BEČVAŘOVSKÝ Antonín František 9.4.1754-15.5.1823: Porovnání verzí
(BEČVAŘOVSKÝ_Antonín_František_9.4.1754-15.5.1823) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.4.1754 | | datum narození = 9.4.1754 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Mladá Boleslav |
| datum úmrtí = 15.5.1823 | | datum úmrtí = 15.5.1823 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Berlín (Německo) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 321 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BEČVAŘOVSKÝ, Antonín František''' ''(též BECZWAROWSKY, BETSCHWARZOWSKI, BETZWAROFSKY), * 9. 4. 1754 Mladá Boleslav, † 15. 5. 1823 Berlín (Německo), hudební skladatel, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Syn mydláře. 1767–74 studoval na piaristické koleji v Kosmonosích, | ||
+ | kde získal základy hudebního vzdělání. Prohloubil | ||
+ | si je v Praze u Jana Křtitele Kuchaře a 1777 se stal varhaníkem | ||
+ | v kostele sv. Jakuba na Starém Městě. Asi 1779–96 | ||
+ | působil v Braunschweigu jako varhaník hlavního kostela | ||
+ | a kapelník brunšvické vévodské kapely. Poté pobýval několik | ||
+ | let v Bamberku a počátkem roku 1799 odešel do Berlína, kde | ||
+ | zůstal do konce života. Kromě vedení orchestru se věnoval | ||
+ | především výuce klavíru. Splynul s německým prostředím. B. | ||
+ | tvorba slohově odráží přechod od klasicismu k romantismu. | ||
+ | Komponoval písně, klavírní skladby a instruktivní literaturu | ||
+ | pro klavír. Rád zhudebňoval literárně cenné předlohy, např. | ||
+ | básně F. Schillera a J. W. Goetha. Komponoval komorní i varhanní | ||
+ | skladby, ohlasu se dočkala zvláště jeho klavírní tvorba | ||
+ | (tria, sonáty, sonatiny, ronda aj.). Napsal několik klavírních | ||
+ | koncertů, op. 1 a 2 byly určeny méně pokročilým pianistům, | ||
+ | dva pozdější virtuózní (''Koncert'' ''Es dur,'' ''op. 5'' a ''Koncert'' ''F dur,'' | ||
+ | ''op. 6'') byly s oblibou uváděny. B. byl vynikajícím klavírním | ||
+ | pedagogem a autorem instruktivní klavírní literatury, která | ||
+ | se dodnes využívá. Tiskem vycházely B. skladby především | ||
+ | v německých nakladatelstvích v Berlíně, Bonnu, Hamburku | ||
+ | a Lipsku. V Čechách byly vydány zvláště drobnější skladby | ||
+ | v albech (''Sonatiny'' ''G, F'' a ''D dur'' ''pro klavír'', in: K. Hůlka, | ||
+ | ''Album'' ''starších'' ''českých'' ''mistrů'' ''1892'', 1927; ''Rondo'' ''C dur'', in: | ||
+ | J. Flégl, ''Čeští'' ''mistři'' ''XVIII.'' ''století'', 1936, 1957; ''Andantino'' | ||
+ | ''a tři'' ''klavírní'' ''variace,'' in: D. Šetková, ''České'' ''variace'' ''18. století'', | ||
+ | 1966 aj.) | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis in: O. Kadlec, A. F. B.: český hudební emigrant, disertační práce | ||
+ | Filozofické fakulty UK v Praze, 1971. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' O. Kadlec, c. d.; Dlabač 1, s. 102; RSN 1, s. 564; Wurzbach 1, s. 218; | ||
+ | HS 1, s. 68; ÖBL 1, s. 63; BL 1, s. 66; Pazdírek 1, s. 323; Grove 2, s. 344; | ||
+ | MGG 2, s. 637. | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1754]] | [[Kategorie:1754]] | ||
+ | [[Kategorie:Mladá Boleslav]] | ||
[[Kategorie:1823]] | [[Kategorie:1823]] | ||
+ | [[Kategorie:Berlín]] |
Aktuální verze z 29. 9. 2019, 17:37
Antonín František BEČVAŘOVSKÝ | |
Narození | 9.4.1754 |
---|---|
Místo narození | Mladá Boleslav |
Úmrtí | 15.5.1823 |
Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
Povolání | 77- Hudební skladatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 321 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40661 |
BEČVAŘOVSKÝ, Antonín František (též BECZWAROWSKY, BETSCHWARZOWSKI, BETZWAROFSKY), * 9. 4. 1754 Mladá Boleslav, † 15. 5. 1823 Berlín (Německo), hudební skladatel, pedagog
Syn mydláře. 1767–74 studoval na piaristické koleji v Kosmonosích, kde získal základy hudebního vzdělání. Prohloubil si je v Praze u Jana Křtitele Kuchaře a 1777 se stal varhaníkem v kostele sv. Jakuba na Starém Městě. Asi 1779–96 působil v Braunschweigu jako varhaník hlavního kostela a kapelník brunšvické vévodské kapely. Poté pobýval několik let v Bamberku a počátkem roku 1799 odešel do Berlína, kde zůstal do konce života. Kromě vedení orchestru se věnoval především výuce klavíru. Splynul s německým prostředím. B. tvorba slohově odráží přechod od klasicismu k romantismu. Komponoval písně, klavírní skladby a instruktivní literaturu pro klavír. Rád zhudebňoval literárně cenné předlohy, např. básně F. Schillera a J. W. Goetha. Komponoval komorní i varhanní skladby, ohlasu se dočkala zvláště jeho klavírní tvorba (tria, sonáty, sonatiny, ronda aj.). Napsal několik klavírních koncertů, op. 1 a 2 byly určeny méně pokročilým pianistům, dva pozdější virtuózní (Koncert Es dur, op. 5 a Koncert F dur, op. 6) byly s oblibou uváděny. B. byl vynikajícím klavírním pedagogem a autorem instruktivní klavírní literatury, která se dodnes využívá. Tiskem vycházely B. skladby především v německých nakladatelstvích v Berlíně, Bonnu, Hamburku a Lipsku. V Čechách byly vydány zvláště drobnější skladby v albech (Sonatiny G, F a D dur pro klavír, in: K. Hůlka, Album starších českých mistrů 1892, 1927; Rondo C dur, in: J. Flégl, Čeští mistři XVIII. století, 1936, 1957; Andantino a tři klavírní variace, in: D. Šetková, České variace 18. století, 1966 aj.)
D: soupis in: O. Kadlec, A. F. B.: český hudební emigrant, disertační práce Filozofické fakulty UK v Praze, 1971.
L: O. Kadlec, c. d.; Dlabač 1, s. 102; RSN 1, s. 564; Wurzbach 1, s. 218; HS 1, s. 68; ÖBL 1, s. 63; BL 1, s. 66; Pazdírek 1, s. 323; Grove 2, s. 344; MGG 2, s. 637.
Marie Makariusová