BENÝŠEK Ladislav 26.12.1860-28.1.1941: Porovnání verzí

Z Personal
(BENÝŠEK_Ladislav_26.12.1860-28.1.1941)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.12.1860
 
| datum narození = 26.12.1860
| místo narození =  
+
| místo narození = Petrovice u Rakovníka
 
| datum úmrtí = 28.1.1941
 
| datum úmrtí = 28.1.1941
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Ruzyně (Praha)
 
| povolání = 61- Pedagog
 
| povolání = 61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ladislav BENÝŠEK
+
}}
 +
 
 +
'''BENÝŠEK, Ladislav,''' ''* 26. 12. 1860 Petrovice u Rakovníka, † 28. 1. 1941 Ruzyně (Praha), učitel, spisovatel''
 +
 
 +
Základní školu (dvoutřídku) navštěvoval v rodišti. Od 1871
 +
studoval na české vyšší reálce, pak na učitelském ústavu
 +
v Praze, který absolvoval 1879. Po studiích se usadil v Praze
 +
a stal se učitelem na obecné škole u sv. Haštala. 1881 vykonal
 +
učitelské zkoušky pro obecné školy, od 1882 učil na škole
 +
u sv. Františka. Téhož roku získal definitivu pro měšťanské
 +
školy pro obory čeština, zeměpis a dějepis. Od 1883 počal
 +
přispívat drobnými fejetony, básněmi a povídkami do dobových
 +
časopisů, určených především školním dětem a mládeži
 +
a v mnohých z nich záhy patřil mezi okruh kmenových
 +
přispěvatelů (''Budečská'' ''zahrada'', ''Naší'' ''mládeži'', ''Jarý'' ''věk'', do
 +
přílohy ''Palečka'' ''Šotek''). Od 1884 začal rovněž přispívat pedagogickými
 +
úvahami, statěmi a literárními referáty do odborných
 +
pedagogických časopisů (''Komenský'', ''Paedagogium'' aj.),
 +
od 1886 byl školským referentem ''Hlasu'' ''národa'', v časopise
 +
''Pokrok'' vedl rubriku Věstník školský. 1888 vydal svou první
 +
knížku povídek ''Na slunci'' ''i pod'' ''mraky''. V této i v dalších poměrně
 +
četných dílech drobné povídkové prózy (např. ''Nové''
 +
''kapitoly'', 1889; ''Z povídkářova'' ''zátiší'', 1890, aj.) se k dětem
 +
a mládeži obracel krátkými, nenáročnými, především ale
 +
výchovnými a mravoučnými povídkami. Při jejich vydávání
 +
spolupracoval s nakladatelstvím Aloise Hynka a s jeho od
 +
1885 vydávanou knižnicí ''Pokladnice'' ''mládeže''. Posléze psal do
 +
většiny dobových časopisů pro děti a mládež (''Malý'' ''čtenář'',
 +
''Besídka'' ''malých'', ''Květy'' ''mládeže'', ''Zlaté'' ''mládí'', ''Matice'' ''dítek'' aj.).
 +
V 90. letech 19. století, kdy se stal ředitelem měšťanské dívčí
 +
školy u sv. Tomáše, přispíval také do ''Národních'' ''listů'', ''Vesny''
 +
a ''Vlasti''. Bydlel na Malé Straně v domě U Dvou hrdliček čp.
 +
466/III v Nosticově ulici. B. práce prostupoval dobový konzervativní
 +
katolicismus a zemské vlastenectví. Příznačná byla
 +
pro jeho tvorbu klišé často bezdějových, slohově strnulých
 +
a strojených obrázků ze života, nezřídka i kompozičně špatně
 +
zvládnutých. Naivnost zobrazení např. ve víře v slavnou budoucnost
 +
rakouské armády (''Bouře'' ''a mír'', 1897), stereotypnost
 +
v líčení postav, sentimentálnost a loajálnost k stávajícím
 +
poměrům nemohly B. literárním pracem zaručit dlouhodobější
 +
úspěch. Pokusil se přesto vydat několik beletristických
 +
knih a povídek se sociálními (''Práce'' ''zvítězila'', b. d. 1895)
 +
a historickými, často legendárními, náměty (''Pan'' ''Hroznata.''
 +
''Ke hrobu'' ''Přemyslovny'' ''světice'', b. d. 1898). Většího ohlasu doznala
 +
jen B. sbírka písní na nápěvy Františka Picka ''České'' ''děvy''
 +
(1893), krasořečník ''Řeči'' ''blahopřejné'' ''a příležitostné'' (1894)
 +
a 1905 jím uspořádaný 9. svazek oblíbeného periodického
 +
almanachu pro mládež ''Kytice''.
 +
 
 +
B. patřil mezi typické představitele konzervativní didaktické
 +
prózy pro děti a mládež. Svou dráhu spisovatele uzavřel
 +
žánrovým obrázkem z pražského života: v próze ''Staropražané''
 +
(1908) zachytil mimo jiné události roku 1848 i dobu asanace.
 +
Od 1908 se B. až do své smrti literárně odmlčel.
 +
 
 +
'''L:''' V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních
 +
sto let, 1885, s. 359; F. Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních,
 +
1903–04, s. 791; an., L. B., Naše kniha, 1931, s. 8; OSN 3, s. 774n.;
 +
OSND 1/1, s. 549; Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů a publicistů
 +
zemřelých od 1917–1962, 1962, s. 17; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura
 +
česká, 1924, s. 140, 191; LČL 1, s. 205n.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv LČL.
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1860]]
 
[[Kategorie:1860]]
 +
[[Kategorie:Petrovice]]
 
[[Kategorie:1941]]
 
[[Kategorie:1941]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 4. 7. 2016, 10:12

Ladislav BENÝŠEK
Narození 26.12.1860
Místo narození Petrovice u Rakovníka
Úmrtí 28.1.1941
Místo úmrtí Ruzyně (Praha)
Povolání 61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41034

BENÝŠEK, Ladislav, * 26. 12. 1860 Petrovice u Rakovníka, † 28. 1. 1941 Ruzyně (Praha), učitel, spisovatel

Základní školu (dvoutřídku) navštěvoval v rodišti. Od 1871 studoval na české vyšší reálce, pak na učitelském ústavu v Praze, který absolvoval 1879. Po studiích se usadil v Praze a stal se učitelem na obecné škole u sv. Haštala. 1881 vykonal učitelské zkoušky pro obecné školy, od 1882 učil na škole u sv. Františka. Téhož roku získal definitivu pro měšťanské školy pro obory čeština, zeměpis a dějepis. Od 1883 počal přispívat drobnými fejetony, básněmi a povídkami do dobových časopisů, určených především školním dětem a mládeži a v mnohých z nich záhy patřil mezi okruh kmenových přispěvatelů (Budečská zahrada, Naší mládeži, Jarý věk, do přílohy Palečka Šotek). Od 1884 začal rovněž přispívat pedagogickými úvahami, statěmi a literárními referáty do odborných pedagogických časopisů (Komenský, Paedagogium aj.), od 1886 byl školským referentem Hlasu národa, v časopise Pokrok vedl rubriku Věstník školský. 1888 vydal svou první knížku povídek Na slunci i pod mraky. V této i v dalších poměrně četných dílech drobné povídkové prózy (např. Nové kapitoly, 1889; Z povídkářova zátiší, 1890, aj.) se k dětem a mládeži obracel krátkými, nenáročnými, především ale výchovnými a mravoučnými povídkami. Při jejich vydávání spolupracoval s nakladatelstvím Aloise Hynka a s jeho od 1885 vydávanou knižnicí Pokladnice mládeže. Posléze psal do většiny dobových časopisů pro děti a mládež (Malý čtenář, Besídka malých, Květy mládeže, Zlaté mládí, Matice dítek aj.). V 90. letech 19. století, kdy se stal ředitelem měšťanské dívčí školy u sv. Tomáše, přispíval také do Národních listů, Vesny a Vlasti. Bydlel na Malé Straně v domě U Dvou hrdliček čp. 466/III v Nosticově ulici. B. práce prostupoval dobový konzervativní katolicismus a zemské vlastenectví. Příznačná byla pro jeho tvorbu klišé často bezdějových, slohově strnulých a strojených obrázků ze života, nezřídka i kompozičně špatně zvládnutých. Naivnost zobrazení např. ve víře v slavnou budoucnost rakouské armády (Bouře a mír, 1897), stereotypnost v líčení postav, sentimentálnost a loajálnost k stávajícím poměrům nemohly B. literárním pracem zaručit dlouhodobější úspěch. Pokusil se přesto vydat několik beletristických knih a povídek se sociálními (Práce zvítězila, b. d. 1895) a historickými, často legendárními, náměty (Pan Hroznata. Ke hrobu Přemyslovny světice, b. d. 1898). Většího ohlasu doznala jen B. sbírka písní na nápěvy Františka Picka České děvy (1893), krasořečník Řeči blahopřejné a příležitostné (1894) a 1905 jím uspořádaný 9. svazek oblíbeného periodického almanachu pro mládež Kytice.

B. patřil mezi typické představitele konzervativní didaktické prózy pro děti a mládež. Svou dráhu spisovatele uzavřel žánrovým obrázkem z pražského života: v próze Staropražané (1908) zachytil mimo jiné události roku 1848 i dobu asanace. Od 1908 se B. až do své smrti literárně odmlčel.

L: V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních sto let, 1885, s. 359; F. Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, 1903–04, s. 791; an., L. B., Naše kniha, 1931, s. 8; OSN 3, s. 774n.; OSND 1/1, s. 549; Kdy zemřeli? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1917–1962, 1962, s. 17; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 140, 191; LČL 1, s. 205n.

P: Biografický archiv LČL.

Marcella Husová