Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BECHYNĚ Zdeněk 1.1.1905-17.4.1974

{{Infobox - osoba
| jméno = Zdeněk BECHYNĚ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1.1.1905
| místo narození = Prostějov
| datum úmrtí = 17.4.1974
| místo úmrtí = Mariánské Lázně
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
}}

'''BECHYNĚ, Zdeněk,''' ''* 1. 1. 1905 Prostějov, † 17. 4. 1974 Mariánské Lázně, podnikatel, důstojník, politik''

Syn Rudolfa B. (1875–1960). Po maturitě na reálce absolvoval
pět semestrů strojního inženýrství na ČVUT v Praze,
studia však nedokončil. 1927 se oženil s Villou Voskovou
(1897–1995), dcerou Emanuela Viktora Vosky a účastnicí
českého zahraničního odboje za první světové války. 1930 až
1938 a 1945–48 vedl vlastní velkostatek se strojní mlékárnou
a lomem v Brodech u Krásného Dvora na Podbořansku;
vypracoval se na odborníka v oblasti plemenářství, techniky
odchovu a krmení hovězího dobytka a prasat. Po německém
záboru československého pohraničí počátkem října 1938
přesídlil s rodinou do Prahy a v červnu 1939 s ní odešel do
exilu. Za druhé světové války byl důstojníkem československé
zahraniční armády ve Francii a Velké Británii. (Působil jako
velitel dílen tankového praporu). 1944–45 se s československou
obrněnou brigádou účastnil obléhání Dunkerque. 1945
se v hodnosti štábního kapitána vrátil do vlasti a převzal
opět svůj statek a podnik v Brodech. Od 1927 byl členem
Československé sociální demokracie; 1945–48 se stal prvním
místopředsedou její karlovarské župy (krajské organizace,
1947–48 náhradníkem ústředního výkonného výboru
strany). Patřil k odpůrcům Fierlingerovy prokomunistické
politiky; 23. 2. 1948 odsoudil na veřejné schůzi v Karlových
Varech zakládání akčních výborů Národní fronty a nastolování
komunistické diktatury. V následujících měsících
navázal spojení s britskou Labour Party a s tvořícím se československým
sociálnědemokratickým exilem. Po „znárodnění“
svého statku a mlékárny v Brodech pracoval 1949–50 jako
zootechnik na státním statku v Chříči (v tehdejším okrese
Plasy). Od března do září 1949 byl poprvé vězněn. 5. 6. 1950
byl znovu zatčen a 25. 4. 1951 odsouzen za velezradu a špionáž
ke 14 letům vězení. 1950–64 prošel věznicemi v Praze,
Jáchymově, Leopoldově a Valdicích, propuštěn byl až 5. 6.
1964. Poté pracoval jako zootechnik na státním statku v Mariánských
Lázních. Na jaře 1968 stál v čele úsilí o obnovu
Československé sociální demokracie; koncem dubna 1968
se stal předsedou přípravného výboru strany a od května do
července 1968 vedl jeho jménem jednání s představiteli KSČ
a Národní fronty. V době československo-sovětských rozhovorů
v Čierné nad Tisou činnost přípravného výboru zastavil
a po srpnové invazi 1968 ukončil. Na jaře 1969 navštívil
Londýn, kde se setkal s vedoucími představiteli exilové Československé
sociální demokracie a předal jim dokumentaci
o aktivitách sociálních demokratů ve vlasti v době „pražského
jara“ 1968. Žil pak v ústraní v Mariánských Lázních.

'''L:''' Tomeš 1, s. 69; týž, Kdo byl kdo v Československé sociální demokracii,
1991, s. 15; týž, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální
demokracie 1878–2003, 2004, s. 23; P. Janýr, Neznámá kapitola roku
1968. Zápas o obnovení Československé sociální demokracie, 1998.

Josef Tomeš
  
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1905]]
[[Kategorie:Prostějov]]
[[Kategorie:1974]]
[[Kategorie:Mariánské Lázně]]