER
 
| jméno = Wenzel (Cubitus) BAYER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1488
+
| datum narození = ? 1488
| místo narození =  
+
| místo narození = Loket
| datum úmrtí = 1537
+
| datum úmrtí = 11.-17.3.1537
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Wenzel (Cubitus) BAYER
+
}}
 +
 
 +
'''BAYER, Wenzel''' ''(též PAYER, PEYER, BEIER, BEYER, Wenceslaus, Václav), * ? 1488 Loket, † 11.–17. 3. 1537 ?, lékař, balneolog''
 +
 
 +
Podle svého rodiště užíval někdy predikátu de Cubito.
 +
O původu B. není mnoho známo, nezachovalo se ani jméno
 +
jeho otce. Z pozůstalostního řízení je zřejmé, že měl matku
 +
Alžbětu, sestru Dorotu a bratra Matyáše. 1508 se dal B. zapsat
 +
na univerzitu v Lipsku. Absolvoval artistickou fakultu
 +
a pokračoval ve studiu medicíny, ve které postupně dosáhl
 +
bakalářského i mistrovského gradu. Další lékařské vzdělání
 +
získal v Itálii 1519–20 na univerzitě v Bologni. Od 1521 působil
 +
opět v Lipsku, kde přednášel medicínu, vždy v zimním
 +
semestru. V této době vznikl také jeho známý spis ''Pojednání''
 +
''o Karlových'' ''Varech'', který byl záhy vydán tiskem společně
 +
s jeho jiným latinským pojednáním o moru. ''Pojednání''
 +
''o Karlových'' ''Varech'', jeden z prvních spisů o těchto lázních vůbec,
 +
bylo silně ovlivněno B. studijní cestou po Itálii, během
 +
níž získal informace o stavu tehdejšího italského lázeňství,
 +
navštívil řadu historických lázeňských objektů a seznámil se
 +
s dobovými procedurami. Toto jeho pojednání je v mnoha
 +
ohledech doposud moderní. Za druhého lipského pobytu
 +
vstoupil B. jako rodinný lékař do služeb hrabat Šliků z Jáchymova.
 +
1525 se stal měšťanem v Lipsku. V témž roce se oženil
 +
s Markétou Pantzmanovou. Pravděpodobně však neměl žádné
 +
potomky. Ve své odborné práci se věnoval i studiu chorob
 +
z povolání (např. horníků z Jáchymova), zejména plicním
 +
onemocněním a jejich prevenci. Další odborné spisy napsal
 +
o tzv. anglické potivé chorobě a o ústředním významu srdce.
 +
Před smrtí ovdověl, zemřel v polovině března 1537, snad
 +
raněn mrtvicí. Ve své době byl uznáván, což dokládá spis Georgia
 +
Agricoly ''Bermannus'' ''sive de'' ''re metallica'' ''dialogus'' (1530),
 +
kde je uváděn jako jeden z diskutujících lékařů (pod pseudonymem
 +
Ancon, tj. řecky loket).
 +
 
 +
'''D:''' Tractatus de termis Caroli Quarti imperatoris, sitis prope Elbogen et
 +
Vallem s. Joachimi; Consilium de Peste; Nutzlicher und kurtzer begreiff in
 +
deutschen: in waser kranckheiten das warm padt zu Elbogen noth (1521); Fruchtbare Ertzney mit irem rechten gebrauch vor den gemeinen Mann, so
 +
auf dem hochberumbten Bergwerck s. Joachymstahl … sich enthält (1523);
 +
Richtiger Ratschlag und Bericht der jetzt regierenden Pestilenz, so man den
 +
Engelischen Schweyß nennet (1529); De principatu cordis (1533).
 +
 
 +
'''L:''' J. Sajner – V. Křížek – B. Ryba (ed.), Doktor Václav Payer z Lokte.
 +
Pojednání o Karlových Varech, 1984; V. Křížek, Obrazy z dějin lázeňství,
 +
2002; M. Vojtová a kol., Dějiny československého lékařství 1, 1970,
 +
s. 228; BL 1, s. 63; H. Sturm, Dr. W. B. Schrift über die Joachimsthaler
 +
Bergmannskrankheit aus dem Jahre 1523, 1931; F. Bernan, Dr. W. B. der
 +
älteste medicinische Monograph und Badearzt Carlsbads, in: Comotavia 3,
 +
1877, s. 39n.; K. Ludwig, Wenzel Payer, in: Sudetendeutsche Lebensbilder
 +
2, 1930, s. 157n.
 +
 
 +
Eva Doležalová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
 
[[Kategorie:1488]]
 
[[Kategorie:1488]]
 +
[[Kategorie:Loket]]
 
[[Kategorie:1537]]
 
[[Kategorie:1537]]

Verze z 13. 5. 2016, 09:38

Wenzel (Cubitus) BAYER
Narození ? 1488
Místo narození Loket
Úmrtí 11.-17.3.1537
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40575

BAYER, Wenzel (též PAYER, PEYER, BEIER, BEYER, Wenceslaus, Václav), * ? 1488 Loket, † 11.–17. 3. 1537 ?, lékař, balneolog

Podle svého rodiště užíval někdy predikátu de Cubito. O původu B. není mnoho známo, nezachovalo se ani jméno jeho otce. Z pozůstalostního řízení je zřejmé, že měl matku Alžbětu, sestru Dorotu a bratra Matyáše. 1508 se dal B. zapsat na univerzitu v Lipsku. Absolvoval artistickou fakultu a pokračoval ve studiu medicíny, ve které postupně dosáhl bakalářského i mistrovského gradu. Další lékařské vzdělání získal v Itálii 1519–20 na univerzitě v Bologni. Od 1521 působil opět v Lipsku, kde přednášel medicínu, vždy v zimním semestru. V této době vznikl také jeho známý spis Pojednání o Karlových Varech, který byl záhy vydán tiskem společně s jeho jiným latinským pojednáním o moru. Pojednání o Karlových Varech, jeden z prvních spisů o těchto lázních vůbec, bylo silně ovlivněno B. studijní cestou po Itálii, během níž získal informace o stavu tehdejšího italského lázeňství, navštívil řadu historických lázeňských objektů a seznámil se s dobovými procedurami. Toto jeho pojednání je v mnoha ohledech doposud moderní. Za druhého lipského pobytu vstoupil B. jako rodinný lékař do služeb hrabat Šliků z Jáchymova. 1525 se stal měšťanem v Lipsku. V témž roce se oženil s Markétou Pantzmanovou. Pravděpodobně však neměl žádné potomky. Ve své odborné práci se věnoval i studiu chorob z povolání (např. horníků z Jáchymova), zejména plicním onemocněním a jejich prevenci. Další odborné spisy napsal o tzv. anglické potivé chorobě a o ústředním významu srdce. Před smrtí ovdověl, zemřel v polovině března 1537, snad raněn mrtvicí. Ve své době byl uznáván, což dokládá spis Georgia Agricoly Bermannus sive de re metallica dialogus (1530), kde je uváděn jako jeden z diskutujících lékařů (pod pseudonymem Ancon, tj. řecky loket).

D: Tractatus de termis Caroli Quarti imperatoris, sitis prope Elbogen et Vallem s. Joachimi; Consilium de Peste; Nutzlicher und kurtzer begreiff in deutschen: in waser kranckheiten das warm padt zu Elbogen noth (1521); Fruchtbare Ertzney mit irem rechten gebrauch vor den gemeinen Mann, so auf dem hochberumbten Bergwerck s. Joachymstahl … sich enthält (1523); Richtiger Ratschlag und Bericht der jetzt regierenden Pestilenz, so man den Engelischen Schweyß nennet (1529); De principatu cordis (1533).

L: J. Sajner – V. Křížek – B. Ryba (ed.), Doktor Václav Payer z Lokte. Pojednání o Karlových Varech, 1984; V. Křížek, Obrazy z dějin lázeňství, 2002; M. Vojtová a kol., Dějiny československého lékařství 1, 1970, s. 228; BL 1, s. 63; H. Sturm, Dr. W. B. Schrift über die Joachimsthaler Bergmannskrankheit aus dem Jahre 1523, 1931; F. Bernan, Dr. W. B. der älteste medicinische Monograph und Badearzt Carlsbads, in: Comotavia 3, 1877, s. 39n.; K. Ludwig, Wenzel Payer, in: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, 1930, s. 157n.

Eva Doležalová